Smrdík
Smrdík (Foetorum), chemická značka Sd, je další z řady bludných prvků Meresjevovy soustavy (kov-nekov). Lidstvu je znám odedávna, pouze se nevědělo, že se jedná o smrdík, dokud nebyl exaktně popsán. I to je důvod, proč později prvek osmium museli průkopníci českého chemického názvosloví, Jan Svatopluk Presl (1828 - Lučba či chemie zkusná) i Karel Slavoj Amerling (1852 - Orbis pictus čili Svět v obrazích), nazvati slovem voník (woník), přestože právě pro osmium by slovo smrdík bylo neskonale výstižnější; osmium bylo totiž svým objevitelem, kterýmžto již v roce 1804 Angličan Smithson Tennant byl, pojmenováno právě po smradu (ὀσμή), kterýmžto slyne jeho snadno těkavá, hlavně ze školních učebnic známá sloučenina, tedy kysličník osmičelý.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Vyskytuje se po celém světě, celkem hojně v přírodě, ve fekáliích, zkaženém mase a vůbec v jakékoli shnilotině, někdy v ústech a zkažených zubech. Blízkým příbuzným smrdíku je Prdík, což ovšem není (jak by naznačoval název) prvek ani vzácný plyn, ale sloučenina, a jeho relativní snesitelnost je dána pouze homeopatickým množstvím smrdíku v něm obsaženého - 1/2 až 3/4 molekuly na užitečný obsah libeňského plynojemu (12 564 m³ při přetlaku 0,3 MPa).
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Je krystalické povahy, hnědo-žluté barvy. Krystaly jsou velmi tvrdé, ale zároveň velmi křehké, takže se rozpadají již pod lehkým tlakem. V kapalinách je rozpustný. Při teplotě -61,3°C se ještě vyskytuje v pevném stavu, při teplotě již nepatrně vyšší sublimuje. Čím vyšší teplota, tím rychleji probíhá sublimace smrdíku. V pevném stavu jej člověk prakticky necítí, zato sublimovaný smrdík smrdí přímo pekelně. Jako prvním na světě se ho v čisté podobě podařilo izolovat sovětským vědcům. Při prováděných experimentech vědci záhy narazili na jeho zápornou vlastnost - pekelný smrad, který je doslova vyrazil z laboratoře. Smrad ztrhal dokonce i výkonnou automatickou digestoř poháněnou mužiky, kteří se v nastalé panice rozutekli.
Smrdík se ochotně slučuje s dalšími prvky, nejsnáze s tvrdíkem a bursíkem, netečný zůstává pouze k drahým kovům a penězům. Při práci s čistým smrdíkem je nutno dodržovat některá bezpečnostní pravidla, kvůli ohrožení čichových buněk. V krajním případě se osvědčil kolíček na prádlo, kterým si experimentátor skřípne nos. Avšak toto pomáhá pouze při koncentraci do 4% ve vzduchu. Při vyšších koncentracích mají smrdíkové páry slzotvorné účinky.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Využití smrdíku je prakticky nulové. Jeho vlastnosti jej předurčují k válečný účelům, tyto pokusy se však nesetkaly s valným úspěchem, neboť vojsko je na smrad zvyklé. Pouze snad jeho sloučeniny s bursíkem a tvrdíkem mají jakés takés využití v politice. Jako katalyzátor ve slabé koncentraci urychluje zejména uzavření jednání.
|
|