Technecium
Tento článek se tematicky překrývá s článkem Techno.
To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.
| Chcete-li se pobavit, a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Technecium na české Wikipedii. |  |
Technecium (dříve též dekamangan) je 43. prvek Beznožcovy tabulky, jež objevili roku 1937 Italové ve vzorku molybdenu zanechaného na technopárty vedle místní znavené krasavice. Podle místa objevu mu pak dali název a protože nikdo neprotestoval, jméno se ujalo. Dle typického lokálního kraválu dostalo chemickou značku Tuc, z úsporných důvodů zkrácenou na Tc, protože inkoust je drahý a ani mluno do bezdrátových telegrafů není zdarma.
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Technecium je v přírodě vzácné. Nepřírodně jej ale lze vyrobit působením velkého hluku na molybden. Podmínkou je ovšem dostatek prostoru a notná vzdálenost od obydlených oblastí a proto se továrny na technecium staví převážně na loukách, mítinách a jiných místech, kde se obvykle pasou krávy. Ředitel výroby obvykle stojí u velícího pultu a zbytek zaměstnanců pomáhá násobit hluk z reproduktorů, aby bylo technecia co nejvíce.
Mocenství technecia se pohybuje od 1 do 7, nemocenství dosud nejsou známa. Lehčí izotopy (85 až 97 a 100) se přeměňují z5 na moč i den, těžké (98 a více) na ruthenium, kvůli čemuž jsou pak ještě nebezpečnější.
Technecium 97 a 98 mají oba poločasy rozpadu 42 stotisíciletí, čehož se nevyužívá vůbec k ničemu, protože tou dobou uz bude Plochozemě připomínat půl roku starou pizzu a bude studená jako Němka. Čistě teoreticky by se podle poločasu rozpadu dalo sledovat trvání návštěvy tchýně, ale tam se vědecká obec dávno shodla na jednotce zvané furt.
Vlastností technecia se využívá v jaderné medicíně, tedy když je třeba zjistit, který atom zrovna stůně. Nemocný atom je poté vyzván k sebedestrukci a po třech výstražných výstřelech je vyloučen. Zastánci práv atomových jader napadají tento proces jako nehumánní, protože atomy jsou hluché jako poleno a nemohou tak na varovné výstřely reagovat.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Kromě technopárty (například CzechTeku) byl tento prvek nalezen také ve špektrech některých hvězd, což ukazuje na jejich nadměrnou hlučnost, odpovídající teoretickým poznatkům o jejich vývoji. Dle tohoto důkazu produkují některá nebeská tělesa zvuk, odborně zvaný "Hudba sfér" a který připomíná hudební produkci Skrillexe na pervitinu, jen puštěný asi 5x rychleji. Takovým tělesům se říká kvasary (anglicky Quasary) a nemají nic společného s quašáky.
|
|