Radon
Tento článek nemá nic společného s článkem Random.
To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.
| Chcete-li se pobavit, a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Radon na české Wikipedii. |
Radon (chemická značka Rn) je chemický prvek. Jedná se o vzácný plyn s nestabilními izotopy.
Chemické vlastnosti a využití[editovat | editovat zdroj]
Radon je bezbarvý, nemastný neslaný nanicovatý plyn. Stejně jako ostatní vznešené plyny se s nikým moc nekamarádí a odmítá reagovat. Kvůli své nestabilitě nikde dlouho nevydrží, propadne depresi a vzápětí páchá samovraždu, čemuž se v chemii ríká rozpad. Jakmile se rozpadne, je s ním ámen. Do té doby je ovšem docela slušně radioaktivní, čehož se využívá například v lázních, kde pomáhá seniorům a celebritám získat již pohasínající lesk a slávu.
Nejdůležitějším využitím radonu je, jak napovídá název, humor. Radon umí člověka rozveselit, to si neumíte představit. Například, když vám ho najdou pod čerstvě postaveným domem, to je pak radosti, že se to nedá ani popsat. Když vám ho nenajdou, ale stejně tam bude, radosti si i tak užijete více než dost. A to zejména v oblasti humoru černého, což je jak známo ten nejlepší humor a humor dělá život snesitelnější.
Radon je, jako většina radioaktivních prvků, schopen ionizace a to pak krásně bíle září. Uzavřeme-li jej do nádobky, kterou si zavěsíme na krk, až do smrti nebudete muset platit ty nekřesťanské peníze ČEZu za mluno a ezoterici budou vychvalovat vaší auru.
Další využítí má radon ve vědě, kde se používá k určení stáří hornin a podzemních vod. Přesné detaily jsou obchodním tajemstvím, ale přísně vědecky popsáno je to tak, že čím míň radonu, tím starší hornina. Když není radon přítomen vůbec, jedná se o horninu prastarou z doby, kdy byla duha ještě černobílá a Helenka Vondráčková čupr babča.
I přes svou příslušnost ke vzácným plynům sem tam tvoří sloučeninu třeba s kyslíkem a to je z něj pak korodovadlo jedna radost. Dá se tedy úspěšně využít třeba ke staření železných materiálů, které vypadají moc dobře.
Radon je v určitých situací nebezpečný. Jeho poločas rozpadu je asi 3 dny, přičemž se mění na polonium, které se posléze mění na olovo. A olovo je jedovaté. Rozpadu těžších prvků na lehčí se říká dieta a jedná se o nebezpečný chemický proces, který nedoporučujeme.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Radon se úplně běžně nachází v půdě, kde je výsledkem mentálního rozpadu jiných prvků, kterým už se nechtělo být stabilní a/nebo je už přestalo bavit svítit. Narozdíl od prvků jako je třeba Thorium, Radium nebo Uran a Euran se dokáže nad usedlou existenci v zemské kůře povznést a stoupá na povrch. Jedná se tedy o zdatného kůrolezce. Když po cestě narazí na vodu, ochotně se v ní rozpouští a na těch místech se zakládají ozdravovny.
V souvislosti s neustále napjatou politickou situací ve světě se uvažuje o těžbě radonu k vojenským účelům za použití vysavačů. Jistě chvályhodný záměr naráží na fakt, že naprostá většina lidí luxování bytostně nesnáší a nikdo to nechce dělat ani za brambůrky.
|
|