Éter

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Merge-arrows.png Tento článek se tematicky překrývá s článkem Pneumonium.

To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Merge-arrows.png Tento článek se tematicky překrývá s článkem Vakuum.

To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Éter je nejrozšířenějším prvkem Mersejevovy tabulky ve vesmíru. Pro svou všudypřítomnost byl lidmi po celou historii přehlížen a to dokonce přesto, že se titíž lidé zároveň domnívali, že musí existovat. Konečný důkaz existence éteru přinesl až ve dvacátém století mladý vědec Albert Einstein, který vysvětlil, jak éter funguje. Nukleové číslo éteru je 0 a fúzí dvou atomů éteru vzniká vodík, který se rozpadá na éter. Vlnění éteru je známé jako světlo.

Jak dlouho známo vědecké komunitě, světlo se dá popsat jako vlnění. Co však nebylo známo vědecké komunitě, čeho vlnění se to vlastně myslí. Například vidíme-li v politické diskusi vlnící se břicho prezidenta Miloše Zemana, všichni víme, že se vlní jeho břicho případně špeky a tuk v jeho břichu obsažený. Z toho se logickou dedukcí došlo k závěru že aby mohlo existovat světlo, musí také existovat nějaká látka, která se vlní. Nikdy se však nikomu nepodařilo dokázat že by taková látka existovala přes téměř všudypřítomnost světla a to až do příchodu Alberta Einstein.

Albert Einstein vycházel z jednoduchých předpokladů:

  1. Nejjednodušší prvky jsou ve vesmíru nejhojnější kdežto těžké prvky vznikají fúzi z lehčích a jsou vzácnější
  2. Světlo zdá se možné kdekoli v prostoru, tedy éter je téměř všudypřítomný
Závěr
Éter musí být nejlehčím a nejjednodušším prvkem!

Einstein po té přešel k vysvětlení jak éter funguje a co to je. Vycházel z těchto předpokladů:

  1. Éter je nejlehčím prvkem
  2. Nejlehčím prvkem je vodík, který obsahuje pouze jeden proton a jeden elektron
Závěr
Éter neobsahuje žádný proton ani elektron, jde o prvek s nukleovým číslem 0!

To vysvětluje, proč lidé nikdy nedetekovali éter, protože nepovažovali prázdno za prvek nebo spíš proto, že prázdno neexistuje ale pouze jsme si zvykli to, co je v našem vesmíru nejhojnější považovat za prázdno!

Éter však je prvek jako každý jiný a jako každý jiný se skládá z atomů, i když prázdných. Éter se potom může vlnit, jestliže existuje cokoli by éter rozvlnilo. A kdy se éter nejlépe rozvlní? Když některý jiný prvek vystřelí do prostředí éteru elektron či jinou částici. Proto se zdá, že světlo je vlnění i částice! Kdo někdy viděl loď cestující vodou, viděl, že loď tvoří na hladině vlny. Einstein také vysvětlil, jak jadernou fúzí atomů éteru vzniká atom vodíku. Hvězdy vznikli tam, kde vznikli atomy vodíku které dál fúzí stvořily těžší prvky. Ty se zas v budoucnu rozpadnou na éter.

Éter existuje ve čtyřech skupenstvích plasma, plyn, kapalina, pevné skupenství. V pevném skupenství se vlnění šíří nejrychleji. Paradoxně se ale krystaly éteru používají k chytání světla. Vezmete teleskop naplněný tekutým éterem a namíříte ho ke slunci, pod teleskop dáte krystal éter a ten se nabije světlem. Normálně by začal ihned zářit vy ho však stabilizujete pomocí protivlnění. Tak zůstane světlo v krystalu zachováno, dokuď se ho nerozhodnete uvolnit. Tento vynález je levnější než drahé žárovky a produkuje přirozené světlo.


Meresjevova Periodická tabulka prvků: Oproti Českopedii nyní s extra prvky navíc!
1H Vodík ∞Hu Homoerectium 1.1Lm Světlan 1.3Ae Éter 1.4Va Vakuum 1.5Hx Hoaxium 1.9Pneu Pneumonium 2 He Helium
3Li Lithium 4 Be Beryllium 5 B Bor 6C Uhlík 7N Dusík 8O Kyslík 9 F Fluor 10 Ne Neon
11Na Sůl 12 Mg Hořčík 13Al Hliník 14 Si Křemík 15 P Fosfor 16 S Síra 17 Cl Chlór 18 Ar Argon
19 K Draslík 20 Ca Vápník 21 Sc Skandium 22Ti Titan 23 V Vanad 24Cr Chrom 25 Mn Mangan 26 Fe Železo 27 Co Kobalt 28 Ni Nikl 29Cu Měď 30 Zn Zinek 31 Ga Galium 32Ge Germanium 33As Arzén 34Se Selen 35 Br Brom 36Kr Krypton
37 Rb Rubidium 38 Sr Stroncium 39 Y Yttrium 40 Zr Zirkonium 41 Nb Niob 42 Mo Molybden 43 Tc Technetium 44 Ru Ruthenium 45 Rh Rhodium 46 Pd Palladium 47 Ag Stříbro 48 Cd Cadmium 49 In Indium 50 Sn Cín 51 Sb Antimon 52 Te Tellur 53 I Jód 54 Xe Xenon
55 Cs Cesium 56 Ba Baryum 57 La Lanthan 72Hf Hafnium 73 Ta Tantal 74 W Wolfram 75 Re Rthenium 76 Os Osmium 77 Ir Iridium 78 Pt Platina 79Au Zlato 80 Hg Rtuť 81 Tl Thallium 82Pb Olovo 83 Bi Bismut 84Po Polonium 85 At Astat 86 Rn Radon
87Fr Francium 88 Ra Radium 89 Ac Actinium 104 Rf Rutherfordium 105 Db Dubnium 106 Sg Seaborgium 107 Bh Bohrium 108 Hs Hassium 109 Mt Meitnerium 110 Ds Darmstadtium 111 Rg Roentgenium 112 Cn Copernicum 113 Nh Nihomium 114 Fl Flerovium 115 Mc Moscovium 116 Lv Livermorium 117 Ts Tennessin 118 Og Oganesson
58 Ce Cer 59Pr Praseodym 60 Nd Neodym 61 Pm Promethium 61 Sm Samarium 63 Eu Europium 64 Gd Gadolinium 65 Tb Terbium 66 Dy Dysprosium 67 Ho Holmium 68 Er Erbium 69 Tm Thulium 70 Yb Ytterbium 71 Lu Lutetium 119Žd Židík 120Uup Ununpolium 121Rn Random 122 Ky Kryptonit
90 Th Thorium 91 Pa Protactinium 92U Uran 93 Np Neptunium 94Pu Plutonium 95Am Americium 96 Cm Curium 97 Bk Berkelium 98 Cf Kalifornium 99Es Einsteinium 100 Fm Fermium 101 Md Mendělevium 102 No Nobelium 103 Lr Lawrencium 148Sp Spík
123Bo Bolševikum 124St Stalinium 125Ze Zemanium 126Pk Paroubkium 239EUR Euran 128Fu Prdík 129Sd Smrdík 130Pí Prudík 131Tp Transprdan
135Deb Debilit 136Im Imbecilit 137Tu Tvrdík 138Bs Bursík 139Mo Mocacium 141An Arogantin 142No Noobium 143Pn Potěmkinium 144Bdsm Úchylík 145Ta Tannwaldium 146ROH Rozvodík 147:) Smajlík 198Chk Chrastík 199Gn Gentellur 200Bt Bortlium 201Dq Drtík
202Rch Rychlík
 
Alkalické metaly
 
Alkalické zeminy
 
Trans metaly
 
Netrans metaly
 
Polometaly
 
Nemetaly
 
Halogeny
 
Vzácné plyny
 
Lanthanoidy
 
Aktinoidy
 
Těžko říct
 
Bolševika
 
Polobolševika
 
Čtvrtbolševika
 
Debilany
 
Smrdony

Citováno z „https://necyklopedie.org/w/index.php?title=Éter&oldid=190843“