Éter
Tento článek se tematicky překrývá s článkem Pneumonium.
To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.
Tento článek se tematicky překrývá s článkem Vakuum.
To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.
Éter je nejrozšířenějším prvkem Mersejevovy tabulky ve vesmíru. Pro svou všudypřítomnost byl lidmi po celou historii přehlížen a to dokonce přesto, že se titíž lidé zároveň domnívali, že musí existovat. Konečný důkaz existence éteru přinesl až ve dvacátém století mladý vědec Albert Einstein, který vysvětlil, jak éter funguje. Nukleové číslo éteru je 0 a fúzí dvou atomů éteru vzniká vodík, který se rozpadá na éter. Vlnění éteru je známé jako světlo.
Jak dlouho známo vědecké komunitě, světlo se dá popsat jako vlnění. Co však nebylo známo vědecké komunitě, čeho vlnění se to vlastně myslí. Například vidíme-li v politické diskusi vlnící se břicho prezidenta Miloše Zemana, všichni víme, že se vlní jeho břicho případně špeky a tuk v jeho břichu obsažený. Z toho se logickou dedukcí došlo k závěru že aby mohlo existovat světlo, musí také existovat nějaká látka, která se vlní. Nikdy se však nikomu nepodařilo dokázat že by taková látka existovala přes téměř všudypřítomnost světla a to až do příchodu Alberta Einstein.
Albert Einstein vycházel z jednoduchých předpokladů:
- Nejjednodušší prvky jsou ve vesmíru nejhojnější kdežto těžké prvky vznikají fúzi z lehčích a jsou vzácnější
- Světlo zdá se možné kdekoli v prostoru, tedy éter je téměř všudypřítomný
- Závěr
- Éter musí být nejlehčím a nejjednodušším prvkem!
Einstein po té přešel k vysvětlení jak éter funguje a co to je. Vycházel z těchto předpokladů:
- Éter je nejlehčím prvkem
- Nejlehčím prvkem je vodík, který obsahuje pouze jeden proton a jeden elektron
- Závěr
- Éter neobsahuje žádný proton ani elektron, jde o prvek s nukleovým číslem 0!
To vysvětluje, proč lidé nikdy nedetekovali éter, protože nepovažovali prázdno za prvek nebo spíš proto, že prázdno neexistuje ale pouze jsme si zvykli to, co je v našem vesmíru nejhojnější považovat za prázdno!
Éter však je prvek jako každý jiný a jako každý jiný se skládá z atomů, i když prázdných. Éter se potom může vlnit, jestliže existuje cokoli by éter rozvlnilo. A kdy se éter nejlépe rozvlní? Když některý jiný prvek vystřelí do prostředí éteru elektron či jinou částici. Proto se zdá, že světlo je vlnění i částice! Kdo někdy viděl loď cestující vodou, viděl, že loď tvoří na hladině vlny. Einstein také vysvětlil, jak jadernou fúzí atomů éteru vzniká atom vodíku. Hvězdy vznikli tam, kde vznikli atomy vodíku které dál fúzí stvořily těžší prvky. Ty se zas v budoucnu rozpadnou na éter.
Éter existuje ve čtyřech skupenstvích plasma, plyn, kapalina, pevné skupenství. V pevném skupenství se vlnění šíří nejrychleji. Paradoxně se ale krystaly éteru používají k chytání světla. Vezmete teleskop naplněný tekutým éterem a namíříte ho ke slunci, pod teleskop dáte krystal éter a ten se nabije světlem. Normálně by začal ihned zářit vy ho však stabilizujete pomocí protivlnění. Tak zůstane světlo v krystalu zachováno, dokuď se ho nerozhodnete uvolnit. Tento vynález je levnější než drahé žárovky a produkuje přirozené světlo.
|
|