Židík

Židík (značka Žd, mezinárodně přepisováno Zd) je přírodní velmi silně radioaktivní prvek. Jedná se o intenzivně zářící kov zlaté barvy s proměnlivou stálostí. Poprvé byl objeven průzkumnickou skupinou Vědeckého týmu Necyklopedie při expedici na poušti Negev, asi tak okolo roku 2009, když narazili na prapodivně lesknoucí se vzorek. Po důkladné analýze (včetně lízání, resp. lýzání) bylo potvrzeno, že se vskutku jedná o úplně novou látku. Dostal jméno po obyvatelích původního místa nálezu, židovskému lidu Izraele. Součástí výsledků analýzy bylo také zjištění protonového čísla, které se ukázalo být 151, což je prvočíslo. Zázrak, kterým přežili objevitelé ryzího židíku kontakt s takto nebezpečnou látkou, zná asi jen Vlastík Plamínek, jenž však zásadně nechce onu informaci sdělit veřejnosti (při posledním rozhovoru neustále opakoval cosi o štěněti).

Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Židík na české Wikipedii.

Chemikálně-fyzické vlastnosti, nebo tak nějak

Fotografie výskytu ryzího židíku na poušti Negev, odhadované množství cca 200 mg/m². Je dobré povšimnout si vizuálních artefaktů, které jsou následkem intenzivního záření.

Základní údaje

Židík je zlatý, lesklý, velmi zářivý kov hluboce trpké a kyselé chuti a velmi nepříjemného zápachu. Ryzí židík má bod tání pouhých 63°C a bod varu 250°C. Lze o něm hovořit jako o látce těkavé. Slátaniny židíku se velmi výrazně liší vlastnostmi od ryzího.

Výskyt

Židík je všude, prostě kurva všude. Většinou ale je ho tak málo, že se o něm neví a jeho vlastnosti jsou přiřazovány jiným, hojněji zastoupeným látkám. V přírodě se vyskytuje ryzí, i ve slátaninách, nejvýznamnější z nich je kyanid židný ŽdCN, ve kterém je obsaženo okolo 80 % všech světových uložišť. Důkazy nasvědčují vzniku obrovských ložisk ŽdCN přibližně v polovině minulého století, avšak dodnes se mezi experty vedou sáhodlouhé debaty o pravosti těchto tvrzení. Například renomovaný politolog a dlouholetý popírač židíku Marian Kotleba tvrdí, že tolik židíku na jednom místě prostě není matematicky možné.

Další významnou slátaninou židíku je judan ŽdH₃, triviálně nazývaný židek.

Reaktivita

Židík reaguje s jinými prvky téměř nevyzpytatelně. I přes proměnlivé a nejisté stavy srovnatelné s Ženou obecnou však tvoří celé řady slátanin, jejichž plný potenciál nebyl dosud zjištěn. Odhaduje se, že židík a jeho slátaniny se stanou nedílnou součástí průmyslu a každodenního života v příštích 67 letech, což je opět prvočíslo.

V přítomnosti přebytku jakýchkoliv iontů si židík přivlastňuje cokoliv, co není slátané s jinými látkami. Dá se o něm tedy hovořit jako o ideálním politickém činidle.

Radioaktivita

Židík je velmi silně radioaktivní, přímo až září. Navzdory tomu se v rádiu moc nedá zaslechnout, ale zato dokáže velmi dobře likvidovat život okolo sebe. Spekuluje se, že Negevská poušť nebyla poušť, nýbrž hojná krajina, dokud ji nezpustošil nadměrný výskyt židíku. K této teorii se silně přiklání popírači židíku, kteří ji ještě obohacují o neexistenci židíkových ložisk v jižním Polsku.

Nejvyšší hodnota radioaktivity způsobené židíkem byla naměřena v americkém New Yorku v září 2021, kdy vědci hlásili 200 až 300 Sv/h v nejzamořenějších částech. Dříve byla tato hodnota přisuzována radonu, jenž se těžko vyhání ze zamořených prostorů, ale po důkladném prošetření experty a historické revizi byl viníkem uznán židík.

Radioaktivní přeměny židíku

Židík podléhá řadě rozpadových jevů, při kterých dochází k uvolnění velkému množství částic a energie, avšak samotný židík nikdy nezmizí. Tato vlastnost byla vědci pojmenována židíková sebeudržitelnost, kde vyzářené částice velmi rychle přiléhají zpět jádru židíku nebo dochází k jejich velmi rychlému nahrazení z okolní hmoty či energie.

Přeměna א

Přeměna א (Alef) spočívá v odštěpení pseudonáhodného (byla zjištěna korelace s trendem globální ekonomiky) množství atomů helia-4 z jádra židíku, obvykle rychlostí průměrného vlaku na převoz dobytka:

⁷⁴⁹Žd → n ⁴₂He + ^x_yZ

kde x = 749 - n · 4; y = 151 - n · 2

Přeměna א je nejtypičtější pro těžké izotopy židíku (A > 600), kterých je valná většina. Vyloučené atomy helia jsou po vypočítání úroku okamžitě zpět absorbovány do nejbližšího židíkového jádra.

Přeměna ב

Přeměna ב (Bet) líčí interakci nanoskopických desetihaléřů obsažených ve slupce židíku s nejbližším sousedem. Dělí se dále na ב^- a ב⁺. Záření ב představuje proud velmi rychle letících desetihaléřů.

Přeměna ב^- probíhá odtržením desetihaléře ze slupky židíku.

⁷⁴⁹Žd → ⁷⁴⁸Žd + ¹ב

Přeměna ב⁺ probíhá přivlastněním desetihaléře atomem židíku prostřednictvím mechanismu bet-židíkového záchytu.

⁷⁴⁸Žd + ¹ב] → בŽd] → ⁷⁴⁹Žd

Lze si povšimnout, že oba jevy spolu úzce souvisí. Za ideálních podmínek probíhá děj bez problému, avšak za určitých okolností může dojít k tomu, že se atomy židíku "rozhádají" o desetníky a začnou se o ně přetahovat. Pokud tato situace nastane, daný desetihaléř přiléhá oběma židíkům a hovoří se o tzv. hybridizovaných peněženkách, což jsou de facto základy vazby židík-židík.

Přeměna ג

Přeměna ג (Gimel) je vůbec nejagresivnější, pro člověka i prasopsa nejnebezpečnější a nejlépe pozorovatelnou přeměnou židíku. Dochází k ní, když dojde k agitaci židíkového atomu prostřednictvím dodání energie („když nemáte energii, dejte tam částici. Vono to vyjde nastejno...” - Jirka Ajnštajn).

⁷⁴⁹Žd + E → ^749*Žd

Následuje destabilizace židíkového atomu a následná normalizace, doprovázená velmi intenzivním ג zářením.

^749*Žd → ⁷⁴⁹Žd + ג

Záření ג nemá danou frekvenci, nýbrž se jedná o směsici všelijakých vlnových délek, které lze i nelze pozorovat. Nejintenzivnější pozorovatelná vlnová délka má zlatožlutou barvu.

(Vše)mocnost

Zajímavou vlastností židíku je jeho všemocnost. Může tedy úplně vše, i to, co nemůže. Především se ale může vyskytovat se v mocenstvích -IV až +VIII. Je schopen tedy tvořit analogy všech člověku známých látek.

Příklady výskytu židíku ve slátaninách

Špička chemického oddělení VTN sestrojila následující přehled vybraných (došel toaletní papír na zápis do archivu) židíkových slátanin dle Imbecilů Umanutých Posrat Absolutně Celou Chemii (IUPAC₂):

Bezkyslíkaté slátaniny

• Židné soli - Žd⁺
  • Hologenidy - ŽdX (X = F, Cl, Br, I)
  • Kyanid židný - ŽdCN
• Židy - Žd^-
  • Židovodík - HŽd
  • Alkalické židy - MŽd (M = Li, Na, K, Rb, Cs)
• Ažidy - Žd₃^-
• Sírožidík - ŽdS
• Judan (židek) - ŽdH₃
  • Judidy - ŽdH₂^-

Strukturní vzorec dvojmeru oxidu židného

Kyslíkaté slátaniny

• Oxidy židíku
  • Oxid židný - Žd₂O (V praxi převážně dvojmer Žd₄O₂)
  • Oxid židnatý - ŽdO
  • Oxid židičitý - ŽdO₂
  • Oxid židistý - Žd₂O₇

• Židíkové kyseliny
  • Kyselina židná - HŽdO
  • Kyselina třivodíkožiditá - H₃ŽdO₃
  • Kyselina třivodíkožidečná - H₃ŽdO₄
  • Kyselina židečná - HŽdO₃
  • Kyselina židová - H₂ŽdO₄
  • Kyselina dvojžidová - H₂Žd₂O₇
  • Kyselina židistá - HŽdO₄
  • Kyselina židičelá - H₂ŽdO₅
• Hydrožidy - ŽdH^-

Organické židíky (Židovodíky)

Po dlouhém pátrání (a ještě delším sepisování) byly oficiálně objeveny slátaniny židíku a vodíku připomínající stávající organické slátaniny. Pro zjednodušení a unifikaci byly tedy nazvány organické židíky. Organických židíků je spousta, ví se však, že jejich konečný počet, byť neznámý, je prvočíslo.

Vzhledem k průlomovitosti objevu se rozhodl IUPAC₂ sestrojit následující nomenklaturu pro organické židíky (uvedeny jsou pouze vybrané příklady):

Základní židovodíky

• Židkany
  • Hebran - ŽdH₄
  • Ebran - H₃Žd ‒ ŽdH₃
  • Třižidkan - H₃Žd ‒ ŽdH₂ ‒ ŽdH₃
  • Pětižidkan - H₃Žd ‒ (ŽdH₂)₃ ‒ ŽdH₃
  • Desetižidkan - H₃Žd ‒ (ŽdH₂)₈ ‒ ŽdH₃
• Židkeny
  • Ebren - H₂Žd = ŽdH₂
  • Čtyřžidíko-1-en - H₂Žd = ŽdH ‒ ŽdH₂ ‒ ŽdH₃
• Židkyny
  • Ebryn - HŽd ≡ ŽdH
  • Čtyřžidíko-2-yn - H₃Žd ‒ Žd ≡ Žd ‒ ŽdH₃

Meresjevova Periodická tabulka prvků: Oproti Českopedii nyní s extra prvky navíc!

1H Vodík

∞Hu Homoerectium

1.1Lm Světlan

1.3Ae Éter

1.4Va Vakuum

1.5Hx Hoaxium

1.9Pneu Pneumonium

2 He Helium

3Li Lithium

4 Be Beryllium

5 B Bor

6C Uhlík

7N Dusík

8O Kyslík

9 F Fluor

10 Ne Neon

11Na Sůl

12 Mg Hořčík

13Al Hliník

14 Si Křemík

15 P Fosfor

16 S Síra

17 Cl Chlór

18 Ar Argon

19 K Draslík

20 Ca Vápník

21 Sc Skandium

22Ti Titan

23 V Vanad

24Cr Chrom

25 Mn Mangan

26 Fe Železo

27 Co Kobalt

28 Ni Nikl

29Cu Měď

30 Zn Zinek

31 Ga Galium

32Ge Germanium

33As Arzén

34Se Selen

35 Br Brom

36Kr Krypton

37 Rb Rubidium

38 Sr Stroncium

39 Y Yttrium

40 Zr Zirkonium

41 Nb Niob

42 Mo Molybden

43 Tc Technetium

44 Ru Ruthenium

45 Rh Rhodium

46 Pd Palladium

47 Ag Stříbro

48 Cd Cadmium

49 In Indium

50 Sn Cín

51 Sb Antimon

52 Te Tellur

53 I Jód

54 Xe Xenon

55 Cs Cesium

56 Ba Baryum

57 La Lanthan

72Hf Hafnium

73 Ta Tantal

74 W Wolfram

75 Re Rthenium

76 Os Osmium

77 Ir Iridium

78 Pt Platina

79Au Zlato

80 Hg Rtuť

81 Tl Thallium

82Pb Olovo

83 Bi Bismut

84Po Polonium

85 At Astat

86 Rn Radon

87Fr Francium

88 Ra Radium

89 Ac Actinium

104 Rf Rutherfordium

105 Db Dubnium

106 Sg Seaborgium

107 Bh Bohrium

108 Hs Hassium

109 Mt Meitnerium

110 Ds Darmstadtium

111 Rg Roentgenium

112 Cn Copernicum

113 Nh Nihomium

114 Fl Flerovium

115 Mc Moscovium

116 Lv Livermorium

117 Ts Tennessin

118 Og Oganesson

58 Ce Cer

59Pr Praseodym

60 Nd Neodym

61 Pm Promethium

61 Sm Samarium

63 Eu Europium

64 Gd Gadolinium

65 Tb Terbium

66 Dy Dysprosium

67 Ho Holmium

68 Er Erbium

69 Tm Thulium

70 Yb Ytterbium

71 Lu Lutetium

119Žd Židík

120Uup Ununpolium

121Rn Random

122 Ky Kryptonit

90 Th Thorium

91 Pa Protactinium

92U Uran

93 Np Neptunium

94Pu Plutonium

95Am Americium

96 Cm Curium

97 Bk Berkelium

98 Cf Kalifornium

99Es Einsteinium

100 Fm Fermium

101 Md Mendělevium

102 No Nobelium

103 Lr Lawrencium

148Sp Spík

123Bo Bolševikum

124St Stalinium

125Ze Zemanium

126Pk Paroubkium

239EUR Euran

128Fu Prdík

129Sd Smrdík

130Pí Prudík

131Tp Transprdan

135Deb Debilit

136Im Imbecilit

137Tu Tvrdík

138Bs Bursík

139Mo Mocacium

141An Arogantin

142No Noobium

143Pn Potěmkinium

144Bdsm Úchylík

145Ta Tannwaldium

146ROH Rozvodík

147:) Smajlík

198Chk Chrastík

199Gn Gentellur

200Bt Bortlium

201Dq Drtík

202Rch Rychlík

Alkalické metaly   Alkalické zeminy   Trans metaly   Netrans metaly   Polometaly   Nemetaly

Halogeny   Vzácné plyny   Lanthanoidy   Aktinoidy

Těžko říct   Bolševika   Polobolševika   Čtvrtbolševika   Debilany   Smrdony