Židík

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Židík (značka Žd, mezinárodně přepisováno Zd) je přírodní velmi silně radioaktivní prvek. Jedná se o intenzivně zářící kov zlaté barvy s proměnlivou stálostí. Poprvé byl objeven průzkumnickou skupinou Vědeckého týmu Necyklopedie při expedici na poušti Negev, asi tak okolo roku 2009, když narazili na prapodivně lesknoucí se vzorek. Po důkladné analýze (včetně lízání, resp. lýzání) bylo potvrzeno, že se vskutku jedná o úplně novou látku. Dostal jméno po obyvatelích původního místa nálezu, židovskému lidu Izraele. Součástí výsledků analýzy bylo také zjištění protonového čísla, které se ukázalo být 151, což je prvočíslo. Zázrak, kterým přežili objevitelé ryzího židíku kontakt s takto nebezpečnou látkou, zná asi jen Vlastík Plamínek, jenž však zásadně nechce onu informaci sdělit veřejnosti (při posledním rozhovoru neustále opakoval cosi o štěněti).

Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Židík na české Wikipedii.
Nehopsající Wikipedie.png

Chemikálně-fyzické vlastnosti, nebo tak nějak[editovat | editovat zdroj]

Fotografie výskytu ryzího židíku na poušti Negev, odhadované množství cca 200 mg/m2. Je dobré povšimnout si vizuálních artefaktů, které jsou následkem intenzivního záření.

Základní údaje[editovat | editovat zdroj]

Židík je zlatý, lesklý, velmi zářivý kov hluboce trpké a kyselé chuti a velmi nepříjemného zápachu. Ryzí židík má bod tání pouhých 63°C a bod varu 250°C. Lze o něm hovořit jako o látce těkavé. Slátaniny židíku se velmi výrazně liší vlastnostmi od ryzího.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Židík je všude, prostě kurva všude. Většinou ale je ho tak málo, že se o něm neví a jeho vlastnosti jsou přiřazovány jiným, hojněji zastoupeným látkám. V přírodě se vyskytuje ryzí, i ve slátaninách, nejvýznamnější z nich je kyanid židný ŽdCN, ve kterém je obsaženo okolo 80 % všech světových uložišť. Důkazy nasvědčují vzniku obrovských ložisk ŽdCN přibližně v polovině minulého století, avšak dodnes se mezi experty vedou sáhodlouhé debaty o pravosti těchto tvrzení. Například renomovaný politolog a dlouholetý popírač židíku Marian Kotleba tvrdí, že tolik židíku na jednom místě prostě není matematicky možné.

Další významnou slátaninou židíku je judan ŽdH3, triviálně nazývaný židek.

Reaktivita[editovat | editovat zdroj]

Židík reaguje s jinými prvky téměř nevyzpytatelně. I přes proměnlivé a nejisté stavy srovnatelné s Ženou obecnou však tvoří celé řady slátanin, jejichž plný potenciál nebyl dosud zjištěn. Odhaduje se, že židík a jeho slátaniny se stanou nedílnou součástí průmyslu a každodenního života v příštích 67 letech, což je opět prvočíslo.

V přítomnosti přebytku jakýchkoliv iontů si židík přivlastňuje cokoliv, co není slátané s jinými látkami. Dá se o něm tedy hovořit jako o ideálním politickém činidle.

Radioaktivita[editovat | editovat zdroj]

Židík je velmi silně radioaktivní, přímo až září. Navzdory tomu se v rádiu moc nedá zaslechnout, ale zato dokáže velmi dobře likvidovat život okolo sebe. Spekuluje se, že Negevská poušť nebyla poušť, nýbrž hojná krajina, dokud ji nezpustošil nadměrný výskyt židíku. K této teorii se silně přiklání popírači židíku, kteří ji ještě obohacují o neexistenci židíkových ložisk v jižním Polsku.

Nejvyšší hodnota radioaktivity způsobené židíkem byla naměřena v americkém New Yorku v září 2021, kdy vědci hlásili 200 až 300 Sv/h v nejzamořenějších částech. Dříve byla tato hodnota přisuzována radonu, jenž se těžko vyhání ze zamořených prostorů, ale po důkladném prošetření experty a historické revizi byl viníkem uznán židík.

Radioaktivní přeměny židíku[editovat | editovat zdroj]

Židík podléhá řadě rozpadových jevů, při kterých dochází k uvolnění velkému množství částic a energie, avšak samotný židík nikdy nezmizí. Tato vlastnost byla vědci pojmenována židíková sebeudržitelnost, kde vyzářené částice velmi rychle přiléhají zpět jádru židíku nebo dochází k jejich velmi rychlému nahrazení z okolní hmoty či energie.

Přeměna א[editovat | editovat zdroj]

Přeměna א (Alef) spočívá v odštěpení pseudonáhodného (byla zjištěna korelace s trendem globální ekonomiky) množství atomů helia-4 z jádra židíku, obvykle rychlostí průměrného vlaku na převoz dobytka:

749Žd → n 42He + xyZ

kde x = 749 - n · 4; y = 151 - n · 2

Přeměna א je nejtypičtější pro těžké izotopy židíku (A > 600), kterých je valná většina. Vyloučené atomy helia jsou po vypočítání úroku okamžitě zpět absorbovány do nejbližšího židíkového jádra.

Přeměna ב[editovat | editovat zdroj]

Přeměna ב (Bet) líčí interakci nanoskopických desetihaléřů obsažených ve slupce židíku s nejbližším sousedem. Dělí se dále na ב- a ב+. Záření ב představuje proud velmi rychle letících desetihaléřů.

Přeměna ב- probíhá odtržením desetihaléře ze slupky židíku.

749Žd → 748Žd + 1ב

Přeměna ב+ probíhá přivlastněním desetihaléře atomem židíku prostřednictvím mechanismu bet-židíkového záchytu.

748Žd + 1ב] → בŽd] → 749Žd

Lze si povšimnout, že oba jevy spolu úzce souvisí. Za ideálních podmínek probíhá děj bez problému, avšak za určitých okolností může dojít k tomu, že se atomy židíku "rozhádají" o desetníky a začnou se o ně přetahovat. Pokud tato situace nastane, daný desetihaléř přiléhá oběma židíkům a hovoří se o tzv. hybridizovaných peněženkách, což jsou de facto základy vazby židík-židík.

Přeměna ג[editovat | editovat zdroj]

Přeměna ג (Gimel) je vůbec nejagresivnější, pro člověka i prasopsa nejnebezpečnější a nejlépe pozorovatelnou přeměnou židíku. Dochází k ní, když dojde k agitaci židíkového atomu prostřednictvím dodání energie („když nemáte energii, dejte tam částici. Vono to vyjde nastejno...” - Jirka Ajnštajn).

749Žd + E → 749*Žd

Následuje destabilizace židíkového atomu a následná normalizace, doprovázená velmi intenzivním ג zářením.

749*Žd → 749Žd + ג

Záření ג nemá danou frekvenci, nýbrž se jedná o směsici všelijakých vlnových délek, které lze i nelze pozorovat. Nejintenzivnější pozorovatelná vlnová délka má zlatožlutou barvu.

(Vše)mocnost[editovat | editovat zdroj]

Zajímavou vlastností židíku je jeho všemocnost. Může tedy úplně vše, i to, co nemůže. Především se ale může vyskytovat se v mocenstvích -IV až +VIII. Je schopen tedy tvořit analogy všech člověku známých látek.

Příklady výskytu židíku ve slátaninách[editovat | editovat zdroj]

Špička chemického oddělení VTN sestrojila následující přehled vybraných (došel toaletní papír na zápis do archivu) židíkových slátanin dle Imbecilů Umanutých Posrat Absolutně Celou Chemii (IUPAC2):

Bezkyslíkaté slátaniny[editovat | editovat zdroj]

  • Židné soli - Žd+
    • Hologenidy - ŽdX (X = F, Cl, Br, I)
    • Kyanid židný - ŽdCN
  • Židy - Žd-
    • Židovodík - HŽd
    • Alkalické židy - MŽd (M = Li, Na, K, Rb, Cs)
  • Ažidy - Žd3-
  • Sírožidík - ŽdS
  • Judan (židek) - ŽdH3
    • Judidy - ŽdH2-
Strukturní vzorec dvojmeru oxidu židného

Kyslíkaté slátaniny[editovat | editovat zdroj]

  • Oxidy židíku
    • Oxid židný - Žd2O (V praxi převážně dvojmer Žd4O2)
    • Oxid židnatý - ŽdO
    • Oxid židičitý - ŽdO2
    • Oxid židistý - Žd2O7
  • Židíkové kyseliny
    • Kyselina židná - HŽdO
    • Kyselina třivodíkožiditá - H3ŽdO3
    • Kyselina třivodíkožidečná - H3ŽdO4
    • Kyselina židečná - HŽdO3
    • Kyselina židová - H2ŽdO4
    • Kyselina dvojžidová - H2Žd2O7
    • Kyselina židistá - HŽdO4
    • Kyselina židičelá - H2ŽdO5
  • Hydrožidy - ŽdH-

Organické židíky (Židovodíky)[editovat | editovat zdroj]

Po dlouhém pátrání (a ještě delším sepisování) byly oficiálně objeveny slátaniny židíku a vodíku připomínající stávající organické slátaniny. Pro zjednodušení a unifikaci byly tedy nazvány organické židíky. Organických židíků je spousta, ví se však, že jejich konečný počet, byť neznámý, je prvočíslo.

Vzhledem k průlomovitosti objevu se rozhodl IUPAC2 sestrojit následující nomenklaturu pro organické židíky (uvedeny jsou pouze vybrané příklady):

Základní židovodíky[editovat | editovat zdroj]

  • Židkany
    • Hebran - ŽdH4
    • Ebran - H3Žd ‒ ŽdH3
    • Třižidkan - H3Žd ‒ ŽdH2 ‒ ŽdH3
    • Pětižidkan - H3Žd ‒ (ŽdH2)3 ‒ ŽdH3
    • Desetižidkan - H3Žd ‒ (ŽdH2)8 ‒ ŽdH3
  • Židkeny
    • Ebren - H2Žd = ŽdH2
    • Čtyřžidíko-1-en - H2Žd = ŽdH ‒ ŽdH2 ‒ ŽdH3
  • Židkyny
    • Ebryn - HŽd ≡ ŽdH
    • Čtyřžidíko-2-yn - H3Žd ‒ Žd ≡ Žd ‒ ŽdH3


Meresjevova Periodická tabulka prvků: Oproti Českopedii nyní s extra prvky navíc!
1H Vodík Hu Homoerectium 1.1Lm Světlan 1.3Ae Éter 1.4Va Vakuum 1.5Hx Hoaxium 1.9Pneu Pneumonium 2 He Helium
3Li Lithium 4 Be Beryllium 5 B Bor 6C Uhlík 7N Dusík 8O Kyslík 9 F Fluor 10 Ne Neon
11Na Sůl 12 Mg Hořčík 13Al Hliník 14 Si Křemík 15 P Fosfor 16 S Síra 17 Cl Chlór 18 Ar Argon
19 K Draslík 20 Ca Vápník 21 Sc Skandium 22Ti Titan 23 V Vanad 24Cr Chrom 25 Mn Mangan 26 Fe Železo 27 Co Kobalt 28 Ni Nikl 29Cu Měď 30 Zn Zinek 31 Ga Galium 32Ge Germanium 33As Arzén 34Se Selen 35 Br Brom 36Kr Krypton
37 Rb Rubidium 38 Sr Stroncium 39 Y Yttrium 40 Zr Zirkonium 41 Nb Niob 42 Mo Molybden 43 Tc Technetium 44 Ru Ruthenium 45 Rh Rhodium 46 Pd Palladium 47 Ag Stříbro 48 Cd Cadmium 49 In Indium 50 Sn Cín 51 Sb Antimon 52 Te Tellur 53 I Jód 54 Xe Xenon
55 Cs Cesium 56 Ba Baryum 57 La Lanthan 72Hf Hafnium 73 Ta Tantal 74 W Wolfram 75 Re Rthenium 76 Os Osmium 77 Ir Iridium 78 Pt Platina 79Au Zlato 80 Hg Rtuť 81 Tl Thallium 82Pb Olovo 83 Bi Bismut 84Po Polonium 85 At Astat 86 Rn Radon
87Fr Francium 88 Ra Radium 89 Ac Actinium 104 Rf Rutherfordium 105 Db Dubnium 106 Sg Seaborgium 107 Bh Bohrium 108 Hs Hassium 109 Mt Meitnerium 110 Ds Darmstadtium 111 Rg Roentgenium 112 Cn Copernicum 113 Nh Nihomium 114 Fl Flerovium 115 Mc Moscovium 116 Lv Livermorium 117 Ts Tenness 118 Og Oganesson
58 Ce Cer 59Pr Praseodym 60 Nd Neodym 61 Pm Promethium 61 Sm Samarium 63 Eu Europium 64 Gd Gadolinium 65 Tb Terbium 66 Dy Dysprosium 67 Ho Holmium 68 Er Erbium 69 Tm Thulium 70 Yb Ytterbium 71 Lu Lutetium 119Žd Židík 120Uup Ununpolium 121Rn Random 122 Ky Kryptonit
90 Th Thorium 91 Pa Protactinium 92U Uran 93 Np Neptunium 94Pu Plutonium 95Am Americium 96 Cm Curium 97 Bk Berkelium 98 Cf Kalifornium 99Es Einsteinium 100 Fm Fermium 101 Md Mendělevium 102 No Nobelium 103 Lr Lawrencium 148Sp Spík
123Bo Bolševikum 124St Stalinium 125Ze Zemanium 126Pk Paroubkium 239EUR Euran 128Fu Prdík 129Sd Smrdík 130 Prudík 131Tp Transprdan
135Deb Debilit 136Im Imbecilit 137Tu Tvrdík 138Bs Bursík 139Mo Mocacium 141An Arogantin 142No Noobium 143Pn Potěmkinium 144Bdsm Úchylík 145Ta Tannwaldium 146ROH Rozvodík 147:) Smajlík 198Chk Chrastík 199Gn Gentellur 200Bt Bortlium 201Dq Drtík
202Rch Rychlík
 
Alkalické metaly
 
Alkalické zeminy
 
Trans metaly
 
Netrans metaly
 
Polometaly
 
Nemetaly
 
Halogeny
 
Vzácné plyny
 
Lanthanoidy
 
Aktinoidy
 
Těžko říct
 
Bolševika
 
Polobolševika
 
Čtvrtbolševika
 
Debilany
 
Smrdony