Random
Tento článek se tematicky překrývá s článkem Náhodný článek.
To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.
Tento článek se tematicky překrývá s článkem Náhodná stránka.
To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.
Tento článek nemá nic společného s článkem Radon.
To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.
„Random je náhodou nejlepší prvek ze všech!“
- náhodný kolemjdoucí
„Tenhle čláenk je náhodou nejlepší ze všech na necyklopedii“
- VTN
„ghdghhdghjsdgfhghjdgsahfasghfgdhsfghsdgsjgf“
- konzument čistého randomu
„Pohon založený na principu nekonečné nepravděpodobnosti je senzační nová metoda, jak překonávat obrovské mezihvězdné vzdálenosti za pouhou nictinu vteříny a nemuset se přitom zbytečně plácat v hyperprostoru. Byl objeven šťastnou náhodou a poté dotažen v použitelnou formu pohonu výzkumným týmem Galaktické vlády na planetě Damogran. Což je stručná historie tohoto objevu. Princip generování malých kvant konečné nepravděpodobnosti byl samozřejmě obecně znám. Stačí spojit logické obvody submezonového mozku Čmeláčisko 57 s atomovým vynašečem vektorů, umístěným v nějakém silném zdroji Brownova pohybu, dejme tomu v šálku horkého čaje. Generátory tohoto typu byly často užívány při večírcích k prolomení počátečního ostychu - v souladu s Teorií neurčitosti se vždycky nechaly všechny molekuly hostitelčina spodního prádla naráz odskočit asi o půl metru doleva. Mnozí uznávaní fyzici říkají, že tohle by se tedy rozhodně nemělo trpět. Částečně proto, že je to zlehčování vědy, ale především proto, že na takovéhle večírky je nikdy nikdo nezve.“
Random, chemická značka Rn, lat. Randominium je nejtěžší přirozeně se vyskytující chemický prvek ve skupině fakt hodně vzácných plynů, je randomoaktivní a nemá žádný stabilní izotop. To, že má stejnou chemickou značku, jakou má známější radon, je jen dílem naprosto nepravděpodobné náhody, což se velmi často stává. Spolu s bortliem tvoří skupinu tzv. nepořádných prvků, která působí proti početnější skupině všech ostatních, tzv. řádných prvků.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Random se vyskytuje v náhodném množství v atmosféře a také zcela nečekaně, stlačený ve formě krystalů v útrobách matky Země. Krystaly nabývají různých tvarů a velikostí, od šestistěnných kubických po mnohastěné. Nejčastěji však předstírají, že jsou zrovna teď, čirou náhodou, úhlednými pentagonálními dodekaedry, aby se při bližším pohledu zčistajasna staly úplně obyčejnými triedry.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Random se využívá k mnoha účelům, od rekreační činnosti, kdy se nestabilní a nepredikovatelné chování krystalů surového randominia používá k zpestření jinak nudné hry "Hoď krystalem", tak k vytvoření fungujícího generátoru náhodných čísel. Tyto generátory náhodných čísel bývají v rámci velkých show prezentovány ve večerních hodinách v televizních obrazovkách. Každý má právo oficiálně učinit svůj odhad pro následující vygenerovaná, fakt pěkná a úchvatná čísla, aby se přesvědčil, že stroj opravdu funguje jinak, než si myslel.
Randominium se konečně pravděpodobně využívá i jako pohonná látka v pohonu konečné nepravděpodobnosti a nekonečné nepravděpodobnosti.
|
|