Beryllium
Beryllium, je chemický prvek a proto ho najdeme zejména v barevné Meresjevově tabulce prvků. Má protonové numero 4 a zkratku Be, tedy jako Belgie, ale bez té "lgie", protože jinak by se to pletlo.
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Přísně biologicky vzato, beryllium není potřeba k životu vůbec. Ale to jen na první pohled. Je totiž součástí všelijakých drahých kamenů a jak je dobře známo - bez těch nedokážou některé ženy vůbec existovat a nepřejí si pod stromeček nic jiného[1], aby se mohly vytahovat před kamarádkami na Instagramu. Tedy něco podobného, jako mají muži s novou vrtačkou od Makity, jen mnohem dražší.
Přestože má protonové číslo asi tak stejně vysoké, jako volební preference Stačilo!, jedná se o poměrně vzácný prvek. V přírodě se vyskytuje ve sloučeninách, v čisté rase formě jej nenajdeme, ani kdybychom lucerničkou svítili. Všechny jeho sloučeniny jsou prudce jedovaté, na což se přišlo prakticky ihned poté, co se jej pro jeho sladkou chuť pokusili vědátoři používat jako dietní umělé sladidlo bez kalorií. Konzumenti sice v dlouhodobém horizontu opravdu zhubli, ale odmítali inhalovat kyslík a produkovat pravidelný srdeční beat. Této odmítavé reakci se učeně říká beryllioza[2]. Pro nedostatek dobrovolníků se od dalšího výzkumu upustilo, ale s rozšířením kultu Emo se k němu možná ještě vědecká obec vrátí.
Použití[editovat | editovat zdroj]
Ještě ke konci 20. století jej traviči používali k výkonu svého zaměstnání, ale s prudkým nárůstem ceny se vrátili ke staletí prověřenému arsenu. Naopak se beryllia chopila jaderná lobby, která jej začala používat v reaktorech jako bezpečnostní prvek. V Černobylu se nepoužívalo beryllium, ale grafit a všichni víme, jak to dopadlo. Dnešní reaktory si na beryllium tak zvykly, že kdyby z nich bylo odstraněno, celé okolí by se bleskově změnilo v Mostecký Chánov a Ústecké Předlice. Takhle, kdyby došlo k nějaké škodě, celá fabrika by jen světélkovala mírumilovnou zelenou barvou, což je jak známo velmi ekologické a zelená barva je dlouhodobě hodně v kurzu.
Protože beryllium špatně vede mluno i teplo, používá se tam, kde potřebujeme něco kovového, ale jinak naprosto netečného. Najdeme jej tedy v teleskopu Jamese Weba, který zkoumá cizí nebeská tělesa a ve šmírovacích satelitech. V pozemských zařízeních slouží jako nástraha pro kovuchtivé škůdce a pro výrobu nářadí, které při třísknutí nevydá jiskru. S takovým nářadím je pak možné mlátit třeba do stojanu na benzínce do té doby, než máte polední pauzu a normálně si po jídle zapálíte cigáro.
Z čistého beryllia se vyrábí berle i berly pro movité pacienty a excentrické čaroděje. Zatímco berylliové berle si může dovolit opravdu jen ten největší pracháč, berylliovou berlu má kdejaký Gandalf i Ugandalf. Berla, pro svou neschopnost vést elektrický proud pak slouží jako izolátor, aby se čarodějovi seslaný blesk nevrátil jako bumerang a nezkratoval mu walkmana. Čaroděj by tak přišel o stylovou zvukovou kulisu k té diskotéce, co spustil.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Podle prvku byl pojmenován slavný, leč neoblíbený ředitel sovětských pracovních táborů Lavrentij Pavlovič Berija. Ten byl taky schopen každého hned otrávit.
|
|