Vánoce

From Necyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Rituál pojídání vánočního cukroví

„Slavit Vánoce je pro mne jako umírat každý rok ve stejnej měsíc a na stejnej den.“

- Ježíš Kristus

Vánoce jsou označením pro narozeniny Ježíše Krista. Jsou to nejoblíbenější svátky satanistů, pojí se s nimi všech sedm hlavních smrtelných hříchů a i některé hříchy vedlejší.

Vánoční rituály[edit]

Řazeno podle obvyklého pořadí.

Září[edit]

V obchodech se objevuje vánoční výzdoba. Každý rok dříve.

První adventní neděle[edit]

Tento den se vyznačuje tím, že se lidé začínají těšit na Vánoce. Většina lidí to naznačuje svému okolí (občas i hasičům) tím, že koupí předražený adventní věnec, napíchá do něj čtyři svíčky a zapaluje je jednu po druhé ještě po další tři neděle.

Mírumilovná maska čerta

Adventní kalendář[edit]

To se vezme krabice, do té se udělá 24 otvorů, do každého otvoru se dá kousek čokolády a dá se dítěti, které smí sníst pouze jeden jediný kousek denně. Je to totálně k ničemu, protože to většina dětí sežere za dvě minuty, ale bez něho to prostě nejde. Pravděpodobně má původ v šetrnosti rodičů, kterým přišlo poněkud úspornější průběžně krmit dítě čokoládou po 24 dní, než mu dvakrát týdně kupovat tabulku.

Mikuláš[edit]

Slaví se 5. prosince, jeden den předtím, než má Mikuláš svátek opravdu, protože na vlastní svátek chce mít od parchantů pohov.

Nejčastěji se slaví tak, že se několik lidí převlékne za Mikuláše, čerta a anděla. Pak chodí po domech, a hledají hříšníky. Nejdřív se Mikuláš podívá do své knihy a podívá se, jestli je dotyčné dítě hodné nebo zlobivé. Pak ho donutí říct básničku. Když ji dítko řekne, dostane za to spoustu dárků a další ráno sladkosti v botě. Pokud je ale dítě příliš zlobivé, může mu Mikuláš nadělit uhlí a brambory, v extrémních případech ho dokonce čert zavře do pytle, odnese do pekla a tam ho bude navěky věků krutě mučit v ohni pekelném! Evropská unie hodlá tento rituál zrušit pro diskriminaci. Satanisté i příčetní rodiče za něj tvrdě lobbují.

Druhá adventní neděle[edit]

Lidé s nadšením zapalují druhou svíčku.

Pečení vánočního cukroví[edit]

Obžerství.

Skládá se ze dvou fází. První fází je, že žena dře a dře, peče perník, cukrové pusinky, vanilkové rohlíčky, linecká kolečka, medvědí tlapky, vosí hnízda a rumové kuličky. Druhou fází je, že jí to rodina sežere během dvou dní. Tento rituál se může opakovat libovolně dlouho.

Zdobení vánočního stromečku[edit]

Pýcha.

To se buďto sežene umělý anebo živý stromeček. nejlépe nějaký jehličnatý stromeček (nebývá zvykem, že by měl někdo v obýváku například dub, lípu a podobně). Ovšem pokud koupíme (případně uřízneme v lese) stromeček, tak už nebude živý, přesněji řečeno bude umírat, a tak se můžeme v době vánoční kochat pozvolnou agonií mladého, v plné síle žití bezcitně podťatého stromku. A můžeme nad tím krásně vánočně rozjímat nad pomíjivostí života - memento mori!

Pak musí někdo koupit řetězy, baňky, světýlka, zvonečky, hvězdičky a další věci, které se dají dát na stromeček, prý pro navození tzv. "vánoční atmosféry". Je možné místo světýlek koupit svíčky, je to nejlepší způsob, jak upozornit hasiče, jaký to máme překrásný stromeček.

Pokud se nám nechce zdobit stromeček, tak nepoužijeme jehličnatý stromeček, ale uřízneme si například švestku, bo ta už má na sobě malé, i když trochu scvrklé modré kulaté ozdoby. Pokud nemáme rádi modrou barvu, můžeme použít třešeň, ačkoliv na té v čase vánoc už bude tak akorát nic. A když nás s tím hnusným holým třešňovým opadancem někdo pošle k šípku, tak fajn, trnitý šípkový keř ty červené ozdůbky mít furt ještě bude, a navíc svou ježatou trnitostí odradí děcka od toho, aby rozvěšené dobroty sežrala na jedno posezení hned prvý den.

Oč je tento zvyk nepochopitelnější, o to je starší, popravdě dokonce nejspíš nejstarší z našich současných živých zvyků vánočních. Vánoční zdobení stromů provozovali například Peršané. Kelti již postupovali velmi moderně: podřízli jedli, nazdobili uřezanými hlavami nepřátel a hodili do odpadní obětní jámy. Zatím nejpravděpodobnější vysvětlení je, že to dělali, aby zmátli archeology.

Svíčky na stromek dali prvně Němci

Svíčky na stromek dali prvně Němci. Čechové se proto k tomuto zvyku vrátili, když bylo vynalezeno mluno.

Alternativa vánočního stromku[edit]

Meditace nad plamenem úplně obyčejné svíčky může přinášet ty nejkrásnější vidiny...

Někteří lidé nepoužívají stromeček, ale dávají si dárky pod rostlinou Cannabis sativa (indica).

Je to teplomilná rostlina z čeledi konopovité, původem ze střední Asie. Teplo Vánoc se tak s ní může snoubit bez omezení.

Tento způsob vánoc má značné výhody...

Například to, že přináší tak dokonale uvolněnou veselost, že i ty nejtrapnější pohádky v televizi vám připadají neodolatelně zábavné :-D

Tak si pěkně v klidu zapalte svíčku, zhluboka nasajte vůni blaženosti, zahleďte se do jejího mihotavého plaménku - a dejte volný průchod své fantasii, svým představám...

...a celý ten rachot třeštění vánočního, se vší jeho komerční uřvaností, pak klidně můžete hodit... no třeba i za hlavu.

Třetí adventní neděle[edit]

Část populace narychlo shání adventní věnec

a zapaluje na něm hned tři svíčky najednou.

Čtvrtá adventní neděle[edit]

Nejvyšší čas na požár adventního věnce.

Adventnivenecek.png

Vánoční stromeček[edit]

Vánoční strom je jehličnatý strom z čeledi borovicovitých. Roste pouze v prosinci, po vánočních svátcích, poté uhnívá a mizí. Z Vánočního stromu byl vystavěn dřevěný kříž, na kterém byl ukřižován Ježíš Kristus. Má tedy speciální význam pro křesťany, kteří si každé Vánoce tímto stromem Krista připomínají.

Zabíjení kapra[edit]

Hněv.

Kaprův hrob

Češi obětují Satanovi živé kapry. Tyto si obvykle nechávají rituálně popravit profesionálními vrahouny z rybářského cechu, a večer je pak společně požírají (staročesky: obžírají), otrlejší pak vraždí nevinnou rybu v rodinném kruhu. Ubodání kapra či jeho ubití paličkou na maso často předchází několikadenní mučení němého tvora v chlorované vodě ve vaně. Nejzvrhlejší čeští satanisté vypouštějí ztýranou rybu do Vltavy, kde v bolestných křečích umírá rozežírána koncentrovanými chemikáliemi po několik dlouhých dní. (Kapr vypuštěný do brněnské řeky Zvratky hyne již po 15 vteřinách.)

Sídlo mazaných prodejců

Shánění vánočních dárků[edit]

Lenost a lakota.

23. prosince rodiče svým dětem narychlo kupují nekvalitní, tuctové vánoční dárky, vyrobené v Číně. Pochopitelně, mazaní prodejci s tím počítají a snaží se zvedout cenu co nejvýš. Mezi tyto dárky patří například plyšáci, panenky, autíčka, mobily, dětské pistole, skutečné pistole, láhve vodky a injekční stříkačky. Přestože dary stejně vydrží maximálně jen jeden den, rodiče si dávají práci, aby dárky hezky zabalili a schovali, aby je děti nenašly předčasně. Hezké zabalení, mašle a stuhy pak především ulevují svědomí rodičů (zejména maminek).

Štědrý den[edit]

Závist.

V Česku[edit]

Typický americký symbol Vánoc

Začíná se tím, že rodiče připomenou dětem, že když nebudou celý den jíst, uvidí večer zlaté prasátko. Pokračuje se ve sledování tuctových amerických vánočních filmů. K večeru se usmaží výše zmíněný kapr a dá se k večeři, popřípadě se sní nějaká náhrada, například bramborový salát s kuřecím řízkem. Po večeři se přejde ke zlatému hřebu večera: rozbalování dárků. Předtím ale rodiče nakecají dětem, že teď přijde Ježíšek a kdo ho uvidí, ten nedostane dárky. Takže jdou ke stromečku a dají pod něj dárky (pokud si vzpomenou, kam je schovali) a pak zazvoní, jakože je hotovo.

V Americe[edit]

Vánoce se zde slaví o den později. Kvůli časovým pásmům dokonce o den a šest až devět hodin později. Stejně jako v Česku se sledují tuctové americké filmy. Ovšem místo kapra si Američané vybrali mírumilovnější formu a to pečeného krocana. Dárky nerozdává Ježíšek, ale Satan Klaus do ponožek.

V Izraeli[edit]

V Izraeli Vánoce příliš neslaví, slaví je totiž křesťané. Židé se v prosinci schází při svátku chanuky, kdy spíše praktikují divné tradice (vojáčci z pastelíny…) a nemusí si dávat dárky, ušetří, a to je pro ně největší možnou odměnou. Muslimové Vánoce také neslaví, mají raději Silvestra, kdy odpalují rachejtle a věří, že jim další rok konečně přinese konec Izraelců, což je pro ně největší možnou odměnou.

Zastavení času[edit]

Na vánoce večer než zazvoní zvoneček ježíšek zastaví čas a ten čas poběží jenom u něho a naskládá tam dárky a pak zase čas pustí a zazvoní zvonkem.

Nový rok[edit]

Smilstvo.

V ten den jen málokdo spí, to aby nezameškal přelom mezi starým a novým rokem. Navzdory tomu, že nejdůležitějším okamžikem je půlnoc, všichni ponocují až do sedmi hodin ráno. Práskají ohňostroje, které k smrti děsí nebohé prasopsy a lidé otvírají flašky. Pod vlivem alkoholu je pak možné, že spáchají smilstvo, na které po celé Vánoce nebyl čas.

Únor[edit]

Nemá už nic společného vánoci.

Koukni taky na[edit]

Dárky naleznete také tady[edit]

  1. Zlaté prasátko
  2. Zlaté prasátko
  3. Rozsvěcení vánočního stromku
  4. Veselé ohňostroje