Vánoce v Morávistánu
Ačkoli nejsem křesťanem, Vánoce si stejně jako většina Čechů užívám doma s rodinou u ozdobeného stromku. Jednou mne jakožto jednoho z moravologů napadlo: ,Jak asi prožívají tyto časy naši východní sousedé? Mají o Vánocích a tradicích okolo nich tušení? Nebo jim je prostě jen zima?’.
Jóžin[editovat | editovat zdroj]
Dle mytologie místních domorodců se zde na "Vínoce" (obdoba našich Vánoc) objevuje Jóžin z Bážin (Bážiny, chudinská čtvrť hlavního oppida Brna, protéká jí řeka Zvratka, čtvrť se podobá slumu v mokřadech, někdy je nesprávně zaměňována za Žabovřesky). Jóžin je nevlastním bratrem Českého Ježíška, Josefův levoboček, započatý na oplátku Marii, která, než aby své otěhotnění podvodem přiznala a s Josefem se udobřila, skrývala za ‘požehnání’ a sploditele označila za ‘ducha svatého’, viz. první díl Starých křesťanských bájí a pověstí. Ježíšek i Jóžin tak mají spoustu podobných vlastností (počínaje již podobnými jmény) a také v celku podobný osud. Jóžin se také narodil chudý na slámě ve stodole obklopen hospodářskou zvěří. Bohužel pro něj to bylo asi den dva po Ježíškovi a to už byli všichni fascinováni příchodem křesťanského spasitele, takže se mu nedostalo žádné pozornosti. Herodovo vyvražďování dětí pak přežil právě díky svému rodišti: Herodovi vojáci byli příliš znechuceni pachem a vzhledem Bážin, než aby do nich vstoupili a pokračovali v jatkách novorozenců. Zanedlouho však Jóžin propadl alkoholismu. Svými opileckými žvásty však zaujal spousty svých soukmenovců a ti si z něj brzy udělali hlavního šamana. To však nově vzniklí křesťané, který se rádi do všeho montujou, nemohli vystát, tak se i přes odpudivost Jóžinovy domoviny vydali na opravdovou první (nicméně nezdokumentovanou) křížovou výpravu a milého Jóžina na jeho narozeniny ukřižovali. Od té doby se Jóžin zjevuje pouze na Vínoce. Také si křesťané tímto činem na určitou dobu znepřátelili všechny moraváky (ti si je pak ale začali plést s muslimy a nakonec na to úplně zapomněli).
Jóžin v jiných kulturách[editovat | editovat zdroj]
Ukrajina a jí podobné[editovat | editovat zdroj]
Jóžin se také občas objevuje v jiných kulturách, například východními slovany je často zaměňován za skřítka domovoje, což je ale blbost, protože Jóžin rozhodně v domácnosti nepomůže, spíš udělá bordel. Naneštěstí si to naši Moravy neznalí bratři často vykládají jako pomstu za neúctu k jejich pravému domovoji a snaží se mu to později vynahradit. Toho pak zlenivělí domovoj rád využije a nechává se neprávem hýčkat. Jestli se ptáte, jak se dostane Jóžin z Moravské kotliny až na Ukrajinu a někdy ještě dál, zkuste se opít skoro do němoty a sednout za volant (myslím to jen obrazně, nezkoušejte to, Jóžin už je dlouho po smrti a tak mu lampa skrz čelní sklo nevadí).
Čechy[editovat | editovat zdroj]
Jediná zmínka o jeho existenci se k nám do Čech dostala až formou písně Ivana Mládka, který se s Jóžinem na silnici jednou setkal a byl tím zážitkem tak zděšen, že když o tom tu písničku napsal, nebyl sto se po celou dobu natáčení jejího klipu ve studiu pohnout a jeho kolega se při zpěvu nekontrolovatelně klepal. Tento incident je však dodnes brán pouze jako zábavná forma výstupu a většina lidí, co klip shlédla, si vůbec neuvědomila závažnost situace. V písni je ovšem odhalena jen Jóžinova špatná stránka a to až kanibalismus vyvolávající nenávist vůči obyvatelům Čech, zejména pak Prahy.
Vínoce[editovat | editovat zdroj]
Jóžin o Vínocích obdarovává hodné moravské ratolesti jihomoravským uhlím a slivovicí, zlobivé a neposlušné pak sazemi důmyslně smíchanými s vodou tak, aby uhlí připomínali. Tento paskvil však nehoří a proto je větší šance, že v zimě umrznou. Zde je nutno podotknout, že ačkoli má české dítě větší radost z autíčka na ovládání než z kusu uhlí, předčí Jóžin Ježíška v schopnosti nahlédnout praktičnost takového daru. Uhlí sice nevypadá nijak zajímavě, dítě s ním však může pozitivně přispět k chodu domácnosti. Takové autíčko na ovládání (zvláště pak, když je vybaveno majáčkem a párem hlasitě houkajících reproduktorů) všechny v domácnosti jenom nebetyčně sere.