Fluor
Fluor, chemická značka F (jako Fujtajbl), britsky Floor, německy Fluor, americky Fluo-rajda, je chemický prvek trpící napoleonským komplexem.
Chemické vlastnosti a využití[editovat | editovat zdroj]
Ze všech prvků skupiny Halogenů (en. Hooligans) je nejmenší, nejlehčí a proto nejvzteklejší. Je to takový Hulk mezi halogeny - je zelený, má malé molekule a je nesmírně agresivní. Ve zkratce by se dalo říct, že kromě radioaktivity má všechny negativní vlastnosti, které může takový chemický prvek vůbec mít. Ale protože vy se z našich článků učíte do školy, nebudeme nic krátit a povíme si to pěkně ze široka.
Fluor je plyn toxický asi jako nedělní návštěva tchýně v čase derby pražských eS. Dokáže vás vás nadobro otrávit k smrti a dokonce vám zkazit celý den. Je také extrémně žíravý a proto se používá na povzbuzení chuti k jídlu při léčbě anorexie například v Coca-cole. Při styku s papírem se dokáže tak dopálit, až papír hoří plamenem. Je elektronegativní, to znamená zapřísáhlý odpůrce mluna a věcí okolo. Je taky pěkně hysterický, protože se pouští do reakce prakticky s čímkoli, s čím přijde do styku. Potká-li se s vápníkem, tvoří šutr Kazivec, což nemá nic společného s Kazisvětem VI., z Boží krále volem, ale s Kazi, jak vyvěštila Brno a byla sestrou Libuše, co vyvěštila Prahu.
Nepřekvapí, že fluor díky tomu vstoupil i do líté korespondenční bitvy mezi Presslem a Karlem Slavojem Amerlingem, která se táhla několik let. Amerling prvek flueor nazýval "kazík", na počest kněžny Kazi a Pressl "tekutík" na počest tekutého chleba, se kterým ovšem fluor neměl nic společného. Spor rozťal až Rieger, blízký to spolupracovník Františka Palackého, který prohlásil, že dost bylo kravin a prvku se bude říkat prostě fluor a basta fidli, protože je třeba se soustředit na důležitější slova a to Národní obrození se samo neudělá.
Fluor je též samonáserný a i když není k dispozici jiný prvek, radši s ním moc netřeste. Například při letmém styku s vodíkem, jódem nebo kliďasem hliníkem dokonce vzteky exploduje a je fajn, když nejste zrovna poblíž, protože by vás při pohledu do chemické reakce bolely očička jako z rachejtlí na Silvestra. Tohoto efektu se využívá ve stomatologii - do zubních past se přidává fluor pro oslňující úsměv. V Americe se též fluoriduje voda, aby lidi nebyli takoví peciválové a alespoň občas se pro něco nadchli, přičemž se využívá somaticko-homeopatického efektu. Ty molekuly na galon jsou totiž asi tak 2 a to ještě támhle v koutě barelu.
Fluor je i přes svou zelenost s největší pravděpodobností bez zápachu, protože nikdo z těch, co ho inhalovali, si na nic nestěžoval. Ovšem staré kroniky z období Pozdní křídy se výslovně zmiňují o faktu, že půl deci fluoru umí na 200 metrů knock-outovat dospělého Brontosaura, což byla ještěrka, co vážila kolikrát i 17 tun a měřila 20 metrů, což je bajvoko pět Škodovek za sebou.
Fluor, přestože je to taková zákeřná krysa, je všude kolem nás. Jedná se o takzvanou Fluoru, což jsou ty zelené věci, co nám dávají kyslík. Neplést s faunou - to jsou ty věci, co se vás snaží obvykle sežrat, nebo se je snažíme sežrat my. Fluory je kolem nás hromada a ani přes veškerou tu snahu s vymíráním druhů a globálním oteplováním se nám ji ještě nepodařilo vyhubit, čemuž se říká Ekologie.
O měření a stabilizaci úrovně fluoru v životním prostředí se starají lidé, kterým se říká Fluoristi a zaměstnává je třeba Andrej Babiš coby milence své manželky Monike, aby měl čas na politiku. Je-li fluoristova práce korunována úspěchem, používáme termín Fluorescence, jakože zazářil.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Ve Spokojených státech je fluor tak populární, že je po něm pojmenována jedna z podrobených provincíí - Florida, kam se jezdí senioři rekreovat posloucháním hip-hopu a pozorováním tornád, létajících domků a krav a případně ohřát u požáru zbohatlických vilek.
|
|