Housle

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Housle, španělsky Los Violinos, německy Die Geige, anglicky violin, jsou dřevěný hudební nástroj a nejznámější představitel živočišného kmene strunatců.

Janáčkovo kvarteto - zleva 1. housle, 2. housle, megahousle, pidihousle

„Nouze naučila Dalibora housti“

- staročeské přísloví

„Ein Volk, Ein Reich, Eine Geige“

- Adolf Hitler

Charakteristika a zevrubný popis[editovat | editovat zdroj]

Nejvýraznějším charakteristickým rysem houslí je jejich těžké skloňování. Housle jsou totiž pomnožné a proto nejsou nikdy samy. Jste-li vlastníkem houslí, z hlediska zákona jste vždy považováni za dav a proto se nedoporučuje páchat trestnou činnost, protože trestní sazby pro organizovanou skupinu jsou vždy mnohem vyšší. V minulosti bylo s pomocí houslí spácháno mnoho trestných činů a proto je veřejnost obezřetná a při pohledu na housle podléhá panice, upadá v mrákoty nebo kouká do mobilu.

Housle se skládají z houslí a příslušenství, což dohromady tvoří funkční soupravu a s nekompletní soupravou je prakticky nemožné je provozovat[1]. Stejně jako mnoho strojů a nástrojů i housle prošly v průběhu staletí modernizací a miniaturizací a proto jsou dnes přenosné podobně jako mikrovlnná trouba a k jejich transportu není již potřeba volského spřežení nebo zástupu šerpů se svačinářkou. Také skupiny šlapačů měchů jsou již dávno minulostí.

Samotné housle se obvykle skládají z těla, krku, kobylky a několika strun. Struny jsou typicky 4 (g, d, a, e), pouze u kontrahouslí je jich 6 (g, d, a, e, a dzn). Kobylka je přinýtována na krku a má na sobě odpovídající počet kliček, které se nazývají kolíčky. Kolíčky slouží ke šponování strun, aby měly správný napnelismus a zprávně zněly, protože utilizací houslí dochází k jejich denapnelizaci.

Tělo a krk jsou dřevěné, zpravidla v dřevěném dekoru, čímž se dává najevo, že jsou drahé a nejsou vyrobeny z levného plastu z Číny. Díky tomu mají zápalnou teplotou 270°C proto spadají do požární kategorie T2 - snadno zápalné. Klasické, analogové housle mají na sobě několik otvorů, které umožňují odvod vzduchu z přehřáté spalovací komory a odvádějí spaliny. Novější elektrické housle otvory nepotřebují, protože mluno hoří zcela bez exhalací a spálené elektrony jsou tunelovány zkrz kvantové tunely zpět do elektrárny. Parní housle též nemají chladící otvory, protože by zbytečně snižovaly výkon stroje a zvyšovaly tak spotřebu uhlí. Kouří se z hráče.

Futrál na housle slouží k ochraně obyvatel před devastujícími účinky nástroje.

Do příslušenství řadíme zejména šmytec, futrál, dusítko, kapesník a volitelně postarší plešatý pán s bezovou hůlkou.

  • šmytec (zastarale smyčec) - dřevěný rám s nataženými žíněmi, což je noblesní označení pro ocasní pera koně.
  • futrál - nejdražší část příslušenství nástroje, umožňuje transport nástroje tak, aniž by budil pozornost policie a kolemjdoucích.
  • dusítko - kovový nástroj, kterým se chytají housle pod krkem. Jako by přítomnost kolíčků na kobylce nebyla dostatečná, proti aplikaci dusítka se dlouhodobě vymezují zejména ochránci zvířat a BDSM komunita v Brně.
  • kapesník - slouží k otírání čela a přikládání pod bradu, aby ochlazoval tělo nástroje a tím chránil hráčovu pokožku.
  • dirigent - osoba upozorňující frenetickým máváním klackem na přítomnost jednoho či více houslistů, aby se předešlo panice a následnému ušlapání lidí s hudebním sluchem prchajícím davem.

Hra[editovat | editovat zdroj]

Aktu hraní na housle se odborně nazývá houstění, houslení, huslení či houslování[2]. Hráč na housle, tzv. houslič, houslitel nebo houslista[3] zpravidla při použití nástroje stojí, drží housle pod krkem a snaží se žíněmi na smyčci přeřezat struny, čímž generuje kravál a nemalé množství tepla. Teplo je odváděno tělem stroje a ochlazováno vlhkým kapesníkem. Z kapesníku se odpařuje dihydrogenmonoxid (sůl zústává a tvoří krustičku) a vlhké prostředí umožňuje lepší šíření zvuku a opětovnou tvorbu potu. Housle dokonale spojují hudební i estetický zážitek, protože opravdový virtuoz svým leskem připomíná disko kouli a v záři reflektorů je tak mnohem fotogeničtější.

Zvuk houslí osciluje mezi taháním kočky za ocas až po kočku v říji, je-li na nástroj hráno správně. Aby bylo možné pokrýt i složitější skladby, je možno použít více houslí zároveň. Nejvýše však čtyři najednou, aby nedošlo k přehřátí prostoru a zapálení scény. Maximální konfigurace je tedy houslové kvarteto, protože vyšší počet neumožňuje bezpečné rozestupy a došlo by pohybem šmytce k vypíchnutí spoluhráčova oka. Tento akt by zpravidla neměl vliv na hudební produkci a oběť by byla sice pasována na krále mezi slepými, ale lidé na obou svých očích docela lpí. Požární riziko je možno úspěšně eliminovat přítomností hasicího přístroje či hydrantu, ale ty způsobují nehezké vyboulení fraku, ve kterém houslisté obvykle hrají.

Využití houslí k represi obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]

S rozmachem humánního potlačování lidských práv došlo k využití houslí jakožo nástroje represivní moci. Podnětem k tomu bylo povstání muzikantů v Opeře Slezského divadla v Opavě v lednu roku 2010, které požadovalo zvýšení platu a svým muzicírováním získávalo na svou stranu místní slaboduché obyvatelstvo. Tehdejší Ministr pro lidská práva Michael Kocáb rozhodl, že namísto tradičního a osvědčeného vodního děla použije amatérské policejní sdružení houslistů. Osm prakticky neozbrojených policistů tak dokázalo svou hrou potlačit zpupné povstání orchestru do pěti minut, neboť muzikanti padali v mdloby, svíjeli se na zemi v křečích a snažili se penetrovat svá sluchová ústrojí prsty, patníky, odpadkovými koši a okolojdoucím jezevčíkem. Podobný úspěch se podařilo zopakovat o rok později v Praze, ale poté se již policisté ve hře na housle tak zlepšili, že další nasazení nebylo možné.

Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Housle na české Wikipedii.
Nehopsající Wikipedie.png

Slavní hráči na housle[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • První housle sestavila Jiřina Bohdalová při pokusu o sestavení mikrofonu. Tomuto tvrzení odporuje nejeden fotbalový znalec, protože Helenka Vondráčková prý dostala housle již při stavbě pyramid.
  • V případě nedostatku šmytce je možno na housle hrát smetákem a to bez ztráty kvality reprodukce.
  • Podle průzkumu z roku 2014 jsou housle nejméně oblíbený hudební nástroj. Hlavně mezi mladými lidmi, neboť staří mají už oslabený sluch a většinou neslyší ten hnusný pisklavý tón připomínající podřezávané morče.
  • Někteří lidé používají pojmenování housle i pro jiné hudební nástroje jako třeba viola nebo violoncello.
  • Aktivní houslisté jsou výborné domácí topení.
  • Výskyt houslistů snižuje cenu nemovitostí v okolí až o 32%.
  • Toxický lak, kterým jsou natřené podporuje hoření a vznik rakoviny. Lák od okurek je oproti tomu zcela neškodný.
  • Spousta mladých houslistů přiznává, že nejhezčí zvuk, který ty housle vydaly, bylo jejich praskání v krbu.
  • Učí-li se vaše dítko na housle v paneláku, pravděpodobnost sebevraždy sousedů stoupne o 52%.
  • Sprostonárodní divadlo uvádí v nepravidelných intervalech málo známou hru Fidlovačka, což je veselohra s tanci a zpěvy o tom, jak je strašné hrát na vsi na housle a co se z toho může stát.



  1. Jedná se o klasickou buržoazní roztaženost, protože třeba ke hraní fotbalu vám bohatě stačí meruna a k sexu Maruna.
  2. To podle toho, ešivá hovoříte Novobarokní češtinou nebo normálně.
  3. Zde bychom rádi upozornili na slovní podobu se slovem rasista, tedy osobou nesnášející ostatní rasy. Houslisté nesnášejí ostatní houslisty a titulují je jako vrzaly případně druhořadé vrzaly.