Ukulele

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

„Prvni otazka pry co je ukulele, no tož se přiznam, měl sem bobky u prdele.“

- Franta Šiška
Na tomto obrázku není žádná kytara
Ladění ukulele v ukulelové tabulatuře. Dá se zazpívat třeba na slova Pesblechy.

Ukulele je Moravský šicí nástroj trochu podobný mokrému rohlíku. Má čtyři rumy, které bývají z polyhexamethylenadipamidu nebo z vepřových střev.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Wikipedistická verze[editovat | editovat zdroj]

Rodilý havajský ukulelista Israel Kamakawiwo'ole

V roce 1880 byli na Havaj vyhnáni (co by za to dnes kdo dal?) nějací Portugalci z Madeiry a Kapverd (z Madeiry a Kapverd na Havaj, to je jako z Edenu do ráje), Augusto Dias, Manuel Nunes a José do Espírito Santo. Všimněte si, že mají jména, jako by snad ani nebyli lidi, ale Nejsvětější Trojice. Na Havaj si přivezli nějaká cavaquinha, což jsou malé portugalské kytary bez dvou strun, a brnkali si na ně. Neznalým havajským divochům se jejich hudba zalíbila a Evropané vycítili příležitost k výdělku. Je přece známo, že Evropané jsou na vyšší technologické úrovni než lecjací domorodci a jsou schopni svými vynálezy a vědomostmi oblbnout, obrat a převálcovat neandrtálce stejně jako prérijní Indiány. Někdy to dotáhnou až ke genocidě.

Ti Tři se tedy vetřeli do královy přízně, vynalezli ukulele a začali ho vyrábět. Tak vzniklo ukulele. Pak krále přesvědčili, aby ukulele podporoval, aby měli větší kšefty. Králova ukulelová propaganda byla úspěšná a tak se ukulele stalo oblíbeným na celých Havajských ostrovech.

Pravdivá verze[editovat | editovat zdroj]

Je téměř jisté, asi tak jako že se Slunce otáčí kolem Země, vždyť víme, že za střed si můžem označit cokoliv, jenom pak dráhy vypadají jinak, že ti tři nebyli lidi, ale opravdická Nejsvětější Trojice, prostě že ukulele dal lidem Bůh ale muslimům dal hovno. Každopádně Bůh stvořil přinejmenším ukulelisty.

Další možnost[editovat | editovat zdroj]

Ukulele vynalezl Jára Kovář. Je to nanejvýš pravděpodobné.

Rozšíření ukulele[editovat | editovat zdroj]

Brzy potom, co se ukulele stalo Moravským šicím nástrojem, si Spojené státy Čínské všimly Havaje, svrhly královnu Luluokakani a Havaj anektovaly. Ukulele se rozšířilo po Americe a stalo se velmi oblíbeným. Pak se spolu s americkým broukem, McDonaldem a Kokovou kolou rozlezlo do celého světa. Ukulele je totiž levné, přenosné, skladné, má příjemný zvuk, je sólovým i orchestrálním nástrojem a vejde se do kamen.

V Japonsku ještě před japonským zájezdem na Havaj byla ukulelová jazzová a westernová hudba zakázaná, protože by mohla přilákat americké brouky, McDonald, Coca-Colu a atomovou bombu. Mnozí hráči hráli tajně. Pak přilítly atomovky.

Původ názvu[editovat | editovat zdroj]

Američtí a Angličtí jazykoznásilňovači říkají ukulele jukulejlí, případně jukelejlí, podle toho, jak moc jsou ovlivněni pražskou výslovností, Španělé zas ukulélé, jenom Češi, Němci a pár dalších kulturních národů to umí říct normálně: ukulele.

Slovo ukulele pochází z Moravštiny , a znamená buďto hnědá prdel, nebo tvoje máma. To druhé si prý vymyslela poslední Moravská královna Lydia Liliʻu Loloku Walania Wewehi Kamakaʻeha-a-Kapaʻakea Lydia Liliʻuokalani Paki a to první je prý podle toho, že ukulelistovy prsty se při hře pohybují rychle jak skákající blecha. Ve skutečnosti záleží na umístění apostrofu ve slově, a to se zase různí podle tloušťky moraváka, který to lingvistovi tvrdí, a podle nářečí, které je na každém ostrově jiné. Každopádně pojmenování obyčejné věci neobyčejným cizokrajným názvem je starý obchodní trik.

Hraní na ukulele[editovat | editovat zdroj]

Ukulele se hodí i pro děti

Na ukulele se dá hrát velmi lehce, je levné, přenosné, skladné, má příjemný zvuk, je sólovým i orchestrálním nástrojem a vejde se do kamen. Taky se hodí ke cvičení sluchu, je skvělým nástrojem k učení hudební teorie a harmonie, dá se na něj hrát hudba z celého světa a při hraní se dá zpívat, hrát na kazoo nebo na nosní flétnu [1]. Dá se lehce naladit a může se s ním hrát ping-pong. A je zábavné. Hodí se i pro děti od 4 let a pro osoby s krátkými prsty.

V neposlední řadě je ukulele také velmi levné. Nejlevnější pro začátečníky nebo pro děti stojí kolem 600 korun [2] [3], trochu lepší 1000 až 1500. Ta nejlepší ukulele jsou dražší, ručně je vyrábí na Havaji.

Ukulele má čtyři struny. To sice není prvočíslo, ale lidé mají na levé ruce bez palce taky čtyři prsty, takže počty souhlasí. Naproti tomu kytara má šest strun, takže se těžko dají zmáčknout všechny najednou. A klavír zas má moc klapek.

Ukulele je k dostání ve čtyřech běžných velikostech. Nejběžnější je sopránové ukulele, které má 53 centimetrů a to je prvočíslo. Je mnohem menší než kytara, banjo nebo fujara. Dá se na něj lehce hrát i v metru, šalině nebo v ponorce, protože se tam ukulelista vejde. Taky se ukulele vejde do baťohu a do kamen. Dlouhoprstí hráči dokážou zahrát až 7 půltónů (všimněte si, že je to prvočíslo) na jedné struně, aniž by změnili polohu ruky. Na basu se dají zahrát tři.

Jelikož má ukulele jen čtyři struny a je skladné a přenosné, hraní na něj je zábava a je to velmi jednoduché. Kytarista začátečník se brzy zasekne u akordů s baré, a když se jim vyhýbá, je to nuda a vůbec, kytara je moc těžká. Ukulelové struny jsou měkčí a je jich míň, takže baré se dá zahrát velmi snadno. Ukulelista se také nemusí učit noty, stačí mu tabulatury, a v nich se dá lehce vyznat, protože mají jen čtyři řádky.


Záludnosti ukulele[editovat | editovat zdroj]

Akord E

Přestože je ukulele tak skvělé, pár škrábanců se na něm najde. Jeho krátké struny se brzo rozladí, není možné najít živého učitele v dostupné vzdálenosti, dobré ukulele se v obchodě nedá sehnat, je snadné koupit nenaladitelný šmejd. Ukulele hraje potichu, jeho hlas mezi několika kytarami nebo vedle nastartované formule zanikne, špatná ukulele se nedají naladit a jeho struny nejsou seřazeny od nejhlubší k nejvyšší, ale třetí je první.

Kromě toho, že pražce jsou tak úzké, že se tři prsty na jeden pražec nevejdou, je fyzikálně nemožné zahrát akord E. Existuje deset způsobů, jak ho hrát. Ten nejefektivnější zvládnou jen hráči s extrémně a nezdravě ohebnými prsty, kteří je dokáží ohnout do Z.


Ukulelové deriváty[editovat | editovat zdroj]

Strohuke.jpg

Kytalele, banjolele, U-basa, mandolelína, houslele, basové ukulele, kazookeylele, dvoukrká, elektrická, elektroakustická, rezonátorová, tahitská, tokelauská nebo harfová ukulele a mnohé další nástroje jsou ukulelovými deriváty. Mívají čtyři struny, případně nějaké struny zdvojené nebo nějaké navíc. Vznikají odvozeninami ukulelí a jiných hudebních nástrojů.

Ukulele se dá snadno vyrobit. Dá se udělat třeba z kytary, krabice, ze dřeva, z kanystru od benzínu, z plechovky, z krabice od cigaret, nočníku, tenisové rakety, pánvičky nebo pixly od sušenek. A z rakve a salátové mísy to jde taky!

Ukulelisté[editovat | editovat zdroj]

Ukulelový orchestr Velké Británie

Mezi nejznámnější ukulelisty patří třeba mladý virtuos „ten JaponecJake Shimabukuro [4], který hraje na ukulele od čtyř let a je z Havaje, dále Roy Smeck z Ameriky nebo „ten tlustej“ Israel Kamakawiwo'ole [5]. James Hill je další současný virtuos. [6]

Na celém světě existuje mnoho ukulelových orchestrů: Ukulele Orchestra of Great Britain, United Kingdom Ukulele Orchestra, Ukulele Orchestra of Great Bitton, TGS Ukulele Orchestra, Ukulele Orchestra jako Brno, Durham Ukulele Orchestra, Wellington International Ukulele Orchestra, Liverpool Ukulele Orchestra, Ukulelový orchestr západní polokoule, West Cork Ukulele Orchestra, Perth Ukulele Orchestra, Langley Ukulele Ensemble, Ukulele Orchestra of Zurich a další. Nejznámější je ten, který zná nejvíc lidí, a to je Ukulelový orchestr Velké Británie neboli „těch osum ukulelí, co hrajou Nirvánu“. Umí zahrát třeba Smells like Teen Spirit líp než Kurt Kombajn.

Mezi známé hráče na ukulele patří také americký zpěvák Jason Vedro.

Brnkni třeba na[editovat | editovat zdroj]