Jazz
„Jazz it´s me. World is wonderful. World is black-naked.“- úryvek nahrávky kterou střídavě namluvili opilí Armstrong a Mandela po nočním tahu po Chicagu a Kapském městu.
„Co je tohle za pseudointelektuální paskvil?“- nejmenováný metalista po poslechu avantgardní jazzové nahrávky
Jazz
Jde o styl hudby, který si vytvořili černí otroci amerického lidu na konci 19. století, protože nevěděli co dělat s trumpetama. Charakteristické pro tento druh hudby jsou trumpety, občas klavír, forsírování, scatování... ale to vlastně nikoho nezajímá. Všechny stejně zajímá jen Louis Armstrong a na ostatní záležitosti kolem jazzu pečou.
V současnosti už jazz není tolik populární, protože zpěvačky se při koncertech nesvlékají a svobodně se živící černoši už nejsou tak výjimeční.
Vznik názvu[editovat | editovat zdroj]
Původ názvu není zcela jasný, avšak pravděpodobně se jedná o zkratku „jas“ - světlý ležák v narážce na starobrno, populární v New Orleans v této době. První jazzové skupiny používaly ve svém názvu zkomoleninu jass.
Částečně disharmonický notový sled a vysoká míra improvizace, která je této hudbě vlastní, je důsledkem odporné chuti Starobrna, při níž hudebníci ztráceli rytmus. Z toho také vzniklo všeobecné mínění o složitosti jazzu, které bylo způsobeno notovým zápisem nahrávek plných přehmatů a rytmických nepřesností.
Bělošští jazzmani[editovat | editovat zdroj]
Většinou jde o závistivé chlápky, kteří se nevyrovnali s profesionálním umem černošských jazzmanů. Název jakékoli bělošské skupiny je Dixieland, což samo o sobě zní dost závistivě. Jejich jazz ovšem nebyl tak výjimečný.
Jára Cimrman a jazz[editovat | editovat zdroj]
Další teorie však tvrdí, že jazz je vynálezem Járy Cimrmana. Jejich argumentem je, že název "jazz" se původně psal i vyslovoval "jac", což by mohla být zkrácenina jména Járy Cimrmana. A je to pravděpodobně nejpravděpodobnější teorie ze všech. Sám totiž Jára Cimrman se jazzu věnoval a pokoušel se jej při začátcích hrát v černošském bigbandu, ovšem hrál v něm načerno, takže jej mezi ostatními muzikanty nebylo poznat.
Jazz jako základ[editovat | editovat zdroj]
Z jazzu se postupně začaly vyvíjet další styly: Nejprve blues, později přišel rock'n'roll, za ním následoval soul, funk a rock, potom velmi oblíbené disco, které se hraje od 70. let dodnes, na Jamajce to bylo ska a reggae, a v poslední době vzniklo tolika odnoží, že je člověk ani nestačí poznat, zpět ale k jazzu. "Vše jím začalo a také skončí," řekl kdesi při nějaké debatě o hudbě ruský pianista Michalij Alexejevič Ochlupin. Této věty se chytli sovětští vědci a začali zkoumat populární i nepopulární hudbu a již v roce 1972 předpověděli, že do padesáti let se veškeré hudební směry smrsknou zpět a bude se hrát pouze jazz, který později po jeho combacku zanikne do černošské lidové hudby. A opravdu, jak sovětští vědci před více než třiceti lety předpověděli, tak se také stává. Všimněte si, že již výše zmíněné disco se vrací ke svým kořenům do 70. let. Nezbývá nic jiného než si pár let počkat, až se z něj stane funk.
Reference[editovat | editovat zdroj]
