Elektroguturála

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

„Nástroj, který ničí zesilovače, trhá prsty a dělá z obyčejných lidí polobohy i idioty.“

Stratocaster. Ikona. Modla.

Elektroguturála je posvátný kovovo-dřevěný objekt, který po zapojení do zesilovače vydává zvuky připomínající výbuch továrny na traktory. Případně padající výtah, pokud na to fakt jako hodně dobře umíte.

Jako mnoho skvělých věcí, vznikl i tento stroj náhodou. Když neznámý vynálezce viděl, jak pěkně jeho tchyni dokázala rozezvučet probíjející žehlička a jaká krásná melodie následně rozezvučela celou ulici, když dorazila sanitka - i neváhal a připojil obyčejnou kytaru do domovního rozvodu mluna. Následný požár zlikvidoval za pomocí vodního hasicího přístroje a po opravě pojistek a ošetření ran stvořil elektroguturálu tak, jak měla být.

Historie Elektroguturály[editovat | editovat zdroj]

Elektroguturála se narodila někdy mezi rokem, kdy skončila první světová válka, a okamžikem, kdy Jimmy Page poprvé rozbil hotelový pokoj.

Zpočátku ji jazzmani používali ke hraní jemných tónů, ale brzy ji ukradli metalisti, punkáči a lidi, co odmítají pracovat před polednem.

V 60. letech si Jimi Hendrix řekl, že by ji mohl zapálit, a tak se z Elektroguturály stalo náboženství.


Anatomie Elektroguturály[editovat | editovat zdroj]

Každá správná Elektroguturála obsahuje:

  • Tělo – z masivního dřeva, nejlépe z pralesa, který už neexistuje.
  • Krk – dlouhý, tenký a často ohnutý přesně v ten moment, kdy máš koncert.
  • Struny – šest (nebo víc) kovových vláken, která se rozladí při pohledu na teplotu.
  • Snímače – magnety, které přetvářejí vibrující kov na čistý chaos.
  • Knoflíky – nikdy nevíš, co přesně dělají, ale když s nimi zatočíš, zní to víc metalově.
  • Kabel – nejdůležitější část, která se samozřejmě rozbije pět minut před koncertem.

Typy Elektroguturál[editovat | editovat zdroj]

  • Stratocasterová – kytara, kterou má každý, kdo tvrdí, že „hraje blues“.
  • Les Paulová – zvuk jako tank, váha jako cihla.
  • Flying Véčková – ideální na to, když chceš vypadat, že jsi nebezpečný, ale hraješ v sobotu na dětském dni.
  • Sedmistrunná a víc – pro lidi, co mají potřebu vyjádřit existenciální krizi v nízkém registru.


Použití Elektroguturály[editovat | editovat zdroj]

Hlavním účelem stroje je navození dojmu nadřazenosti (angl. imprešn). Proto hráči se strojem hodně mávají a freneticky kmitají prsty. V některých případech provádějí pánevní výpady jako irácký kulčík[1], což způsobuje v pozorovatelích pocit méněcennosti. Obvykle se elektroguturála se používá:

  • k opulentnímu ničení ticha,
  • k testování trpělivosti sousedů,
  • a k dokazování, že riff zní líp, když ho hraješ 400× za sebou.

Legendární hráči Elektroguturály[editovat | editovat zdroj]

  • Tato kytara (nebo podobná) byla Vlastněna Dimem
    Dimebag Darrell – mistr riffu a patron všech, kdo si ladí kytaru podle toho, jaký mají pocit.
  • Tony Iommi – ztratil prsty a přesto hraje líp než ty.
  • Tom Morello – proměnil kytaru v tiskárnu zvuků z jiného vesmíru.
  • Slash – muž, jehož cylindr má víc kariéry než většina lidí.

Závěr[editovat | editovat zdroj]

Elektroguturála není jen nástroj, ale je to způsob života, postoj, náhrada za vztah i terapie v jednom. Každý tón je buď poezie, nebo katastrofa — záleží, jestli máš naladěno. A když někdo řekne, že „kytara je jen dřevo a drát“, pošli ho do komba.

  1. Ano. irácký kulčík existuje. Tento drobný hlodavec udělá 150 pánevních výpadů za vteřinu. Tedy jako Kocour na pomalý chod. Nebo jako šicí stroj.