Akordeon
Akordeon, někdy označovaný jako tahací harmonika, staročesky "Beidehändeziehtonausgabingklumperzeug" je nástroj, na který hrají tradičně ruští vojáci a čeští levicoví politici.
Tahací harmoniku, někdy krajově nazývanou "dršťky"[1] do našich zemí přivezli obyvatelé východních stepí na tancích, protože se jedná o těžké a rozměrné nástroje. Ve stepi se používaly tradičně jako náhrada celých kapel, kteří si místní nemohli z finančních důvodů dovolit. U nás tento problém až do příchodu Rusů nebyl, ale slušní lidé v tom tak nějak spatřují tradici a ani veškerá snaha pana Kocába s tím nic nezmohla.
Celý mechanismus tahací harmoniky je velmi jednoduchý. V původní verzi Akordeon 1.0 byl měch tvořen kozí kůží stejně jako u dud ze Strakonic. Zda-li i tohle Rusáci ukradli, to asi už nikdo nezjistí, ale zcela jistě víme, že kvůli nedostatku pořádných koz tuto část nahradili pryží. Klávesnice je tradiční, rozložení odpovídá slavné Dvořákově s extra funkčními klávesami, které modulují zvuk. Zbarvení kláves je tradičně rasistické - bílé klávesy odedřou veškerou námahu a ty černé jsou tam víceméně jen na parádu. Uvnitř je situace složitější a zahrnuje různé trubky a kovové věci, které se chvějí. Strachem.
Akordeon je sociální nástroj a proto se využívá zejména v restauračních zařízeních, na svatbách a všude tam, kde není k dispozici Orchestrion. V kostelech se používá rozměrnější model, který se nazývá varhany. Varhany jsou prakticky také tahací harmonika, ale vypadají jinak - namísto skrytých jazýčků mají píštaly a taky se za varhany netahá, ale šlape se na ně. Varhan, tedy hráč na varhany poté zuřivě buší do kláves a ne do knoflíků, jako akordeonista a pomáhá si plynovým pedálem a brzdou, což akordeonista nemusí, protože jen přestane mávat rukama. Jinak je to ovšem úplně stejné. Varhanovi se také, narozdíl od tahacího harmóna, obvykle nelepí stovka na čelo.
Evoluce nástroje[editovat | editovat zdroj]
Zatímco původní nástroje byly na ruční pohon, mlunofikace akordeonu umožnila jeho rozšíření i mezi lenorou postižené jedince. V kombinaci se solární elektrárnou tak můžeme potkat tahací harmoniku i v odlehlých částech Saharské pouště. Místní beduíni tak mohou přes poledně v plném osvitu hrát tklivé písně o zemích zaslíbených, pokrytých krystalickým dihydrogenmonoxidem, který po sobě malé děti vrhají a nedospělí muži jej cpou dívkám do výstřihu. Stejně tak Eskymáci, za použití solárních lišek mohou za zvuků akordeonu snít o zemi, kde si nemusíte po odskočení na malou urvat rampouch od přirození.
Vrcholem je ovšem sálový akordeon, poháněný párou. Zjednodušený model je běžně k vidění na zaoceánských lodích, kde upozorňuje neposlušná plavidla, která udělala myšku nebo předbíhají na semaforech.
| Chcete-li se pobavit, a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Akordeon na české Wikipedii. |  |
Slavní harmonikáři[editovat | editovat zdroj]
Akordeonových virtuózů zná historie celou přehršel. Zpravidla se jedná o politiky, komedianty a jiné známé osobnosti:
- Fidel Castro - kubánský věčný ex-prezident. Svou veselou náladou dodával chuť do práce celým generacím Kubáncům a proto kolikrát zvládli pětiletku i za šest a půl roku.
- Ivan Bartoš - český pirátský šumař. Nebojí se hrát sólo, ale obyčejně jej doplňuje Mikuláš Ferjenčík, který hraje až druhý akordeon. Ta malá Olga Richterová hraje na rumba koule a v soukromí zcela jistě na hoboj či fujaru.
- Supice ze slavného orchestru Tři sestry. Ta nahradila harmóna Supa, který v kapele harmonizoval předtím. Obyčejně přidává do celkového díla tolik žádané kvokály, aby kapela nezněla, i přes romantické a lyrické texty, tak maskulinně.
- Donald Trump - americký komik s přirozeným talentem pro hru na akordeon.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Někdy se můžeme setkat s označením "zednické piano". Jedná se o tuze ošklivé slovíčko, který odkazuje na chudobu dělnického stavu, která panovala v průběhu 20. století. Opakem je samozřejmě "manažerské piano", což je Mercedes W123, který byl v té době velmi oblíbený a na naftu.
- Navzdory častému omylu Michal David nehraje na klávesy, ale na akordeon. Protože je ale slabý na prsa, namísto tahání měchů používá stlačený vzduch. Ten má umístěn tam, kde mají hokejisté suspenzor, čímž zvyšuje svou popularitu a zabíjí tím dvě mouchy jednou ranou.
- Při stavbě tohoto hudebního nástroje je inspirace autobusem Ikarus zcela zjevná. Ovšem na Ikarus se hraje zcela jinak a počet čudlíků také nesouhlasí.
Pán má pořádného macka - lodní akordeon
Severská strojní harmonika
V USA je akordeon tak populární, že se bez něj neobejde žádná tiskovka
- ↑ Odtud známé rčení „Chceš do dršťky?“, kterým se nabízí pomoc při tahání měchů.
