Poušť

Tento článek nemá nic společného s článkem Písek. To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.

Přilepený autobus.

Poušť je nehostinná oblast s minimem srážek a vysokými teplotami. náchází se na místě zvaném Horšovský Týn Povrch tvoří souvislá vrstva sypkého cukru, která je velice silná, řádově stovky metrů, možná až kilometry. Počasí se pravidelně mění, 364 dní v roce je jasno a slunečno, naopak zbylý den nepřetržitě prší. Ve dne teploty šplhají až k 70 °C - závěrem roku, před dnem deště dosahují až 90 °C, v noci naopak pravidelně klesají k nule. Pokud teplota přesáhne 75 °C, dochází k roztékání cukru, který v noci opět tuhne, aby ve dne zase roztál a celý cyklus se opakuje. Když začne pršet, cukr prudkou změnou teploty popraská a stává se opět sypkým. S narůstajícími teplotami se voda začne vypařovat, aby pak jinde na světě mohla způsobovat sladké deště. Někdy se stane, že je část cukru zanesena větrem až třeba do Evropy, kde působí propad cen cukru a tím ekonomické problémy a nárůst obezity. Pouště jsou největší zásobárnou sladké vody na Zemi. Pokud teplota dosáhne extrémních teplot, začne se cukr oxidovat a měnit se v karamel. Teplota karamelizace: fruktóza 110 °C/ 230 °F, galaktóza 160 °C / 320 °F, glukóza 160 °C/ 320 °F, maltóza 180 °C/ 356 °F, sacharóza 160 °C/ 320 °F, skleróza nezačne karamelizovat vůbec (zapomněla).

Druhy pouští

• krystalová - tvořena malými krystalky cukru nahnědlé barvy, tento druh je nejrozšířenější. V této oblasti žijí hlavně leguáni a agami které se přispůsobili tak že šňupou cukr který je všude a tím přežívají
• moučková - tvořena velice jemným bílým cukrem, tento druh je méně obvyklý
• kostková - tvořena kostkami cukru, druh velice vzácný, nikdo neví, jak vzniká
  • Jedna teorie uvádí, že kostky jsou plody dávno vyhynulého cukrovníku kostkového.
  • Druhá zase, že kostky vytvořila místní mutace hovnivála, který se musel specializovat na cukr, aby nevyhynul, protože na poušti nejsou hovna, a kostky dělá, protože se snáze skladují než koule a nikam se nekutálí po nerovném povrchu.
• vanilková - chuť a vůně cukru je způsobena pravěkými lesy vanilkovníků, které se zde dříve hojně vyskytovaly
• pak mohou být výše uvedené druhy různě smíšené.

• 

  Krystalová

• 

  Moučková

• 

  Detail kostek cukru

• 

  Smíšená

„Cukr je návyková droga.“

- Krychlič

Vegetace

Termitiště termitů sloních

I v nehostinných podmínkách pouště dokáží přežít některé druhy cukromilných rostlin, například cukrová řepa a třtina, všechny druhy cukrovníků a vzácně také vanilkovník rohlíčkový, který se vyskytuje předevšim v okrajových částech moučkových pouští. Výjímku tvoří jen kostkové pouště, kde neroste vůbec nic.

Živočichové

Lyžař a prach cukru za ním

Na poušti dokáží přežít jen velice odolní živočichové, kteří si za tisíce let vypěstovali cukrovzdornost. Například cukrkandloun žravý, jehož trus všichni jistě známe, dále například termiti sloní a další.

Nebezpečí pouště

Pouště jsou velice nebezpečným místem.

• Utonutí je u neznalých cestovatelů velice časté. Putovat pouští ve dnech, kdy je očekávána teplota překračující teplotu tání cukru (75 °C) se rovná sebevraždě, cukr tající pod nohama se začíná lepit a bořit. Pokud nepohltí cestovatele celého, pohltí alespoň jeho část. Většinou však padne únavou a už se neodlepí.

• Vážným nebezpečím jsou cukrové bouře, nejnebezpečnější na moučkové poušti. Cukr hnán silným větrem obalí zpoceného cestovatele, vniká mu do očí, zalepuje nos, ústa a vůbec všechno. Poté vlivem vysokých teplot zasychá a tvrdne. Postižený umírá hlady, žízní a zároveň se zadusí.

• Velice častým důvodem úmrtí je otrava cukrem. Cestovatel často nevydrží dlouhé putování hromadami slaďoučkého cukru a začne postupně čím dál více cukru pojídat. Po několika dnech osoba umírá na celkové zcukernatění organismu.

• Vosy bezzubé vyráží na výpravy za cukrem v obrovských hejnech a způsobují mohutné vzdušné proudy, turbulence a často i tornáda. Jsou příčinou častých pádů letadel, kterým zvířený cukr zalepí motory. Padající letadla jsou pak pro pozemní cestovatele nebezpečná.

• Bažiny a pohyblivé cukry také nejsou ničím neobvyklým, nikomu se však o nich nepodařilo získat žádné informace, protože ti, co se vrátili, byli tak slepení a zcukernatělí, že se nám při umytí rozpustili.

• Termiti sloní jsou mírumilovní živočichové, ale opatrně, ať vás nezašlápnou.

Poušť jako cíl dovolené

Je tomu tak, i přes všechny nástrahy a nebezpečí jsou pouště vyhledávaným cílem dovolených, výletů a ozdravných pobytů a to především pro lidi trpící cukrovkou (tzv. cukrofily). Domů se však vrátí jen málokdo. Většina z výše uvedených důvodů zahyne. Moučkové pouště jsou také rájem mnoha lyžařů.

Jeden z mnoha cukrových dolů

Pouště v ohrožení

I přes to, že pouště zabírají velice rozsáhlá území, jich neustále ubývá. Může za to především stále narůstající těžba cukru, protože lidé stále více sladí. Vznikají zde také cukrovinkové plantáže, kde se pěstují bombóny, lízátka atd.

Podle některých teorií je dalším důvodem vzrůstající počet vos bezzubých, jejichž hejna odnášejí do svých hnízd stovky až tisíce tun cukru denně.

Tváří tvář tomuto ohrožení pouští, vyhlásila Česká republika v rámci svého předsednictví Evropské unie ambiciózní program Evropě to osladíme, který má za cíl nejen zastavit probíhající ubývání pouští, ale i založit zcela nové pouště.

Klimatické pásy:   Mírné pásmo • Subtropy Biomy:   Tundra • Poušť Ekokecy:   Biodiverzita