Mrtvá hudba
„The day the music died...“
Mrtvá hudba je taková hudba, která umře dříve než její autor. Například na horečku omladnic či podchlazení.
Často se stává, že hudba umře i s autorem, pak rozhoduje nějaká žijící kapacita nebo spirituální médium o tom, co umřelo dříve a kam tedy hudbu zaškatulkovat. Pokud umře dřív autor než hudba, tak takovou hudbu označujeme jako nesmrtelnou. Typický příklad je Buřičin. I když to vlastně není úplně typický příklad, protože autor ještě žije, ale až umře, tak už to sem nebudeme muset dopisovat.
V praxi může nastat několik situací, které si zde přehledně shrneme:
- autor žije, hudba nežije - tzv. mrtvá hudba, autor břídil (například Billie Eilish)
- autor nežije, hudba žije - tzv. nesmrtelná hudba, autor klasik (John Lennon...)
- autor žije, hudba žije - tzv. populární hudba, autor populární umělec (Mirai)
- autor nežije, hudba nežije - tzv. zapomenuté dílo a zapomenutý umělec
Někteří umělci patří do více těchto kategorií zároveň; například Komanči se pokusili přesunot Jaromíra Mayera z hospůdky třetí kategorie do čtvrté, ale podařilo se jim to jen částečně a tak je v obou, totéž zkusili u Lesomuže Matušky, který ale šel opačným směrem a je v kategorii druhé.
Z teorie mnohovesmíru a kvantové mechaniky jasně vyplývá, že musí existovat i stav, kdy je hudba zároveň živá i mrtvá. Takovou hudbu označujeme jako schrödingerovskou. Existuje i taková hudba, která je tak strašná, že ačkoli žije, všichni si přejí, aby zemřela. Taková hudba je označována jako La musica bieberensis. Odkráglovat takovou hudbu není nikterak jednoduché: například přejetí autora bagrem by se laikovi mohlo zdát jako vcelku vhodná varianta, nicméně z četných historických pokusů (např. Falco) tohoto druhu víme, že se tím odstraní pouze autor - jeho hudba může i nadále páchat zlo. V minulosti se tato technika používala pro tvorbu CD-ROMů, prostě se přejel róm.
Ukázka mrtvé hudby[editovat | editovat zdroj]
Tady vzniká paradox, pokud zveřejníme ukázku, tak hudbu trochu ožijeme a vznikne tzv. zombie hudba. Takže v podstatě ukázky mrtvé hudby neexistují. Nicméně existují vzácné výjimky a takovou hudbu si nikdo nepustí (neožije ani náhodou), ani když o ni uslyší. Typický příklad je dechovka a Bieber.
Karel Gott[editovat | editovat zdroj]
Karel Gott se dozvěděl o nové kategorii hudby a zaslal nám oficiální vyjádření. Zde je jeho citát:
„Už brzy budu mrtvý, ale má hudba nikdy, tak mě tam prosím ani necitujte.“
