Orchestrion

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Orchestrion je druh nábytku. Spouští se kopnutím, či úderem pěstí. Po spuštění vyluzuje kravál.

Senioři při poslechu orchestrionu. Vlevo rodilý vesničan, vpravo do tklivých tónů zamilovaný Pražák. Oba hluší jako tetřev honzlovec.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Klasický orchestrion je pevně zabudován do budovy, pevně přimontován ke zdi. To proto, že obsahuje nemálo pohyblivých součástí, které se točí, vrzají, otáčejí, šoupou a vůbec provozují tření v ložiskách, přičemž produkují kakofonii a zbytkové teplo. Kakofonie je uměle upravena tak, aby připomínala hudbu a mohlo se na ni tančit, případně bubnovat prsty o stůl, když jste vážně cool a nějaké směšné vertikální pohyby jsou vám ukradené. Podle neověřené teorie by soustrojí orchestrionu mělo imitovat nějakou známou a společensky oblíbenou hudbu, např. Refuse & Resist od Sepultury, ovšem my jsme to tam nikdy neslyšeli. Slavný interpret vážné hudby Michal David se ovšem dušuje, že jasně rozpoznal Beethovenovu Ódu na radost a Radeckého marš, ale vsichni jsme zaznamenali jeho účinkování v televizní reklamě na Pennymarket a tak jeho názoru nepřikládáme zbytečně velkou důležitost.

Orchestrion technicky vychází z fonografu, ovšem neobsahuje voskový válec, ale válec kovový a různá drnkátka namísto nabroušené jehly. Drnkátka čtou záznam digitálně zapsaný pomocí kolíků na válci a díky vestavěnému převaděči do formátu ATRAC, FLAC nebo MP3 vydává zvuková karta Soundblaster II zvuk. Zvuková karta je vestavěna do samého srdce stroje, protože bez něj by to byl jen další krám, který schováte nahoru do kredence, aby lapal prach. Něco jako pomalý hrnec, rýžovar, horkovzdušná fritéza a příklepová vrtačka po babičce, co sice už nepříklepuje, ale ještě slušně vrtá a tak je ji blbé vyhodit.

Kromě válce obsahuje orchestrion zpravidla i různé šňůry a závaží a celý vnitřek je složitý jako autobus. Což ovšem není mod důležité, protože do orchestrionu zpravidla není vidět a když se orchestrion odmlčí navždy, dá se i tak dát frcu a utržit nemalý peníz na Braníček a cigárka. Ovšem i nefungující orchestrion spolehlivě plní odvodňovací funkci nemovitosti. Důkazem je i následující citát Waldemara Matušky z dob, kdy ještě nepodlehl jódlování a měl všech pět pohromadě.

„Když máš v chalupě orchestrion, nevadí, že do ní prší...“

- nápěv z titulní písně dokumentárního seriálu Chalupáři o životě seniorů na vsi

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Orchestrion se nachází zpravidla ve starých vesnických chalupách, které si kupují Pražáci a provozují tam od pátku do neděle ladění chodu motoru rodinného automobilu, obcování s cirkulárkou, sekačkou na trávu, motorovkou a jinými nástroji, aby si odpočinuli od ruchu velkoměsta a našli vnitřní klid. Samičky Pražáků poté zoufale pucují nemovitost, aby tam mohli připravit něco k jídlu ze surovin, které jsou k dispozici v místním kvelbu, který provozuje ospalý, znuděný prodavač a vypomáhá mu jeho dcera, která má na Onlyfans účet s rurální erotikou[1] a tím subvencuje svůj nákladný vesnický život.

Fungující orchestrion jde velmi snadno najít buď poslechem či pomocí siderického kyvadla. Kyvadlo se vychyluje směrem od orchestrionu, protože je to nástroj inteligentní a nechce v přítomnosti orchestrionu setrvat déle, než je nezbytně nutné. I to je důvod, proč je mimo zastavěnou oblast siderické kyvadlo tak vzácným jevem. K vyhledávání divoce žijících orchestrionů se v minulosti používaly i vrbové virgule, ale toto umění pomalu vymírá. Navíc mladá generace nejeví o orchestriony zájem a furt jen čumí do mobilů a vůbec.


  1. Copy, dirdl, gumáky a tak, chápeme se.