Tetřev honzlovec

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tetřev honzlovec
Tetrev honzlovec.jpg
Tetřev honzlovec

Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: Ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: Hrabaví (Galliformes)
Čeleď: Tetřevovití (Tetraonidae)
Rod: Tetřev (Tetrao)
Druh: Tetřev honzlovec (tetrao honzlii)


Split-arrows.png Tento článek nemá skoro nic společného s článkem Kurt Honzl.

To je dobře, kdyby byly stejné, nebyl by důvod, aby se jmenovaly jinak.


Tetřev honzlovec (Tetrao honzlii) je dnes už zřejmě vyhynulý pták z čeledi "tetřevovití". Jedná se o uměle vyšlechtěný, vysoce specializovaný druh.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Podle dobových pramenů se Tetřev honzlovec vzhledem nijak neliší od svého příbuzného Tetřeva hlušce. Vyznačuje se ovšem několikanásobně větší mozkovou kapacitou, která mu dává skvělou paměť, schopnost kombinovat a všechny další nezbytnosti pro dobré strategické myšlení.

Zajímavostí je, že se Tetřevi Honzlovci už rodí s vrozenou schopností hrát šachy. Během své krátké historie prosluli jako neporazitelní šachoví hráči. Pouze na jaře v období toku přesouvají Tetřevi honzlovci dočasně svou pozornost na okolní samičky a hrají velmi roztržitě.

Původ druhu[editovat | editovat zdroj]

Tetřev honzlovec byl uměle vyšlechtěný druh. Jeho duchovním otcem byl první purkrabí hradu Karlštejna, Kurt Honzl. Existence samotného druhu byla pevně spjata právě s tímto purkrabím a původ druhu nelze popsat odděleně od Honzlova životního příběhu.

Tetřev honzlovec jako druh existoval od roku 1356 do jara roku 1358, celkem tedy dva roky. Byl ovšem natolik unikátní, že se mu naši přední biologové a paleontologové po objevení nezvratných důkazů o jeho existenci rozhodli vyhradit samostatný druh.

Tetřev Honzlovec v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Ač Tetřevi honzlovci existovali pouze několik let, stali se velice populární a vešli do různých zvyklostí lidí z podhradí hradu Karlštejna.

  • Je například známo, že v okolí Karlštejna se dlouho používalo sousloví "až Honzlovec prohraje" ve významu "nikdy" (podobně jako např. "až naprší a uschne" či "na svatého Dyndy").
  • Známá je i lidová moudrost skrytá v podobě veršované hádanky: "Kdypak Tetřevi honzlovci prohrají? Když tokají, když tokají."
  • Slavný muzikál Noc na Karlštejně v jedné z písní cituje výše zmíněnou veršovánku pro lepší navození dobové atmosféry.
  • Někteří starší lidé v té oblasti dosud dodržují zvyk, spočívající v tom, že při chůzi v lese vždy po třech krocích udělají úkrok stranou. Je to rituální napodobení pohybu koně v šachách, a lidé ho kdysi používali aby si zajistili bezpečí před případným útokem Honzlovce. Usuzovalo se, že aby měl člověk vůbec nějakou šanci, musí napodobit pohyb té nejnevypočitatelnější šachové figury.

Tetřev honzlovec v moderní historii[editovat | editovat zdroj]

Dnes už je téměř jisté, že jedním z hlavních důvodů, proč Sovětský svaz po druhé světové válce podporoval komunistickou revoluci v Československu, byla snaha získat vliv v oblasti, kde by se dosud mohli vyskytovat Tetřevi honzlovci. Pokud by se sovětské armádě podařilo najít Tetřeva honzlovce a postavit ho do svého čela, byla by to tvrdá rána pro západní imperialismus. Naštěstí Honzlovci už se v té době dávno ztratili mezi populací běžných Tetřevů hlušců a ani nejlepší sovětské mozky je nedokázaly odhalit.