Medvěd čokoládožravý
| Tenhle článek stojí za starou bačkoru. Můžeš pomoci Necyklopedii jeho rozšířením do přijatelné podoby. | 
|
Medvěd čokoládožravý je medvědovitá šelma vzdáleně příbuzná medvědu brtníkovi. V Čechách se vyskytuje sporadicky, jedná o nepůvodní druh zavlečený patrně z Jižní Ameriky. Na rozdíl od většiny medvědovitých šelem jej lze velmi snadno ochočit díky jeho specifickým stravovacím návykům, nedomestikovnaný medvěd ve volné přírodě ale může být velmi nebezpečný a působí značné škody zejména v oblasti turistického ruchu.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Medvěd je mohutná šelma. Výška dospělého samce v kohoutku dosahuje výšky dospělého člověka a váha může přesáhnout 300, vzácně i 400kg. Velikost kolísá podle množství a typu dostupné potravy. Má hustý kožich, v létě pískově béžový, v zimě šedý. Jeho záměna s medvědem hnědým je tedy téměř vyloučena. Dalším rozlišovacím znakem jsou jeho stopy. Ty jsou 25-30cm dlouhé, oblé, bez stop drápů.
Rozšíření a početnost[editovat | editovat zdroj]
Medvěd čokoládožravý se ve volné přírodě vyskytuje v Jižní Americe. Původně hojná šelma se zde původně živila čokoládovými boby, kvůli mýcení deštných pralesů ale přišel o velkou část svého přirozeného životního prostředí. Dnes je již velmi vzácný a řada jedinců se stahuje k expedičním skladům čokolády, kde nachází více dostupné potravy. V souvislosti s dovozem této pochutiny také patrně došlo k jeho zavlečení do Evropy. V Čechách byl jeho výskyt poprvé zaznamenán v roce 1974 v lesíku poblíž čokoládovny Orion v pražských Modřanech. V posledních letech je jeho výskyt četnější zejména ve středních Čechách. Předpokládá se, že se již vyskytuje i na Moravě.
Chování[editovat | editovat zdroj]
Medvěd čokoládožravý není samotář jako ostatní medvědi, ale vyhledává společnost. V přírodě se vyskytuje minimálně ve dvojicích, vzácností ale není ani skupina 5-10 medvědů. Je aktivní ráno a za soumraku, zbytek dne tvrdě spí. Je velmi inteligentní. Původně se zdržoval kolem hlavních zdrojů potravy a u čokoládoven a logistických center kradl zásilky. Poslední dobou se ale někteří obzvláště vykutálení jedinci přeorientovali na přepadávání turistů a zaznamenáno bylo i vniknutí do domácnosti. Při setkání s tímto medvědem ve volné přírodě se doporučuje zahodit čokoládu a utéct, medvěd potom lidi dál nepronásleduje. Spokojí se i se sušenkou s čokoládovou náplní, a pokud je skutečně hladový, žere i kakaovou bábovku. Přímý střet s divokým jedincem může být velmi nebezpečný. Pro kus čokolády udělá cokoli a má neuvěřitelnou schopnost zjistit, kde se nachází. V roce 2020 skupina šesti medvědů zastavila dodávku přepravní služby, otevřela si nákladní prostor, prohrabala celý náklad a odnesla si zásilkou pralinek, která se nacházela mezi ostatními balíky. Protože je medvěd velmi chytrý a společenský, lze ho v zajetí na rozdíl od ostatních medvědovitých šelem snadno ochočit. Ochočený medvěd je milý a věrný společník, jeho chov však může být nákladný. Dospělý medvěd denně spotřebuje až 5kg kvalitní čokolády.
Lov a odchyt[editovat | editovat zdroj]
Lov a odchyt čokoládožravých medvědů je kontroverzní téma. Volně žijící jedinci působí škody výrobcům i prodejcům čokolády. Jeho hlášený výskyt (naposledy u Kolína v květnu 2023) také vzbuzuje strach místních obyvatel i výletníků, kteří se potom neodvažují do lesa. Jedná se však o kriticky ohrožený a přísně chráněný druh a jeho lov je zcela vyloučen. Vzhledem k tomu, že se jedná o nepůvodní druh, který u nás nemá přirozené zdroje potravy, je povolen jeho odchyt. Před odchytem medvěda je třeba vystopovat jeho doupě. V létě se zdržuje v odlehlých křoviscích a jiných hustých porostech, v zimě se stahuje k seníkům, málo používaným turistickým přístřeškům a jiným opuštěným stavbám. Doupě lze identifikovat podle chuchvalců srsti, které zanechává, když se drbe, a obalů od sladkostí. Osvědčil se postup, kdy je v oblasti předpokládaného výskytu zanechána návnada. V zimě potom lze medvěda sledovat podle stop ve sněhu. Pokud chybí sněhová pokrývka, lze jako návnadu použít bonboniéru se samostatně balenými bombóny nebo vánoční kolekci a medvěda vystopovat podle kusů obalů, které po sobě zanechá. Samotný odchyt výrazně usnadňuje použití kombinace fialové a modré dýmovnice. Expozice modrému a fialovému pigmentu u medvědů způsobuje minimalizaci jejich velikosti. Zatím není znám mechanismus tohoto jevu, v praxi se však metoda osvědčila. Kromě jednoduššího odchytu je dalším benefitem snížení nároků na potravu u dospělého medvěda na cca 1 kostičku čokolády za týden.