Plch tepložravý

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Plch tepložravý
Plch.jpg
Samička na suché větvi vlaštovičníku

Stupeň ohrožení
běžný druh
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: Strunatci (Chordata)
Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)
Třída: Savci (Mammalia)
Řád: Hlodavci (Rodentia)
Čeleď: Plchovití (Glyridae)
Rod: Plch (Glis)
Binomické jméno
glis caliduslanx

Plch tepložravý dosahuje délky (bez ocasu) v rozmezí 15-25 cm. Má dlouhý a huňatý ocas, který může dosáhnout délky kolem 20 cm. Hmotnost tohoto plcha je až 203 gramů (povšimněte si že se jedná o prvočíslo). Barva kožichu je velice proměnlivá a může mít téměř jakýkoliv odstín krom růžové, fialové, modré, zelené a červené.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Největší koncentrace výskytu bývá překvapivě ve větších městech v okolí diskoték a gay klubů, ale byl pozorován také na vesnických zábavách a emo koncertech. Poslední dobou se jeho populace neustále zvyšuje.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Plch tepložravý bývá nejaktivnější od 18. hodiny do 6. hodiny ranní. Pohybuje se velmi rychle po okapech a neonových poutačích diskoték. Právě v okolí diskoték si nejčastěji buduje své hnízdo odkud nejčastěji vyráží na průzkum svého loviště. V jednom hnízdě může žít i několik jedinců aniž by se vzájemně omezovali.

Útokům plcha tepložravého se nevyhnula ani skupina Tokio Hotel.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Plně dorostlý plch je vysoce nebezpečným živočichem pro celkem asi 4 % lidské populace. Vědci totiž v nedávné době vyzkoumali, že plch tepložravý žere bukvice. Bukvice loví převážně v okolí diskoték, ale už dříve byly zaznamenány případy útoku plchů i na velkých koncertech a dokonce známá skupina Tokio Hotel nebyla ušetřena několika vychytralých útoků. V případě nedostatku potravy může být nebezpečný ve větším množství i mužské populaci, protože kromě bukvic žere v časech nouze i žaludy.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Samice plcha je březí na jaře a rodí většinou v červnu 3 až 5 holých mláďat. Samotné páření ještě není příliš dobře prozkoumáno, jedinou známou skutečností objevenou vědeckým týmem, poté, co do nastražené plchopasti ulovili samičku a samečka zjistili, že sameček před samotným aktem předává samičce dar v podobě té největší bukvice, kterou najde. Existují dohady, že ve volné přírodě si samička volí samce podle velikosti bukvice.