Modrák bělohlavý
Tento článek nemá nic společného s článkem Velký modrák. To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit. |
Modrák bělohlavý | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Modrák ve svém přirozeném prostředí, v arktické žungli.
| ||||||||||||||
Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
| ||||||||||||||
Modrousus bielokokotus |
Modrák bělohlavý (Modrousus bielokokotus), lidově nazývaná též bedrunka, bedruňka nebo modrásek, je nejméně běžným modrákem v Evropě a vedle Marmelády meruňkové jeden z nejošklivějších brouků.
Vzhled[editovat | editovat zdroj]
Modrák bělohlavý je asi 6,66 mm dlouhý, tvar těla je téměř polokulovitý, jen mírně protáhlý dozadu. Má modře natřené krovky se třemi bílými tečkami na každé straně a jednou tečkou společnou pro obě krovky. Z jeho zbarvení je odvozeno jeho pojmenování, české i latinské (z latiny modrous = modrá, biela = bílá a kokotoe = hlava (nebo žalud)). Larva je šedočerná, někdy s nádechem hnědé nebo zelené, s četnými růžovými a méně četnými žlutými, červenými, žlutočervenými, oranžovými nebo červenooranžovožlutými srdíčky.
Vývoj[editovat | editovat zdroj]
Sameček na jarní rovnodenost naklade vajíčka do štěrbin, na spodní strany listů, do ledničky nebo na špičky bodlin kaktusů, poté si ukousne prdel a do tří dnů zhyne. Larvy se vylíhnou asi po osmi dnech a zakuklí se v závislosti na množství srážek v dané oblasti za 35-55 dnů (čím více prší, tím více vody a tím lépe a rychleji larvy kloužou a tedy dokáží sežrat dost komárů za kratší dobu). Vykrmené larvy se zakuklí a po týdnu či dvou se ze závěsu na rostlinách vylíhne bedruňka - je jasně modrá, zatímco starší jedinci, kteří již přezimovali, jsou světlejší, až do běla. Mladá slunéčka přezimují, teprve druhým rokem se rozmnoží a tím končí život samečků. Samičky poté odlétají na jih, kde zemřou žalem nebo se uškvaří vlivem vyšších teplot, než na jaké jsou zvyklé.
Rozšíření a význam[editovat | editovat zdroj]
Modrák bělohlavý je málo rozšířeným druhem, žije pouze v arktických žunglích a v severních částech asijských tunder. Je považován za škodlivý druh, jelikož dospělí jedinci i larvy požírají především všeobecně užitečné komáry (jedna larva během svého vývoje zkonzumuje až 900 komárů), a tak bývá huben, díky čemuž se řadí na fialovou listinu ohrožených brouků.