Pštros

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pštros
Pštros dvouprstý.png
Pštros

Stupeň ohrožení
neohrožený
Vědecká klasifikace
Doména: nebesa (teoreticky)
Říše: živočichové
Kmen: členovci
Třída: ptáci
Podtřída: běžci
Řád: pštrosi
Čeleď: pštrosovití (pštrosae)
Rod: pštros
Druh: dvouprstý
Binomické jméno
pštrosus duoprstus


vejce pštrosa

Pštros, německy "Strauß", je pták. Nelétavý, velký pták.

Pštros je důkazem, že Evoluce má smysl pro humor. Tak jako všichni ptáci, i pštrosi pocházejí z dinosaurů, ale zatímco ještěrkám narostla brka a křídla k létání, u pštrosa to nestačilo. Pštros je nelétavý ještě více než slepice - ta se při nakopnutí alespoň pokusí popoletět. Pštros se při pokusu o nakopnutí otočí a klovne vás mezi tykadla, což je nepříjemné, otéká to a zanedlouho můžete patřit mezi jednorožce nebo mrtvoly, to jak to vyjde. Pštros prostě nepoletí a nepoletí, leda byste jej hodili ze skály. To pak plachtí podobně elegantně, jako sekyra za dva zlatý i s topůrkem za tolar.

Protože pštros prostě neumí létat, používá jako defenzivní strategii běh. Běh je namáhavá činnost, a proto jej pštros vykonává pouze nárazově. Na rovince a při vhodném větru v zádech je schopen dosáhnout i 70 km/h, což je zhruba tolik co svatý grál českého tunnera - Škoda Octavia I v turbodieslu a na hlínách. Proto patří pštrosi do řádu běžců podobně, jako stárnoucí bílí muži v Praze. Ovšem pštrosi nemají čelovku a neběhají v noci v Divoké Šárce, protože jsou inteligentnější.

Pštros v přirozeném prostředí

Vzhled, charakteristika a takové ty věci[editovat | editovat zdroj]

Je velmi těžké pštrosa chovat tajně, protože když má někdo takhle velkého ptáka - všimnete si. Již z dálky vás pštros překvapí svou velikostí a z blízka vás dokonce šokuje. Prvních bajvoko metr a kousek odshora je podivná kebule s vykulenýma očima na dlouhém krku. Právě kvůli dlouhému krku se dlouho uvažovalo nad druhovou příslušností k žirafám. Spory o podobnosti uťalo pozorování námluv pštrosů, kteří vystavují samicím na odiv svá zakrnělá křídla, která jsou jim úplně k prdu, což žirafy nedělají. Ty totiž jen vyplazují svůj fialový jazyk.

Pod krkem je celý zbytek pštrosa, který připomíná kuře v Kauflandu, které ještě nebylo oškubáno, ale zato bylo řádně napuštěno vodou. Pštros je značně vejčitého tvaru a na opačném konci než je krk, je biskup. Pod biskupem, který je pštrosi coby neletci taktéž úplně k prdu, je výdejna vajec, která už své využití má. Pod vejčitým tělem jsou dvě silné nohy, které jsou opatřeny dvěma prsty. Přestože celkový počet prstů je tedy čtyři, pštros se jmenuje dvouprsty, protože se jedná o revoltu zoologů proti všemocné matematické lobby.

Hospodářské využití[editovat | editovat zdroj]

Dospělý pštros dvouprstý dosahuje hmotnosti 90–120 kg, což z něj dělá ideální surovinu pro přípravu večeře pro malou rodinu na Díkuvzdání (v USA) nebo pro menší vesnici na Vánoce (v civilizovaných zemích). Stejně jako kur domácí, i pštrosa je třeba spařit, aby jej bylo možno zbavit peří. Tato činnost se provádí zpravidla vapkou, tedy vysokotlakým čističem, nebo ponořením do bazenu s horkým dihydrogenmonoxidem. Pečení celého pštrosa se pak provádí v krematorní peci. Pštrosa je též možné flambovat plamenometem, ale to se dělá jen v lepších restauracích.

Zhruba pět kilo z celkové váhy je jemné peří a dalších pět kilogramů peří nejemné. Vydrbanému jemnému pštrosímu peří se říká "boa", barví se to a halí se do toho spoře oděné šantánové tanečnice a extravagantní hvězdy, jako byl Dan Nekonečný nebo stále je Helenka Vondráčková.

Není-li třeba pštrosa sežrat ihned, je možné jej chovat na vejce. Pštrosí vejce je vyhledávané za účelem tvorby Velikonočních kraslic, zejména slabozrakými seniory, protože nikdo jiný už kraslice nedělá. Obsah vejcete je možné smíchat s houbama a pořídit tak smaženici pro půlku obce. Nebo salmonelózu, pokud vejce nebylo čerstvé. Taková vesnice pak nárazově zhubne i několik metráků a to už se ve statistikách obezity nějak projeví a my se tak můžeme konečně dostat z těch nelichotivých míst žebříčku.

Pštros je lekavý a zcela instintivně boří při úleku hlavu do hlíny. Pokud tedy chceme pštrosa zabít kosher či halal, odvedeme pštrosa na betonovou plochu a za jeho zády bouchneme papírový pytlík. Pštros se zlomeným vazem vypadá velmi směšně a proto se tváříme vážně, abychom jeho obět neznevažovali. Tuto činnost provádíme zpovzdálí, protože nebyl-li pokus úspěšný, pštros se naštve a následuje pronásledování. Pro případ pronásledování je vhodné mít k dispozici nastartovaný motocykl a pštrosa uštvat. Uštvaný pštros leží vysíleně na zemi a je možné jej klepnout jako slepici.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Největším odborníkem na pštrosy byl prof. Majer. Na jeho počest je v Praze pojmenováno Pštrosmajerovo náměstí.
  • V seriálu Nemocnice na kraji města byl největší lékařskou kapacitou zástupce primáře Josef Pštrosmajer. Postava byla pojmenována podle náměstí v Praze.