Bajvoko

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Bajvoko je děsňácky sofistikovanej způsob, jak v cukuletu vočekovat množství čehokoli, aniž by čék musel vytahovat abakus, logáro, karkulačku či jinou špuprnákli.


FrantaPalacky.jpg
Achtung! Bнимание! Alert!

!!! Češťyna !!!
Tudlencten vocstavec nebo celej ártykl sou napcaný soudobou novobarokní poetickou češtinou, leč furt ještě předreformním pravopisem, což sitze nedělá dobrotu, nač však sere pes.

Navíc Franta Palackejch řiká že cajk.


V lidovej mluvě se můžem potkat taky s termitem bajvočko, čož je némlich to samý, ale je to malinký, takže to používaj akorát tak žencký nebo děcka. Pražáci tou svojí hatmatilkou řikaj vod voka, což jako sice našinec kapíruje, ale vokazuje to, že pražáci vůbec nejsou světoví, páč jinak by mluvili úpa noumáka cajk, tajak my.


„Nedaleko tůně,
malé slůně stůně.
Blizoučko i daleko,
zhebne brzo, bajvoko.“

- sudetská lidová dáseň


Vobecný infošky[editovat | editovat zdroj]

Úpa nejdřív si mosime řect, že lidi maj děsně vobecně špatný vodhady. Třá žencký neuměj couvat s pekáčem do řady, páč jako fakt nemaj voko, kolik maj za zadkem placu. Což voni teda vokecávaj tim, že jim chlapi jako kecaj, že vzdálenost mezi ukazováčkem a palcem je dvacet cenťákoj, ale to sou jen pindy a nejni na tem ani kousek pravdy. Zas narozdíl vod toho třá chlapi maj super vodhad při konzumaci pití, páč to voni dycky říkaj, že jako vykrknou jedno dvě pivka, slovy dvanáct. Takže je to individuelní, nedá se to globalizovat, ale žencký to maj hodně blbý.

Jaknato[editovat | editovat zdroj]

Dyš teda víme, že žencký to nemaj v merku a šecko je to stejně podle nich na pendrek, tak jako pri komunikaci z babma možem použít takzvaný fofrmetódy, což je zkrácená verze. Něco jako dyš vemete sukni, šmiknete a máte prďáckou minisukni a dyš šmiknete eště víc, tak máte pásek. Proto se temu někdy řiká páskování, což fakt nesouvisuje s tím, že se dysi machrům zovalo pásci.

Taxi tady teď vokážeme základní rozdíly mezi vodhadem pro kluci a pro baby:

Modelová situačka při spíku s babou[editovat | editovat zdroj]

Je třá vosum hodin, v bedně skončily sportovní noviny, což je tak asi jediný na co se dá házet čučka. Robě začíná za chvíli Růžovka a páč sme jako vohleduplný a telka je jen jedna, dem do hasičárny za kemošema zízat na fočus. "Dy přindeš?", ptá se medovym hláskem ta éterická bytost, kerá se za dvacet járů transformovala v golema s knírem jak Stalin.

Páč sme v děctví chodili do skauta a dyš to není smrdelně nutný, tak nelžem, tak ji řeknem bajvoko pravdu. Což je pravda, kerá ale nejde vověřit, páč sme to čekli fofrmetodou. Vodpověď zní teda: "Pozdějc.", což je fakt, páč se tam určo zakousneme, jelikož Fanouš má nový drby z háku a Lozjek nám minule vyprávěl vo rozebírání traktoru, což je taky děsně důležitý vědět. Navíc Vonáskový přijela na návštěvu vnučka a jak se sprchovala, zapomněla si zatáhnout závěs a my sme to náhodou cvakli na mobil, jaxme si fotili rám vokna, že to napřesrok natřem.

Modelovka při kemunikaci s kemošema[editovat | editovat zdroj]

Ponejprc si musime řect, že ženckejm neni potřeba řikat nic úpa přesně, páč vědí prdlajs, dešto kuci maj ánunk vo co gou, sou fobraze a tudíž musíme bejt víc přesný. Fofrmetóde je teda total oftopik a my se musíme snažit vytlačit precizně srozumitelný data jak statistickej úřad.

Náš putykgenosse Lojza třá vlastní sadu stranovejch klíčů a my potřebujem povolit matičku na sekačce, páč kdosi při poslednim používání urval táhlo vod pojezdu a my se teď potíme jako vůl, jak musíme tu těžkou svini tlačit po dvorku. Což nechceme, ale nemáme ten klíč, takže dem za Lojzkem a ten ten klíč má, což my chcem. Jenže ouha, klíčů je jak panáků v parlamentu a Lojzek se nás voptá: "A kerej ceš?".

Což by se mohlo vokázat jako bezvýchodná situace, ale my nejsme vymletý jak rygól, takže zrobíme vodhad bajvokem. "Bajvoko tak desítka, možná dvanácka.", což je úpa supa vodpověď, páč Lojzek tomu sofort rozumí a hodí nám přes plot celou sadu aj s jinejma verkama, kde najdem aji vosmičku a pak šecko až po patnáctku na kola vod rodinnýho luxusního automobilu. Čili máme vyhráno a nemusíme někde dlouho nic měřákovat a máme čas si sekačku na dvorku rozebrat, dát si lahváče a pak u toho celý vodpoledne nadávat, páč jinak bysme museli s Máňou věšet záclony nebo jít skošem, což taky nechceme.

Často použivaný pojmy[editovat | editovat zdroj]

Abyste se mohli řídit bajvokem, je třá si uvéct vobecně použivaný termity, který sou srozumitelný napříč lictvem:

Časový[editovat | editovat zdroj]

  • dneska - takňák až to vyjde
  • pozdějc - zhruba dneska
  • nevim - univerzální veličina, kerá může bejt 5 minut až imrvére
  • na pivko - něco mezi třema a šesti hodinama

Rozměrový[editovat | editovat zdroj]

  • asi takle - uverzální vodpověď, dyš sme to nikdy neviděli a nemáme šajna
  • malý - těžko řect
  • akord - zkratka akorát do ruky, používá se k poměřování melounů
  • jak štyrskej valach - zhruba jak autobus, použivá se akorát dyš je řeč vo žencký zadku
  • kýbl - víc než by se dalo vypít
  • kolo votraktoru - hodně velký
  • hafo - kráválmíra, jak dyš štěká pes
  • jakkráva - hodně velký
  • bychsevojel - zhruba 3x "jakkráva" a jednou "hafo"