Vůl

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Vůl je kráva, co je chlap. A je ženatej.


FrantaPalacky.jpg
Achtung! Bнимание! Alert!

!!! Češťyna !!!
Tudlencten vocstavec nebo celej ártykl sou napcaný soudobou novobarokní poetickou češtinou, leč furt ještě předreformním pravopisem, což sitze nedělá dobrotu, nač však sere pes.

Navíc Franta Palackejch řiká že cajk.


Mladý býk v období vzdoru

Vůl obecný[editovat | editovat zdroj]

Zrození[editovat | editovat zdroj]

Každý vůl se narodí jako býček. Ale to předbíháme. Nejprve jde maminka kráva za panem býkem. Nejdřív teda na sebe napatlá nějaký ten mejkap, hodí se do gala, štrupny, minisukně, vysoký podpatky, rtěnka vod rohu k rohu a na hlavu nějakou tu trvalou a tak. Fešanda, panečku. Zaťuká, páč je slušně vychovaná kráva, že ano. Pan býk krávě pokyne, sejme cylindr, pak paní krávu očmuchá na přivítanou, jako že si budou ted už tykat. Nechá se chvilku povozit na zádech a tomu se milé děti říká kopulace, lidově řečeno takové to šoustáníčko. Paní kráva posléze děkovně zabučí, sbalí si fidlátka, vopraví si mejkap, aby vostatní krávy něřekly, že je coura a za nějakou dobu vyvrhne malou kravičku. Máme-li kliku a malá kravička je kluk, máme býčka. Jinak máme úpa obyč pidikrávu, ze které bude jednou pěkně velká kráva.

Malý býček je zpravidla svéhlavý, dělá si co chce, nejeví zájem o vektorové výpočty, lidové tance a s těma básničkama to taky není žádná sláva. Chová se prostě jako kráva, myslí na samé kraviny a imrvére by pořád jen žral. Což teda dělá. Jako krmelec mu slouží matka kráva, která do něj hustí mléko pod tlakem. Floutek to má teda bez práce, načež si rychle zvykne a má se jako prase v žitě.

Zhruba kolem jednoho roku je býček už poměrně velký a protože i na zvířátka přichází puberta, začne se náš býček pěkně kravit. Ochutná první pelyněk, načež se mu zvedne bachor, čepec, kniha i slez a za chvíli už drnčí opřený o ohradu stejně tak, jako každý jiný puberťák. Spolu s ostatníma junákama posléze provádějí děsný kraviny a sem tam vajchnou na tulačku. Ve volném čase se věnuje bojovým uměním, zejména pak Krav maga je mezi býky velmi populární.

Budiž vůl[editovat | editovat zdroj]

Naštěstí je tu pan farmář, milé děti. Pan farmář má těch krávovin brzo plný zuby, taky ho nebaví věčně běhat kolem toho zhulenýho floutka s červenym lajntuchem, prostě mu dojde torerance. A tak naloží malého býčka na vozík a jede k panu veterináři. Herr Veterinář srazí podpatky, moudře pokýve hlavou, řekně něco jako: "ja ja, aber selbstverständlich, Kugeln raus, kein problem ", což je taková tajemná lékařská formulka, milé děti a pan farmář na chvíli udělá býčkovi pápá. Netrvá dlouho a býček udělá pápá svýmu pytliku, načež ho ty humory brzo přejdou.

Farmář má teda foxík, už nemusí blbnout s tím prostěradlem a býček přestává dělat kraviny a začne dělat voloviny. Z toho pochází ono slavné "Ty volé!", které můžete dodnes slýchat třá v Práglu.

Život vola[editovat | editovat zdroj]

Páč ofšem vůl je nedílnou součástí kraví komunity, tzv. Kravstva, je vůl přítomen v každém stádu. Je-li stádo tvořeno toliko volma, zove se toto Volstvo. Volstvo se učeně nazývá parlament. Takové volstvo je fakt kurňa hustě nebezpečné, páč na co padne jeho pohled, tzv. volský voko, tam sto let a jednu zimu tráva neroste.

Volský život je krutej jak severní vítr. Musí celý dny bloumat po zelených pastvinách a cpát se trávou. Navíc má za kamarády samý krávy anebo voly. Akorát ke stáru jej čeká trošku povyražení, když ho opět naloží pan farmář na vozík a volek jede na naučný výlet, který začíná v masokombinátu a končí na pokladně v Tesku.

Technická data[editovat | editovat zdroj]

Vůl je párově vybaven různými čidly. Uveďme následující

  • Počet rohů: 2
  • Počet uší: 2
  • Počet očí: 2
  • Počet předních končetin: 2
  • Počet zadních končetin: 2

Z nepárovejch věcí má vůl následující:

  • 1x vocas (funkční)
  • 1x vocas (nefunkční)
  • 0x rozmnožovací cajk

Býk (následně i vůl) je standartně dodáván ve variantě 4x4, s emisemi v normě EURO 5 a spotřebou cca 5kg píce na den.

Vůl alternativní:[editovat | editovat zdroj]

Volič[editovat | editovat zdroj]

Z výše uvedeného vyplývá, že i ten největší bejk, když se dostane do politiky, stane se volem. Jest tomu totiž tak, že poté, co se kandidát na politickou zašívárnu naparuje, jakým že on je bejkem, je následně voliči zvolen - a nadále se tak díky tomu projevuje už jen jako skutečný, či přímo neskutečný vůl. Voliči se takto jeví býti velice efektivními nunváři.

Příkladů ze života by bylo možno uvésti mnoho, přímo velehafo. Jelikož by však přitom bylo možno narazit na skutečného, potažmo i přímo neskutečného vola, bude jistější uvádění těchto příkladů se protentokrát zříci.
Neb srážka s volem, a to i s volem přímo neskutečným, končívá katastrofou.

Vůle[editovat | editovat zdroj]

Jestiž tu ovšem, jak již tomu dnes zhusta bývá, nasnadě i alternativní výklad existence vola, tedy vola coby samostatného druhu, neboli specie.

Samicí vola je zde volyně, a pokud páření proběhne úspěšně, narodí se po patřičné době březosti rozkošné mláďátko, kteréžto se volátkem zove. Volátkem jest mládě ono po dobu svého cucáctví, a poté, co volátko cucákem býti přestane, stává se z něj vůle, a místo volyňského mléka mu začne být téměř výhradní potravou tráva. Při dobré vůli a dostatku trávy pak vůle ve skutečného vola dospěje, leda by se vůle další volyní stala; vždy tu však zůstane otázka, z čí vůle se vůle volyní stane.

Neskutečný vůl[editovat | editovat zdroj]

Ovšem skutečný vůl nemusí být vždy konečným vývojovým stadiem. Když se totiž ona dobrá vůle poněkud přešvihne, může být výsledkem přímo neskutečný vůl, což se bohužel i zhusta přihází. Tomu nasvědčuje i četnost toho, jak často v životě člověk na neskutečného vola narazí (klasická "srážka s volem").

Soslík[editovat | editovat zdroj]

(O soslíku pojednává hlouběji zvláštní článek).

Někteří obzvláště vydaření volové jsou na straně vstupní, kromě standardní tlamy, vybaveni i zvláštním orgánem, nazývaným soslík. Nejen že jim tento umožňuje přímo báječně sosat, ale i bezproblémově nasávat.

Zvláštností soslíku je, že se jedná o dobře prokrvený, dostatečně rozměrný a přitom krásně jemně chlupatý orgán, kterým může takto vybavený jedinec v nevlídném, chladném prostředí zahřívat mláďata; nejen volátka, ale v případě potřeby i děti (viz ZDE).

Původ soslíku[editovat | editovat zdroj]

Soslík původně vzniknul jako vzácná, ojedinělá anatomická anomálie, a to virovým přenosem části genomu na volovi nasávajícího ováda do genomu volského, v tomto případě tedy volyně. Volátko s krásným sosáčkem se jednomu volovi natolik zalíbilo, že se rozhodl cílenou genovou manipulací vnést sekvenci, kódující patřičně (velikostně) upravený mouchoidní sosák do genomu volského, což fakt může napadnout tak akorát vola.

Akce se samozřejmě kromobyčejně zdařila, protože, dle pravidel murphických, čím větší volovinu kdo podniká, tím spíše se mu jí zdaří úspěšně dovršit - a tak to, co původně bylo jen anatomickou anomálií, se stává stále častějším jevem pravidelným. Takže na nasávajícího vola je možno narazit, často i k vlastní škodě, čím dále, tím častěji.



Kravajazyk.jpg
Kraviny
Červené kravinkyHnůjHovězí líčkaKrávaKráva nebeskáKráva skákaváKrávodlakKrav magaLuŠtěLaMilka sloníPegasPovinné bučeníVálka volůVůl