Soslík

Tento článek může obsahovat výsledky vlastního výzkumu!

To je ale moc dobře, protože vlastní výzkum zaručuje faktickou správnost, kterou často nespolehlivé nebo lživé zdroje neposkytují.

Soslík v notovém zápisu Malého vánočního oratoria.

Zjištěné skutečnosti

Soslík (gen. soslíku či soslíka) je blíže nespecifikovaný předmět sloužící k zahřívání dětí. Dosud jediný doložený výskyt tohoto slova nacházíme v textu Malého vánočního oratoria Jaroslava Černockého a Petra Zapletala: "Soslíkem volek dítě zahřívá..." Přesná podoba a funkce soslíku prozatím bohužel nebyla badateli objasněna z důvodu nedostatku primárních pramenů.

Nahrávka příslušné pasáže Malého vánočního oratoria

Následný výzkum

Nezbylo tedy, než zahájit vlastní výzkum. Vodítkem zde bylo to, že akt zahřívání ditěte oním záhadným soslíkem provádí volek.

Dotazem u kolegy, ing. Volka, bylo zjištěno, že on teda s tím zahříváním dětí nemá cokoliv společného, a jakýkoliv soslík je mu věcí neznámou. Pozornost se tedy nutně soustředila na samce tura domácího, neb i tomuto živočichu se říká volek.

Ze začátku i tato stopa výzkumu byla jen nezřetelná, pouze náznaková. Ovšem hlubším čerpáním z pramenů sekundárních, jakož i zapojením alternativních zdrojů poznání bylo shledáno následující:

Výsledky bádání

Někteří obzvláště vydaření volové jsou na straně vstupní, kromě standardní tlamy, jakoby vybaveni i nějakým zvláštním orgánem, kterýžto jim umožňuje nejen přímo báječně sosat, ale i bezproblémově nasávat. A právě při vzpomínce na tyto vydatně nasávající voly se před vnitřním zrakem výzkumníka začal přímo zhmotňovat onen záhadný soslík. A to natolik, že je jej možno i dokonale popsat co do vzhledu i jeho původu - zde tedy je konečně možno onen soslík představit:

Zvláštností soslíku je, že se jedná o dobře prokrvený, v případě potřeby dostatečně rozměrný (topořivý) a přitom krásně jemně chlupatý orgán, kterým může takto vybavený jedinec v nevlídném, chladném prostředí zahřívat mláďata; nejen volátka, ale v případě potřeby i děti (viz též ZDE).

Soslík původně vzniknul jako vzácná, ojedinělá anatomická anomálie, a to virovým přenosem části genomu na volovi nasávajícího ováda do genomu volského, v tomto případě tedy volyně. Čerstvě narozené volátko s krásným sosáčkem se jednomu volovi natolik zalíbilo, že se rozhodl cílenou genovou manipulací vnést sekvenci, kódující patřičně (velikostně) upravený mouchoidní sosák nejen do genomu volského, ale geneticky upravil i prasopsa bradavičného, což fakt může napadnout tak akorát vola.

Akce se samozřejmě kromobyčejně zdařila, protože, dle pravidel murphických, čím větší volovinu kdo podniká, tím spíše se mu jí zdaří úspěšně dovršit - a tak to, co původně bylo jen anatomickou anomálií, se stává stále častějším jevem pravidelným.

Zde byl mouchoidní soslík úspěšně vpraven do genomu prasopsa bradavičného

Takže nejen na nasávajícího vola, ale i na soslíkatého prasopsa je možno narazit, často i k vlastní škodě, čím dále, tím častěji.

Novým bádáním bylo zjištěno, že orgán podobný soslíku lze nalézti i u trivola. Tento soslík je zřejmě přirozeného původu, kdy trivoli je převzali od někdejších triceratopsů. Soslík se zde nachází přímo nad nozdrami, viz přiložený obrázek.

Jano, pasoucí trivola u hája