Červené kravinky

Červené kravinky jsou taková děsně moc úžasníčková věc. Ne sice tak moc, jako třeba návštěva lunaparku nebo stánku s buřtama, výlet na Kokořín nebo francouzák od holky, ale bez nich byste tu nebyli.

Zvětšený pohled do nitra tepny - červené kravinky v akci

Depa to nandu?

Tak určitě. Asi nejjednodušší způsob je začít u sebe, páč my to máme taky. Teda vy, žeáno. Vemem ňákej vostrej cajk, čili předmět (kolegu z kanclu tedy můžeme vyloučit) a bodneme se do prstu. Nemusíme moc, ale vy stejně čtete pomalu, takže eště dřív, než z lochny na palci úspěšně vymalujem bejvák na červeno a vykrvácíme, vzrazíme prst pod mikroskop. Víme co je mikroskop? Mikroskop je takový přístroj, něco jako obrácený dalekohled. Dělá z malých věcí velké, čili něco jako potřesení s vaším nejlepším kamarádem.

Achtung! Bнимание! Alert!

!!! Češťyna !!!
Tudlencten vocstavec nebo celej ártykl sou napcaný soudobou novobarokní poetickou češtinou, leč furt ještě předreformním pravopisem, což sitze nedělá dobrotu, nač však sere pes.

Navíc Franta Palackejch řiká že cajk.

A japa to vypadá, kemo?

Jak dozajista bystrý čtenář pochopil, tato otázka je pouze řečnická a nebudeme odpovědí na ni váženého čtenáře unavovati, páč bysme mohli urazit jeho inteligenci. Jakožto správná kravinka to vypadá jako úplně nomrmální pidikráva, co je tak malinká, že potřebujete na to právě ten mikroskop, abyste ji viděli. A dost překvapivě je červená, něco jako Červená Karkulka, jenže mnohem víc červená, skoro jako krev. Což je zarážející, dyš si vemete, že se daj najít v dopravní tepně, žíle i vlásečnici. Sluší se též zmíniti, že se nacházejí většinou v lickým či zvířecim těle, nebo na řeznický zástěře či ve stolici, to podle toho, jesli jste zdraví, mrtví, nebo jen těžce nemocní.

Každopádně každá jedna z těhle kravinek je fakt hustej plavec, něco jako Phelps nebo Venclovskej, páč se celej svůj lajf šplouchá v takový tekutině, co se zove krevní plazma. A sic se neutopí, je jasný, že každá kravinka má svůj vlastní šnorchl.

K čemu to?

Každá tahle úplně malinká kravinka má na zádech úplně malinkatý batůžek a v něm tahá kyslík. Normálně si to takhle každá ta kravička kraví tou žílou jo, dojde si do plic, tam si nabere trošku toho kyslíku s marihuanou a dehtem, co jsme před chvílí šlukli a pak si to zase mastí tou žílou a při tom si vesele bučí a zvoní na zvonec. Když si to pak doštráduje na konec cesty, tam sundá batoh z hrbu, zabučí, buňky si tam vezmou ten kyslík a protože kravinka by měla život moc jednoduchej, nasypou jí tam dikarbonmonoxid, což je úpa obyčejnej kysličník uhličitej, ale zní to líp a vědecky. A což je taky mimochodem docela príma skleníkový plyn. A mikrokráva si dá hajfajf s ostatníma kravinkama, jakože dobrý a že to daly a vyrazí zase do plic, kde pro změnu sundá z hrbu batoh, nasype na hromadu ten kysličník uhličitej, smotne brčko, probere s vostatníma kravinkama nějaký ty drby a pak po svačině zas vyrazí na cestu.

A to celé simpěkně jako rychlostí 33 cenťáků zase kundu, čili něco jako šnek na kokainu, veverka na kofeinu, nebo matikářka na přechodu.

Vodchylky vod normálu

Stává se, že něco nejde úpa okáčko, v ráji nesvítí sluníčko, národní dluh roste, tržní podíly navopak klesaj, čili věc jde do kopru. U červených kravinek sou to v zásadě stavy dva - je jich málo nebo je jich moc. Dyš je jich takakorát, cože je ideální stav, tak je alles gute, čili pohoda.

Nedostatek červených kravinek je tuze velkej... nepěkná ošklivá věc. Páč při tom človek zbledne, je furt unavenej, taky netáhlo, což má dopad na HDP a premie budou jaký? Premie budou nižší, kurva nižší! Což by ale tak jako úplně nevadilo, kdyby nehrozilo, že člověk s nedostatkem červených kravinek bude anemickej. Což znamená, že má nedostatek červených krvinek, což je ten průser.

Abychom se tomuto... nepěkná věc vyhnuli, musíme do sebe cpát různý věci. Na červené kravinky sou úpa nejvíc cajk samo litr červený věci, takže sem tam zakousneme řepu, fazole a hlavně do sebe lejeme po litrech Kristovu krev. Správná hladina je pak indikována červeným baňatým nosem, to dá rozum.

Když se ale kravinky přemnoží, má to taky nehezké následky. Člověk zbrunátní, což znamená zčervená a začne dělat kraviny. Je schopnej například zvolit třešně do parlamentu, rozvést se s milovanou ženou, uštědřit dobře mířený štulec tchánovi, až ten spolkne zubní protézu nebo jen tak pro legraci někoho opravdu surově pokárat zdviženým obočím. A zubní protéza není zadarmo.

Břé, ale jak si vočekuju, že mi nekecáš, chytrolíne?

Tak jednak to hovoří knihy. To je důkaz. Dalším faktem je, že to říkáme my, což je taky důkaz jak sviňa. Ale nejpádnějším důkazem je, když se pořádně nabaštíte a pak si lehnete na pohovku na záda. Tam ležíte, loučíte se s životem, páč ste přežraný jak Karlík ve fabrice na čokoládu a najednou se vám z břicha ozve takovej bučivej zvuk. To jsou právě ty spokojené červené kravinky.