Reforma pravidel českého pravopisu

„Konečňe budeme mocy pysat, jak nám zobak narost“

- S pozdravem Baňyk pyčo! Nytra

Jazyk český je neobyčejně složitý, komplikovaný a těžký (podle všech indícií jde opravdu o zlidovělý dialekt jisté zapomenuté vojenské šifry). Komplikovanost jazyka však umožňuje srozumitelné vyjadřování za použití minima slov s maximální přesností. Komprese přináší efekt v komunikaci.

Například: They will not have come in time. = Nestíhaj.

Nebo: I believe you should have chosen your words more carefully. = Kuš, pičo.

Případně: Now I am really very hungry = Fakmamhlad. = bezztrátová komprese jako například PNG

Žralbych. = lehce ztrátová komprese (Fourierova transformace) jako JPG 95%

Žrát! = ztrátová komprese (opět Fourierova transformace) JPG 60%

... Exaktní přesnost jazyka pak vylučuje případná nedorozumění, i když ani v tomto ohledu není čeština zcela imunní. Neštěstí se jmenuje homonyma, synonyma a fononyma. Své pak k nepřesnosti přidává pochopitelně i lidský faktor, kdy kompresi přetěžuje. Gynekologický příklad za všechny:

"Pane doktore, já jsem to nedostala!"

"Ale my jsme vám nic neposílali!"

Zde je patrné, kde byla komprese přetížena (slovo to již nelze zpětně dekomprimovat a lze se jen domnívat, že původně šlo o slovo menstruaci, mohlo jít ale také o slovo periodu, ale klidně i o výpis z rejstříku trestů, těžko říct).

Pravidla popisující způsob, jakým vytvářet korektní písemný projev v jazyce českém, jsou díky tomu neuvěřitelně komplikovaná, a tím pádem nezapamatovatelná v plné šíři. Důkazem budiž fakt, že i věhlasný profesor jazyka českého nedal knihu Pravidla českého pravopisu z ruky ani během výuky, a to i přes to, že se na sepsání této knihy sám podílel!

Dá se pochopit, že například během vývojového cyklu Pascal->TurboPascal->ObjectPascal->Delphi->FreePacal->Lazarus nedocházelo k zásadní reformě pravidel syntaxe zápisu jazyka, jenže dlouhodobě nereformovaná čeština je na tom skoro stejně. Z toho vyplývá, že pravidla českého pravopisu potřebují v tomto směru upgrade jako prase drbání.

Jeden z opravdu velmi revolučních návrhů reformy vychází z prostého faktu, že je-li mluvená šifra dost složitá, není třeba ji dodatečně komplikovat ještě složitějším zápisem. Návrh této reformy doporučuje 9 lingvistů z pěti.

Reforma pravydel českého pravopysu

Reforma pravydel českého pravopysu probýhá pod zášťytou Svatého Václava

lydský mozek má omezenou kapacytu a omezenou schopnost se učyt, nehleďe k tomu, že má neomezenou schopnost postupňe zapomýnat. pokud se má do mozkové kapacyty vmňestnat rodný jazyk a jeden až dva svjetové jazyky, pak je zapotřebý: a) ušetřyt část mozkové kapacyty b) zkráťyt dobu výuky na mynymum, vyšetřyt ťým čas pro výuku cyzýho nebo cyzých jazykú nebo ňečeho jyného, neméňe dúležytého

tohoto celkem prostého zámňeru se dá docýlyt velmy jednoduše a hlavňe bez vynaložeňý jakýchkoly fynančňýh nákladú, napřýklad právje zjednodušeňým pravydel českého pravopysu. praktycký přýnos nastane okamžyťe a to hned v ňekolyka rúzných oblastech a profytovat z ňeho bude nejen šyroká veřejnost, ale y ňekolyk mynysterstev a úřadú, nejvýce však Mynysterstvo Fynancý a Mynysterstvo Školstvý Ťelovýchovy A Sportu a Cyzynecká Polycyje.

1. ďýťe se nebude muset učyt pravydla 9 až 18 let a ušetřený čas bude možné ynvestovat do jyné žyvotňe dúležyté výuky
2. student nebude dostávat špatné známky za ňeco, co neegzystuje
3. dospjelý človjek nebude postupňe zapomýnat ňeco, co se ňygdy neučyl
4. y úplňe hloupý človjek bude mýt pýsemný projev na jedňyčku, pokud se zvládne naučyt jednotlyvá pýsmenka české abecedy plus pár dalšých znakú jako jsou čýsla a ynterpunkce
5. jazyk český se zjednodušý y pro cyzynce, čýmž ho bude možné zavést jako ultymátňe povynný pro každého, gdo bude žádat o trvalý pobyt, pracovňý povoleňý, azyl nebo jyný dlouhodobý pobyt na územý našý vlasťy, čýmž se zredukuje přýval ekonomycky nepoužytelných ymygrantú

zmňen v pravydlech je za groš kudla, pjet a púl, neboly tak málo, že je pochopý y retardovaňý lyngvysté s mnoha akademyckýmy tytuly před a za jménem, čyly:

• rušýme velká pýsmena, ty se budou použývat výhradňe, jen a pouze ve jménech a to tak, aby to bylo maksymálňe jednoduché (úplňe všechna slova v názvu/ve jméňe budou začýnat velkým pýsmenem)
• rušýme ů, rozďýl mezy ů a ú je nevyslovytelný
• rušýme i, rozďýl mezy i a y je nevyslovytelný, pokud bude mýt gdokoly neukojytelnou potřebu zdúrazňyt, že se jedná o tvrďe vyslovované "y", múže použýt mýsto "y" pýsmeno "ü" nebo mýsto "ý" pýsmeno "ű". rovňež odpadne problém s rozpoznáváňým bezpatkového I od l (zaňykne jeden zbytečný typografycký masakr), napřýklad ||||nois se bude psát o poznáňý srozumytelňejy jako Yllynojs
• rušýme ě, jeho odlyšná ynterpretace v rúzných sytuacých je donebevolajýcý komplykace
• nač sy lámat hlavu nad púvodem slov, všechna cyzý slova (ať už opravdu cyzý nebo domňelá nebo zdomácňelá) je povoleno psát přyrozeňe podle aktuálňe použývané české výslovnosťy (bejby, kompjútr, mjúzyk, brejkdens, hečbek), vedle toho je samozřejmňe možné psát je v púvodňým zňeňý (jen a pouze egzaktňe přesňe). ale pozor, uvjedomte sy, že když použyjete opravdu nefalšované púvodňý zňeňý napřýklad u mého oblýbeného 有り難う御座います, tak vás čtenářy pošlou do prdele, protože nebudou vjeďet, že se to čte domo arygato gozajmašu, neboť reformovaná pravydla počýtajý s výukou pouze laťynky
• nač sy lámat hlavu nad ťým, jak psát správňe převzatá cyzý slova, prosťe je pýšeme přyrozeňe přesňe tak, je slyšýme a vyslovujeme (egzystence, egzemplář, fópá, energyje, polycyje, dejure, defakto, dežavű, ántré)
• mnoho slov obsahujýcý "kv" je cyzýho púvodu a "kv" bylo do slov ymportováno dodatečňe namýsto púvodňýho "q". taková slova reforma pochopytelňe umožňuje psát opjet s "q", ba co výc, použyťý "kv" a "ks" je nepovynné stejňe tak jako "q" a "x", ňycméňe slučováňý s předložkamy neňý aňy nadále přýpustné - mýňeno ve smyslu "k v"="q" (qýchodu), "k s"="x" (xobje), rovňež neňý přýpustné vypoušťeňý pýsmen (taxem ≠ tak jsem, lexe ≠ lekl se), jakožto y jakékoly snahy o vytvořeňý nového pýsmene x s háčkem (např. pro kšandy ≠ x̌andy). zde uvedené neňý povoleno použývat tam, kde by byl provedenou zámňenou zmňeňen kořen slova (v mrqy ≠ mrkev). posledňý pravydlo bylo jakožto donebevolajýcý komplykace zrušeno všelydovým hlasováňým (drťyvou vjetšynou jednoho hlasu). proto je možné použývat nádherné tvary jako "brosqový", "o cýrqy", "na mrqy", "v raqy", "vlaqedoucý", atd. ňekolyk přýkladú: axamyt, jaxepatřý, klaxon, pyxla, ruxak, worxhop (!), xycht, leksykon, tekst, myksér, adeqátňý, bjelosqoucý, buqyce, čystosqoucý, hodoqas, moqat, Mosqyč, mrqyčka, pasqyl, posqrna, pušqorec, qasynky, qjeťyny, reqyzyta, ředqyčka, sqjelý, šqýra, uqapený, ušqařyt, utqjelý, vyqasyt, ynqyzyce, zaqokat, zaqyčet, zaqýlet, zasqjet
• "f" lze psát beztrestňe tam, kde se ňykdy jako "v" nevyslovuje (doprafce, fčela, fcelku, fpych, fpřed, úprafce), ňycméňe dávka zústává dávkou stejňe jako chléb chlebem a "v prdely" předložkou
• rozďelovat slova je možné kdykoly a kdekoly, pro rozďeleňý slova se však nesmý užývat znak mýnus "-" chr(0x2D), alebrž typografycky správné "¬" chr(0xAC) /neplaťý pro psaňý rukou na papýr/
• opys zkomoleňyn (nespysovných slof) podléhá stejným pravydlúm jako všechno ostatňý: napřýklad Ajfelofka (ale pozor: Ajfelova Vjež)
• zaváďýme pýsmeno ǧ neboly g s háčkem ( přýklad: "ǧýny" ), pracujeme s výrobcy klávesňyc na možnosťy dokoupeňý přýdavného tlačýtka ǧ
• volytelňe slova co začýnajý na "vo" (voko, vošukat...) se nyňý pýšou též správňe s "v" na začátku
• "g" lze psát tam, gde se vyslovuje mýsto k, ňekolyk přýkladú: gdo, gdyž, gde, gdy, a jyné

Dalšý zmňeny

• je na býledňy, že se neňý zapotřebý učyt o tom, kdy, kde a proč se pýše "i" nebo "y"
• je na býledňy, že se neňý zapotřebý učyt o tom, že "di ti ni" a "dě tě ně" zmňekčuje, protože zjednodušená pravydla sy samy vynucujý použyťý přyrozených hlásek s háčky a čárkamy eventuelňe s "je"
• je na býledňy, že se neňý zapotřebý učyt o tom, co je to "bě", "mě", "pě" a "vě", protože podle nových pravydel to bude vždy zase zpjet to, co to odjakžyva bylo, tedy mňe pjetce to vjeru jasné je

Témata k dalšýmu výzkumu a dyskuzy

• otazňýk se tyčý nad užýváňým "nn", zaťým jej múj návrh reformy nerušý, ježto jsem slyšel v žyvoťe pár egzotú, kteřý je dokázaly vyslovovat ve slovech jako ranňý, denňý, povynná, výmňenné...
• dalšý otazňýk se tyčý nad užýváňým jeďyného dvjema znaky zapysovaného pýsmene "ch", zaťým jej múj návrh reformy nerušý, ježto by to znamenalo najýt za ňej náhradu nebo pro ňej vytvořyt nový znak, což oboje představuje (v rámcy této reformy) nepředstavytelnou komplykacy
• a ješťe dalšý otazňýky se určyťe časem vynořý

Reforma gramatiky

Reformou by neměl projít pouze pravopis (případně i levopis), ale zejména česká gramatika. ÚJKČN (Ústřední Jazyková Komise Necyklopedie České) již vytvořila pracovní tým, který intenzivně pracuje na přizpůsobení české gramatiky novým demogratickým podmínkám v 21. století. Prvním plodem byl návrh na vytvoření dalších 3 pádů:

• 8. podmazativ: ptáme se pádovou otázkou "Kolik komu?"
• 9. korytativ: ptáme se pádovou otázkou "Kdo dřív?"
• 10. likvidativ: ptáme se pádovou otázkou "Kdo z koho?"

Později byl návrh rozšířen o další tři pády:

• 11. sexuál: ptáme se pádovou otázkou "Kdo s kým?"
• 12. anál: ptáme se pádovou otázkou "Komu kam?"
• 13. prezervativ: ptáme se pádovou otázkou "Co na co?"

a nakonec byl celý systém badatelem PEchim navržen zgruntu znova tak, aby reflektoval potřeby života v 21. století: viz České pády. Od té doby zuří v reformním týmu válka mezi tzv. dvanáctníky a osmnácteráky.

Skloňování přídavných jmen

Česká jazyková oblast (jejímž středobodem je Praha a jejíž průměr je cca třista kilometrů), trpí desítky let jhem v podobě nucené změny v užívání do té doby přirozených výrazových prostředků. Čísi tatíček Tomáš Garrigue Masaryk po anektaci Moravy, Slovenska a Podkarpatské Rusi nařídil změnu obrozeneckého jazyka Čechů dosazením části moravské gramatiky jako úlitbu Moravanům za to, že jim ve společném státě neumožnil používat jejich vlastní rodný jazyk, zatím co Slovákům a Rusínům ano.

Od tý doby není dítě velký, pěkný a šikovný, alebrž od té doby je dítě velké, pěkné a šikovné. Navrhovaná Reforma by v tomto duchu měla připustit návrat ke kořenům, t.j. umožnit Čechům mluvit jak jim zobák narost' a prohlásit dotčené skloňování podle vzoru za nepovinné.

Čechy a Morava. Slezsko? Kde?

---

Poznámka 1: domnívat se, že rodným jazykem Moravanů je Hantec, je omyl. Morava není jenom Brno, i když Brno hraje prim, co si budeme povídat. Základ moravského národního náboženství tvoří vyznání víry, které všichni moravistánci neustále opakují: „Není Moravy kromě Moravy a Brno je její hlavní město“.

Poznámka 2: žádné Slezsko na rozdíl například od Pruska nikdy neexistovalo, rozdrobení státu o další správní celek je to jenom špinavá politická intrika, která umožnila zvýšit počet státem placených ouřadů, na jejichž místa nastoupili příbuzní a známí politiků, kteří to všechno zpunktovali.

Mrkni taky na

• Psaní v na začátku slova
• České pády
• Česká přísloví
• Zápor v české větě