Pravopizmuz

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
FreecellHand.gif
Při čtení tohoto článku je zakázáno
hrát ve vedlejším okně pasiáns


Pravopizmuz je antigramatický systém rekursivních výjimek, který popisuje syntax a sémantiku českého jazyka (přesněji jazyka Česka).

Pravopizmuz čestiny je založen na výjimkách, které se libovolně mohou stávat pravidly, a pravidlech, která se mohou libovolně měnit na výjimky. Výjimky a pravidla se navíc mohou (víceméně samovolně) množit. Jednou stvořené pravidlo či výjimka zůstávají přitom v platnosti souběžně s jejich negacemi.

Tento zcela ojedinělý charakter českého pravopizmu zaujal matematiky, kteří se zabývali teoretickou otázkou mohutnosti množiny všech vět, které tvoří pravopizmuz. Dodnes se nepodařilo najít důkaz, že jde o spočetnou množinu.

Jistého pokroku se podařilo dosáhnout v roce 1928 Wilhelmu Ackermannovi, který se zabýval otázkou, kolik nových vět přibude v pravopizmu při doplnění N výjimek k M pravidlům. Z jeho výzkumu je dnes známa především tzv. rekurzivní Ackermannova funkce, která představuje dolní odhad tohoto nárůstu.

Pro představu uvádíme tabulku vybraných hodnot

Hodnoty A(mn)
m\n 0 1 2 3 4 n
0 1 2 3 4 5
1 2 3 4 5 6
2 3 5 7 9 11
3 5 13 29 61 125
4 13 65533 265536 − 3 A(3, 265536 − 3) A(3, A(4, 3))
5 65533 A(4, 65533) A(4, A(5, 1)) A(4, A(5, 2)) A(4, A(5, 3))
6 A(5, 1) A(5, A(5, 1)) A(5, A(6, 1)) A(5, A(6, 2)) A(5, A(6, 3))

Konkrétně hodnota A(4, 2) je větší než počet všech částic známého vesmíru umocněný na 200.

Pravopizmuz jazyka Česka byl též inspirací pro vznik teorie chaosu.

Známé osobnosti studující pravopizmuz[editovat | editovat zdroj]