Zápor v české větě
Tento článek na téma "Zápor v české větě"
pojednává o opačném tématu než článek Kalá soutěž.
Vyjádření záporu v české větě se zdá být i předním světovým odborníkům na slovo vzatým, lingvistům a logikům nelogické a nedefinovatelné. Stanovení pravidla pro umístění záporu do české věty je jeden z problémů tisíciletí, za jehož nevyřešení Necykloverzita někdy nestanovila odměnu 2048 korun. Po vyřešení tohoto problému bude možno pro jakoukoliv českou větu říct, zda je pravdivá či nepravdivá. To znamená, že Čechům nezbyde nic jiného než nepřestat nemluvit pravdu a tedy i přestat krást, protože kdo lže, ten krade a do pekla se hrabe.
Definice[edit | edit source]
Zápor je slovo nebo jeho část, která dává objektu tvrzení vlastnost nebytí. Z toho plyne, že neexistující věc je nic. Samotné nic (případně nejsoucí, případně negaci nejsoucího jsoucí) zkoumají filosofové už od antických a možná i starších časů. Stále není dokázáno, co není nic, je-li nic, není-li nic, jaké je nic, je-li, jaké není nic, není-li a co je to nebytí. Třeba takový Parmenidés[1] řekl:
„ | Bytí je a nebytí není. |
“ |
Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Klad na české Wikipedii. |
Jak k tomu došel, není jisté. Není také jisté, je-li to pravda, protože pravdu ještě nikdo neobjevil, až na pár tyranů, diktátorů, totalitních režimů a logiků, a to tak, že ji buďto určili nebo stanovili. Použitím prosté logiky a rozumu se ale o všech (kromě té matematických logiků) dá říci, že ji určili špatně.
Negací záporu je klad. Negací kladu je zápor. Místo, kde se nachází zápor, je záporno. Místo, kde se nenachází zápor, ale negace záporu, je kladno.
Logika záporu[edit | edit source]
V lživých jazycích jako je němčina, angličtina a latina platí jasné a nudné logické pravidlo „jedna věta, jeden zápor“. Proto pro stanovení kladnosti věty stačí hledat zápory a v případě nalezení záporu ohlásit, že věta je záporná. To často působí zmatky u adresátů. Při přijímání věty si totiž v mysli modelují objekty, o kterých právě čtou, a vztahy mezi nimi. V případě, že zápor je až hodně daleko v dlouhé větě, zjistí, že co bylo, najednou není, a musí si celou situaci vymodelovat znova. Takto mást adresáty sdělení je velmi, velmi nemorální. Není divu, že Německo prohrálo dvě světové války, římská říše se rozpadla a angloamerická civilizace jde do kytek, když se k sobě tak hnusně chovají.
V českém jazyce toto pravidlo neplatí, nebo alespoň nebylo objeveno, že by platilo, bývalo platilo a bylo bývalo platilo. Nabízí se teorie, že lichý počet záporů dává záporný význam a sudý počet kladný význam. Zápory se totiž po dvou vykrátí a vznikne klad, to je přece logický, né? Pro lidi, kteří rádi přijímají vytvořené názory a závěry a kteří si neradi kladou pochybnosti a otázky, proč to tak je, je to přijatelné vysvětlení, ty nic nezajímá. Předchozí věta ale dokázala opak, čímž jsme nedokázali, že pravidlo platí.
Všechna slova, která vypadají jako ne nebo v sobě mají ne- totiž vůbec nemusejí být pokaždé záporem (například nene, nejdu, pane, necky). Naproti tomu jsou záporem i slova, která ne neobsahují (vůbec, nikdy, žádný, nikdo, nic). Záleží na kontextu. Některá sdělení totiž bývají doplněny paralingvistickým projevem, která slovům dávají jiný význam. Příkladem je ironie (David Rath je úplně nevinný.).
Příklady[edit | edit source]
Ne ne, nikdy by žádní prasopsi vůbec nemohli ne nejsouce nežít.
Tato věta má 11 slov, z toho 9 vypadá jako zápor. Celkový význam je záporný, hovoří se o něčem, co není, takže je o ničem. Díky volnému českému slovosledu je věta jasně srozumitelná. Naproti tomu věta
Pane, nemáte ne náhodou nijak nežijícího ni ne nemrtvého prasopsa?
je kladná. Z 9 slov má 7, která vypadají jako zápor. Když je odstraníme, znamená to Máte prasopsa?
Procházel jsem se celý den po Praze bez toho aniž bych nešlápl do žádného prasopsího exkrementu.
Přestože je v této větě záporů poměrně pomálu, na její analýze se stále pracuje (ale bez toho abychom si mohli zkontrolovat obuv autora výroku, nebo aniž bychom viděli jeho výraz ve tváři, nebudeme si pravděpodobně nikdy jisti, co tím chtěl říci).
Nekuda[edit | edit source]
Nepřekonaným, možná i nepřekonatelným virtuosem českého záporu byl (nejspíš i vzhledem ke svému jménu) vynikající trumpeťák, zpěvák, a mistr slova Luděk Nekuda. Sotva kdy kdo překoná jeho vyznání lásky:
Nemohu neříci, že Tě nemám nerad!
Těžko jen nalézti srdce dívčí, které by takovým vroucím vyznáním zůstalo nezmámeno...
Česká nezáporná slova[edit | edit source]
V češtině se dokonce vyskytují slova, která mají stejný význam s užitím záporné předložky i bez ní. Příkladem buď již slova stvůra nestvůra, jaký je mezi nimi skutečný rozdíl nikdo neví. Naproti tomu slova jako tvor a netvor, zdá se rozdílný výraz mají, je však skutečně opačný? Zvláštností také je tvoření slov významově opačných, není totiž jisté, zda opakem slova vysoký, je nízký, nebo spíše hluboký. Někdo tvrdí, že takový problém je relativní a že se vlastně jedná o hnidopišské pitvání neexistujících problémů a naprostý nesmysl, znalý člověk však, který chápe závažnost problému se mu raději vyhne použitím slova nevysoký... Tak jsme se vlastně dostali k další kategorii záporných slov českém jazyce. jsou jimi tzv. "nic neříkající neutrální diplomatická záporná slova", zkráceně pouze neutrální záporná slova, mezi něž patří klausismus nevýhra nebo třeba Nečas.
Další nesmysly[edit | edit source]
Ne, záporem to nekončí. Nebo ne, ne, záporem to nekončí? Posuďte sami: V češtině se běžně používají i výrazy pro věci a činnosti, které popírají samy sebe, takže logicky nemohou existovat, a které by měl umět provést nanejvýš jenom tak Chuck Norris nebo Ježíš Kristus, kdyby chtěl. A přece takové oxymorony Češi používají a rozumí si. Obejít sloup zvládne každý, obejít zeměkouli po rukách je brnkačka. Ale obejít se se přece nedá provést. Jak může někdo obcházet sebe, když zrovna obchází sebe? Předpona ob- znamená udělat něco dokolečka. Buďto může člověk sedět na židli a nechat se obcházet, nebo něco obcházet, ale rozhodně ne obojí naráz. A přece to Češi zvládají, a to ne jen tak. Zvládají to i bez Rakouska, bez vojny, bez radaru…
Dalším zajímavým slovem je hodit se. Pokud se mi něco hodí, napříkad nová váza, obvykle se daná věc příliš nepohybuje. Představte si, jak nepříjemné by bylo koupit si něco, co se hodí a ihned rozbije. A to tu nebudeme hovořit o frazémech jako „Zlom vaz!“...
Všechno to rozhodně není. Jako cvičení si zkuste rozmyslet, proč je oxymoron slovo občas. (Nápověda: ob- má i další významy.) Potom vymyslete další a připište je.
Závěr[edit | edit source]
Stanovení pravidla pro určení záporu v české větě, případně dokázání, že neexistuje, je práce pro celé generace vědců na mnoho let, asi jako na pražské katedrále a stroji času. Můžeme se ale těšit, že jednou, až budou lidé bydlet na Marsu, překonají rychlost světla, stvoří umělou inteligenci a naleznou smysl života, objeví i pravidlo pro určení záporu. Stejně tak se však může stát, že lidé stvoří dosti neumělou stupiditu a pak naleznou i nesmysl neživota - nic není nemožné...