Svatý Václav

Tento článek nemá skoro nic společného s článkem Václav Havel. To je dobře, kdyby byly stejné, nebyl by důvod, aby se jmenovaly jinak.

Tento článek se tematicky překrývá s článkem Svatý Váklav. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Silně idealizovaná Myslbekova jezdecká socha. Moravští i Němečtí historici se shodují v názoru, že Svatý Václav vždy dával přednost pohodlí volského potahu.

Svatý Václav (asi 907 – 28. září 929 nebo 935) byl českým knížetem, který je dnes považován za hlavního patrona české země. Nesrovnatelně menší oblibě se Václav těší mezi Moravistánci, kteří jej považují za uchvatitele a krvavého kata moravistánského lidu, který se neštítil proti skomírající Velkomoravské říši spolčit i s Maďary. V Moravské církvi je naopak svatým jeho zabitel Bolehlav.

Původ

Český kníže Václav I. byl synem slovenského knížete Vratislava a jeho německé manželky Drahomíry, která byla dcerou knížete Hlavolamů (němečtí polabští Slované). Jeho prarodiči byli první historicky doložený (ve skutečnosti devátý po Přemyslu Oráčovi a 7 bájných knížatech) přemyslovský kníže Bořivoj I. a jeho žena, tajná satanistka, Ludmila.

Jaký byl historický kníže Václav?

Kromě díla saského kronikáře Widukinda z Curv(e)y, čerpají historici své poznatky o knížeti Václavovi především z početných českých legend. Podle nich byl Václav na svou dobu neobvykle vzdělaný, protože jej v mládí jeho otec nechal vyučit lékařem, což ovšem v té době znamenalo bradýřem.

Lazebníckému umění se mladý Václav vyučoval na moravistánských kupčících, kteří občas zavítali do Prahy a protože byl manuálně velmi neobratný, pořezal a podřezal při praktické výuce tolik figurantů, že jej Moravistnci dodnes považují za hrůznějšího netvora a upíra než byl v pozdějších dobách legendární hrabě Drákula. Někteří čeští historici popírají možnost, že by Václav byl totální nemehlo a tvrdí, že šlo o vědomé oběti přinášené na oltář vědy. Každopádně je prokázáno, že od Václavových dob považují Moravané Čechy za své úhlavní nepřátele.

Roku 921 zemřel kníže Vratislav I. Václavovi bylo tehdy teprve 13 let, proto se poručnické vlády ujala jeho matka Dluhomíra a vykonávala ji až do roku 924 nebo 925 (v tomto období byl položen základ českého národního dluhu; dávnou tradici zadlužením k prosperitě v moderní době oživil Jiří Paroubek a rozvedl Petr Čas). Poté vládl Václav osobně. Byl pravděpodobně ženatým polygamistou, ale žádná z jeho manželek mu neporodila syna (buď byly bezdětné nebo se z tohoto svazku narodily pouze dcery). Údajného syna Zbraslava, kterého vzpomínají české legendy zřejmě zplodil s Václavovou souložnicí jeho zdatnější bratr Boleslav.

Vztah k říši

• 895 - Václav ukládá „české šlechtě“ lenní závislost na východofranské říši (podle tajné doložky má Václav 15 % podíl z vybraných daní (tzv. malá domů). Velkomoravská říše je odstavena od žívotodárného prsu.
• 900 - Saští vévodové expandují směrem na východ proti polabským Slovanům, napadají a podmaňují si Lužické Srby.
• 905 - Češi a Bavoři uzavírají mírovou smlouvu s Maďary s cílem definitivně zničit Moravistán.
• 911 - vymírají vládci z rodu Karlovců. (podle některých pramenů na Michaliho chorobu)
• 919 - východofranským králem je zvolen saský vévoda Jindřich I. Ptáčník a brzy dosahuje uznání u dalších vévodů včetně Arnulfa Bavorského (921), kterému přiznal řadu privilegií.
• 928 - sbližuje Arnulfa s Jindřichem příměří uzavřené s Maďary.
• 929 - vstupují saská a bavorská vojska ze severu a jihozápadu do Čech. Útok nebyl očekáván, a tak pronikají celkem bez problémů až ku Praze. Václav si nepřál, aby jeho soukromá pokladnice byla vypleněna a vydrancována, a ochotně se podrobil (v tomto smyslu byl zakladatelem moderní české politiky).

• Tribut je placen formou stříbra a volů, čehož byl tehdy dostatek. Stříbro už dnes nemáme.
• Václavovi zůstává pořád 15% čistá ruka a k tomu dva čestné doktoráty z bavorských a saských univerzit.

Interpretace Václavovy smrti

Není pochyb o tom, že mezi knížetem Václavem a jeho mladším bratrem Boleslavem probíhaly názorové spory. Existují však různé pohledy na to, zda šlo či nešlo o otázky finanční. Častější interpretace poukazuje na důslednou Václavovu politiku cíleného zadlužované a upevňování tzv. sociálních jistot a prosperity ve svém knížectví.

Bez rozdílu všechny legendy (ovšem ne se zcela jasným motivem) uvádí, že 28. září 929 nebo 935 došlo ve Staré Boleslavi k Václavově úkladné vraždě, zosnované Boleslavem, kterého podbízeli „čeští mužové“ argumentující, že „vražda na tyranu není zločinem“. Dále pak byli zavražděni i členové Václavovy družiny, tak, jak přikazovala tehdejší zvyklost krevní msty. Pro mnohé Čechy byl Boleslav hrdinou a osvoboditelem.

Spory a nejasnosti

údajná skutečná podoba Václavova

O životě Svatého Václava nejsou téměř žádné spolehlivé doklady. Není jisté jeho datum narození ani datum úmrtí. Zpochybňují se důvody jeho zavraždění, rozdílný politický názor jeho bratra Boleslava a objevily se i domněnky, že Václav žádného bratra vůbec neměl, protože jména Václav a Boleslav znamenají totéž – „více slav“ (bole = více). Je tedy docela dobře možné, že vše bylo úplně jinak a schopného Boleslava zavraždil jeho servilní bratr Václav. Právě tak je docela dobře možné, že Svatý Václav spáchal rituální sebevraždu, což by mohl být jeho osobní hold Pánu Temnot. Poslední verze je při porovnání tradiční české povahy podle všeho nejpravděpodobnější.

929 nebo 935?

Až do 20. století se mělo za to, že svatý Václav byl zavražděn roku 929 (všimněte si, že je to prvočíslo). Proto v roce 1929 byly konány velkolepé oslavy milénia jeho zavraždění. Výrobci suvenýrů připravili tak ohromné množství zboží upomínající na toto výročí, že navzdory velkému zájmu veřejnosti se nepodařilo všechny prodat. Mnozí obchodníci tak utrpěli velkou ztrátu, a to bylo hlavní příčinou Velké hospodářské krize, která zasáhla celý svět. Organizátoři oslav se proto rozhodli hledat záminku k opakování milénia, aby mohli doprodat zbytek suvenýrů. Nakonec přišli s teorií, že vražda se neudála roku 929 ale o 6 let později a tak se oslavy mohly v roce 1935 konat znovu, ke spokojenosti výrobců suvenýrů se svatováclavskou tematikou, kterým se podařilo prodat zásoby z roku 1929 a tím byla hospodářská krize zažehnána.

Očekává se, že i v průběhu 21. století se bude svatováclavské jubileum slavit dvakrát. K roku 2029 se budou přednostně publikovat doklady svědčící o tom, že k vraždě došlo roku 929, a v roce 2035 opět převládne názor, že se udála roku 935. Vědecký tým Necyklopedie prověřuje hypotézu, že svatý Václav byl zavražděn dvakrát: Poprvé v roce 929 a podruhé roku 935, zrejmě měl dva životy. Jak to bylo doopravdy, bude zde publikováno do roku 2029 resp. 2035.

Vzor pro současnost

Svatého Václava za svůj životní vzor považují

• Václav Havel
• Václav Klaus
• Miloš Zeman
• Jiří Paroubek
• Bohuslav Sobotka
• Zdeněk Jičínský
• Dáda Patrasová - ta jej považuje za největší sexuální symbol české historie.

Lidský rozměr

Tak jako každý velikán, i Václav měl svou skrývanou slabinu. Tou byla nezřízená vášeň pro hazardní hry, které hrával se svými bavorskými chlebodárci. Protože moravistánské otroky Václav v mládí prakticky vyhubil, jediným zbožím, o které mohl hrát své zamilované vrhcáby, byli jeho poddaní.

Jeden z odkazů Václava dnešku je posvátná zásada, že dluhy z hazardních her je nutno vždy splácet. Štěstěna je ale dáma vrtkavá a tak Václav s Bavory střídavě vyhrával i prohrával. V temných dobách prvních Přemyslovců ještě nebyla známa možnost vzájemného vyrovnání. A tak se každoročně z Čech stěhovaly celé vesnice prohraných poddaných a naopak z Bavor do Čech proudily jiné vesnice, které Václav vyhrál na Bavořích.

Tímto způsobem došlo k signifikatnímu zásahu do českého genofondu, a lze vážně pochybovat, zda lze Čechy dnes ještě považovat za Slovany. Ideologická dehonestující teorie radikálního křídla Moravských historiků, která praví, že Češi jsou moravsky mluvící Bavoráci má tedy historicky doložitelné racionální jádro. Zrovna tak se dá říci, že slovanským Bavorákům se jen uleví, až se vrátí do lůna Velké Moravy.

Jedním ze smutných dopadů Václavovy vášně pro hazard je skutečnost, že Češi jsou jediným ex-slovanským kmenem, u kterého se nevyvinula posvátná láska k národnosti.

V dnešní době se konečně jeho výročí dostalo patřičných oslav a to slavností českého piva, takže vchází do podvědomí všech vrstev národa.