Lajka

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zeichen 101.png

Výstraha

Tento článek je tak kvalitní, že po jeho přečtení již nebudete chtít čísti jiné články. Nejenom na Necyklopedii, Českopedii, Logopedii a úhrnem na celém internetu. Hrozí krach celosvětového informačního systému.

Lajka je umělecký pseudonym moskevského bezdomovce, kosmonauta a hrdiny sovětského lidu psovitého charakteru původně jménem Kudrjavka. Zemřel ve stavu nanejvýš kuriozním 3. listopadu 1957.

Lajka začíná tušit, že už si nevrzne.

Dětství[editovat | editovat zdroj]

13. úmora 1955 v chladné Moskvě došlo k jeho narození. Matkou mu byla pouliční směs, otcem kolektiv autorů. Jeho dalšími příbuznými byla spousta neidentifikovatelných, někdy i létajících, objektů. Za vzor si Lajka v dětství vyvolil akcelerační a jemně lubrikační Sorbožeňkiju Traktorovu, kterážto trčíc zanechávala v něm dojem.

Dospělost[editovat | editovat zdroj]

V SSSR se psovití dožívali dospělosti jen po schválení příslušnými úřady. Dospělost se dokazovala různými testy. Lajka neobstál v disciplíně štěkot na dlouhou trať a byl z dospělosti vyloučen. Posmrtně mu byla dospělost uznána s ohledem na jeho kariéru a přínos pro lidstvo, což ho jistě potěšilo.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

V této poloze byl Lajka odchycen tyčí typu AK-29 a sítí bezrohačkou.

Lajka byl odchycen při poslechu Amadea Mozartka u obchodu gramodesek. Byla použita odchytávací tyč typu AK-29 a sítě bezrohačky. Byl převezen do Výzkumného centra, kde mu byl aplikován výcvikový režim.

Průběh cvičení[editovat | editovat zdroj]

1) Lajka přikurtován k otočnému ramenu. Člen Ligy na ochranu zvířat Sergej Vlakovodič Bezberskij mlčí. Lajka byl instruován. Bezberskij stále mlčí a se zájmem sleduje. Otočné rameno se začíná v pravotočivém svistu točit. I s Lajkou. Bezberskij vytahuje ze záhybů kabátu tužku a bloček. Lajka útrpně visí na otočném rameni. Bezberskij s vyplazeným jazykem zuřivě píše. Lajka zvrací, údy má vytrčené a tlakem otáčivého pohybu takřka v pravém úhlu. Berberskij je odveden, zůstává za ním pach Sibiře.

2) Lajka umístěn do skleněné krabice jeho velikosti. Poté dvě hodiny intenzivně děsen grimasami, politickými projevy a průjezdy nahých sboristek Národního divadla.

Lajka sleduje představení nahých sboristek Národního divadla.

3) Lajka v noci buzen a za intenzivního drbání za uchem rozděláván ohníček pod prdelí.

4) Lajka násilím vtlačen pod gauč firmy Koženij a synové a intenzivním poskakováním dotřásán k nesmírné trpělivosti.

Let do vesmíru[editovat | editovat zdroj]

Lajka vložen do rakety. Raketa startuje. Dosahuje oběžné dráhy Země. Soudruzi ze Sovětského vesmírného střediska otevírají vodku a piksly s okurkou a řízným как сделать огонь без спичек si blahopřejí. Lajka je prvním živým tvorem ve vesmíru. Jeho prvenství kazí dvě delikátní záležitosti. Vydržel to asi hodinku a jeho první navštívenou planetou nebyla Bíďošála.

Smrt hrdiny[editovat | editovat zdroj]

Byla epická a dojemná. Z okénka zírá vytřeštěné oko psa. Planeta Země rotuje. Pes se zahřívá. Planeta rotuje. Pes se nechce zahřívat, ale zahřívá. Planeta rotuje. Kolem proletěl Wogon a pes na to zírá a zahřívá. Planeta rotuje s Warp pohonem nastaveným na povel – hele, Lajka, schválně co udělá když mu zmizim. Pes se zhřívá. Třiadvacetiletý Gagarin si podává přihlášku do vesmírného sboru lodi Vostok 1 a Lajka se přehřívá. Odkojen depresí bolševické pětiletky nedožil se ani vlastní tříletky.

Na počest přínosu nejen pro psistvo, ale i pro lidstvo je dnes oblíbeným projevem kultu psosobnosti tzv. lajkování.

Předchůdci Lajky[editovat | editovat zdroj]

Ovocné mušky[editovat | editovat zdroj]

V roce 1947 vystřelili směrem k vesmíru, tedy nahoru, pikslu s ovocnými muškami Američané. Sami, jak se později přiznal George W. Kush, tvůrce projektu, nevěděli proč.

Makak Albert[editovat | editovat zdroj]

Neplést s makakem Albertem II. V roce 1948 proběhl pokus americké armády zbavit se přemnožených makaků vystřelováním do vesmíru. Pokus byl stoprocentně úspěšný. Makak Albert zemřel hrůzou ještě před vystřelením.

Přemakakování planety se snaží Američané řešit výstřely makaků do vesmíru.

Makak Albert II.[editovat | editovat zdroj]

Neplést s makakem Albertem. V roce 1949 vypuštěn další makak. Pokus neúspěšný. Raketa V-2 dosáhla 136 km, ale pak spadla. Dolů. Makak Albert II. se proradně spouštěl ku povrchu Země pod padákem. Elitním střelcem přestřeleny šňůry. Albert II. umírá. Projekt zameten pod koberec.

Myš[editovat | editovat zdroj]

V roce 1950 byla vystřelena myš za účelem infikování Měsíčňanů myším morem. S neúspěchem žuchnuto do Atlantického oceánu, kde se myším morem nakazili delfíni remcaví. Vyhynutí druhu. Myš zachráněna. Interwiew v Sunday Times 24. červivce 1951.

Etnická čistka vesmírem[editovat | editovat zdroj]

Do vesmíru roku 1951 zkušebně vystřeleni Cygán a jeho choť Děžika. Vesmír reagoval stížností na vyšších místech. Cygán i s chotí byli vráceni. Cygán potupu nepřežil, byv nalezen v maringotce za kosmickým střediskem o týden později mrtev, upit. Děžika se ztratila v propadlišti dějin. Sovětskému svazu byla zavedena povinnost vykazovat se vesmíru vízy na pět let. Sovětská vláda reagovala dementem. Jako vždy.

Krmení vesmírného psa[editovat | editovat zdroj]

Psa přidrátujeme k objektu. Do úst mu vložíme hadičku, kterou se do psa zavádí kašovitá strava. Roztočíme objekt a křičíme jez. Ne yes, ale jez.

Poznámka pro útlocitné: Je možné, že funguje i povel papinkej, ale pes si na takový povel zvyká o něco hůře a déle. A berte ohled na fakt, že slovo papinkej je z ranku slov mazlivých a při jeho křičení vyvoláte v psovi dilema, které může vést i k charakterovým disfunkcím. Např. ke klidnému olizování neexistující nohy / ruky / objektu, k předstírání smrti, k předčasné ejakulaci či běhání do komplikovanějších geometrických tvarů, než je kruh. Věřte, že když váš mazlíček začne obíhat kolem složeného čtyřbokého jehlanu, budete vyvedeni z míry.

Lajka na odpolední procházce. Cenzurovaná verze KGB. Originál se nepodařilo najít. V pravém dolním rohu lze spatřit část Lajky.

Lajka a společnost[editovat | editovat zdroj]

Dle vědmy Karly Prkené byl Lajka reinkarnací samotného Stalina. Proto prý se na něm sovětské kosmické středisko tak vyřádilo.

Socha Lajky, kterou ukradla z Rudého náměstí týden po odhalení Cygánova choť Děžika. Na fotografii v obývacím pokoji Děžiky.

Moskevský traktorista Fjodor Jevizavič Rozličinskij s hrdostí uvedl pro deník Pravda, že je snad jediným, který si do Lajky s gustem kopl. Jak sám Rozličinskij uvedl :

Sral mě.

Stalo se tak při venčení, které vedl Anatolij Anatonelij Všechnovychlastav za asistence staršího důstojníka muničního skladu a drubežího krmení Opičije Nedochčije Makakova a Františka Blba, původem z Cajzloslovenska.


Letěl pěkně, i jsme ho identifikovali, ale narazil do objektu.

—Opičij Nedochčij Makakov