Čachtická paní

Alžběta Nádašdyová (roz. Báthoryová)
Biografické informace
Pohlaví	ženské
Narozen	7. srpna 1560
Úmrtí	21. srpna 1614
Tituly	hraběnka
Povolání	průkopník estetické kosmetiky

Alžběta Báthoryová byla průkopníkem estetické kosmetiky a její sídlo v Čachticích zřejmě nejstarší pobočkou transfúzní stanice při Uherském Červeném kříži.

Alžběta se narodila se stříbrnou lžičkou, protože byla bohatá už jako mimino. Otec Jirka byl vzdáleně příbuzný s matkou Annou, takže Alžbětiným strýcem byl polský král Štěpán Báthory. Obecně se dá říci, že rod Báthoryů, ze kterého Alžběta pocházela, byl velmi extravagantní i na Maďary - většina z nich měla sklony k samolibosti, pýše, tyranství, milostným pletkám i sexuální zvrácenosti, jak se na lidi z lepší společnosti sluší a patří. Kdyby žili dnes, měli by zcela jistě na Orlíku minimálně kolesový parník, provozovali by orgie v chlupatých oblečcích, stříhali bonsaje, propagovali vegetariánství a fandili Baníku. Tehdy ovšem nebyl Orlík ještě naplněn a tak si pořídili jen padoucnici, dnu a pár genetických vad, protože se křížili i mezi sebou. Ve světle těchto informací už nikoho nepřekvapí, že si Bětka vzala za manžela župan.

Manžel župan František Nádasdy, o němž kronikáři napsali, že měl sílu jako vůl a byl i stejně tak chytrý, byl prudké letory a navíc xenofob, co nesnášel Turka. Proto se svými kumpány jezdil dost často se rvát na hranice. Zejména když se konalo derby místního klulbu Atlético Čachtice a İstanbul Başakşehir F.K, to byl úplně nepříčetný. Pro svou udatnost byl znám pod přezdívkou "Černý bej" (v orig. "fekete bazmek").

Nebohá znuděná Alžběta tak trávila celé noci sama, na lůžku ji hřál jen podviživený prasopes jorkšírský a tak není divu, že podlehla depresi. Samohana byla tehdy považována za těžký hřích, televize měla jen jeden kanál a to TV Noe, na štrykování neměla vlohy a tak šlechtičně nezbylo nic jiného, než se naučít číst a psát. Naštěstí ji brzo oslovil Rumunský propagátor transfuze Dr. Akula a v něm nalezla spřízněnou duši. Depeše mezi Tepešem a šlechtičnou byly časté a srdečné a měly vysokou spotřebu kurýrů.

Alžběta byla objevitelkou elixíru mládí

Světový přínos

Na přelomu 16. a 17. století byla péče o pleť mezi ženami velmi vlažná. Stávalo se, že nejedna děvečka či ošetřovatelka prasat vůbec nevěděla o existenci denních ani nočních krémů a měla akné. Bylo na bíledni, že se s tím musí něco dělat, protože z čistě estetického hlediska byla návštěva podhradí vizuálním utrpením. Díky konzultacím s Dr. Akulou věděla, že je na vině chorobná bohatokrevnost, zapříčiněná vzácným genetickým defektem místního obyvatelstva a děděným toliko po ženské linii.

Hraběnka Alžběta, vědoma si své společenské povinnosti se úkolu zhostila s plným nasazením a pro dobro lidstva neváhala nasadit vlastní citlivou aristokratickou pokožku. Povšimla si totiž, že když se její nešikovná služebná náhodou píchla o nastražené kopí a kapka panenské krve ulpěla na hraběnčině blůzce, hraběnka ucítila úlevu a vypnutí hrudníku. Z vrozeného altruismu se rozhodla v bádání pokračovat, pořídit si epesní hrudní košíček, čtverky prsa a zbavit se celulitidy, aby dělný lid mohl sloužit někomu krásnému.

Pro své kosmetické pokusy se snažila získat místní obyvatele drobnými platbami. Zpátečnický poddaný lid ovšem nespolupracoval a tak bylo třeba drobné lsti. Najatí headhunteři lákali mladá děvčata do zámku pod příslibem zaměstnání čističek gobelínů a jiných textilií a proud zájemkyň neustával. Ve sklepeních hradu byly poté subjekty zbaveny nadbytku krve a posléze i útrap venkovského života. Hraběnka z Čachtic se poté v tekutině koupala stejně tak, jako egyptská Kleopatra nebo sušenka Oreo v mléce a makala na své reprezentativnosti.

Justiční vražda

Odhaduje se, že Čachtická paní takto ulevila až 650 mladým dívkám. Oficiální záznamy hovoří jen o dvacítce až dvou tisících, což je veliký rozptyl a zjevně tedy zcela vyfabulované číslo. Nicméně místní, hrubě nevzdělaný lid stejně neuměl moc počítat a tak by i pouhá desítka stačila k lynči. Celou situaci rozjel palatín Jiří Turza, který prý Báthoryovou přistihl při činu a u soudu vystupoval jako očitý svědek. Prý spatřil na vlastní oči v komnatách dívku zcela odkrvenou a další týranou a ponechanou na později. Přestože se tedy počet domnělých obětí ze dvou tisíc tímto srazil na jednu a kousek, k soudu došlo.

Soud byl samozřejmě podjatý a odsouzeni byli Alžbětini pohůnci. Jan Ujvári byl popraven, protože byl příliš mlád, Helena Jó byla upálena a Kateřina Benecká byla poslána domů ke kravám, protože na ní nic nenašli. Alžběta Nádasdy - Báthoryová dostala domácí vězení a musela sdílet kobku s pavouky a myšmama, což je nelidské a šlechtičny nehodné. Mastičkářka, která se starala Báthoryové o svrab a záděru na pravém palci byla nařknuta z čarodějnictví a podobně jako Helena podlehla ohni.

„Dobrý den, léčitelka Majorová z Myjavy letí komínem.“

- Ze soudního spisu, 24. ledna 1611