Gramotnost

Gramotnost je schopnost zaznamenávat a zpětně reprodukovat myšlenkové pochody pomocí grafických znaků, tzv. "číst a psát". Jde o schopnost nevrozenou, které se musí každý jednotlivec učit. Gramotnost byla původně vynalezena jako nástroj sloužící náboženství, řízení státu, vědě, vojenství či ekonomice. Byla proto původně určena pro malou skupinu osob, intelektuálně či hierarchicky nadřazenou obecné populaci. Takto gramotnost v řadě známých lidských civilizací sloužila ke všeobecnému užitku. Pokusy o civilizování chudých mas, mající počátek ve středověku a dosahující svého vrcholu se zavedením povinné školní docházky (u nás za Rakouska-Uherska), vedly k odstranění monopolu na gramotnost, a zpřístupnilo tuto většině populace stávající civilizace. Odhaduje se, že v České republice získalo schopnost číst a psát více než 60% osob nad 15 let věku. Získání gramotnosti uschopnilo i nejnižší vrstvy obyvatelstva k úkonům dříve vyhrazeným pouze pomyslné elitě. Může takto i osoba rozumově méněcenná získávat obsáhlé a užitečné informace ve formě jí dostupné a srozumitelné (bulvární tisk, řetězové zprávy, konspirační weby) a tyto informace dále šířit. Lze říci a na příkladech dokázat, že gramotnost takto zpřístupnila i prostému člověku všechny původní oblasti, pro něž byla vynalezena: Náboženství (může získávat relevantní informace o Vesmírných lidech), řízení státu (může vyjádřit své politické postoje v diskuzi na některém zpravodajském serveru), vědu (může se účastnit kupříkladu epidemiologických a imunologických studií), vojenství (může účinně vyhrožovat oponentům ve věcech Vesmírných lidí, politických postojů či epidemiologie) i ekonomiky (může podepsat např. výhodnou půjčku). Lze předpokládat, že rozšíření gramotnosti se takto do budoucna ukáže jako všeobecný přínos, a že schopnost číst a psát bude generovat z řad chátry novou vládnoucí elitu.