Myšlenka

Tento článek se tematicky překrývá s článkem Myšlen. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

„Myslím to s Vámi přece dobře.“

- Váš „doktor“

Myšlenka je ukončený či neukončený proces, část myšlení, uvažování a (ne)rozumu. Pro myšlenku se často užívá synonymický pojem nápad, což je ovšem něco, co nás napadne, nikoli něco, co myslíme, přesto je to synonymum. Myšlenkou tedy myslíme něco, co myslíme. Myšlenky se většinou odehrávají v mozku, ale existují i lidé, kteří myslí jinými částmi těla – např. břichem či řití.

MyšLenka ovšem může být i pojmenovaný hlodavec, za své jméno vděčící myšlence Lenky... není holt myšlenka jako myšlenka.

První myšlenka

Vznik první myšlenky je úzce spjat se vznikem mysli a myšlení. Je jisté, že myslícími bytostmi jsou lidé (rod Homo), přestože řada jejich zástupců se chová, jako by vůbec nemyslela. Otázkou ovšem je, zda jsou myšlení schopny i jiné organismy. Některá zvířata jako šimpanzi používají jednoduché nástroje k získání potravy, což se považuje za důkaz schopnosti myslet. Je tedy zřejmé, že primáti myšlení schopni jsou. Jiní živočichové jako lvi, vlci, psi hyenovití a delfíni se sdružují do skupin, aby měli větší šanci ulovit kořist, což se zdá být projevem myšlení. I prasata, straky a jiná zvířata se zdají být inteligentními tvory schopnými myšlení. Všichni předchozí zástupci jsou teplokrevní živočichové, ptáci a savci, u ostatních živočišných říší, zdá se, je jednání podmíněno pudy. Možné ovšem je, že někteří vymřelí živočichové (trilobiti, dinosauři) mysleli tak dobře, dokázali předpovídat budoucnost, a tak raději zemřeli.

U rostlin a hub se existence myšlení zatím neprokázala. U bakterií také ne. U virů a neživých věcí se schopnost myslet vůbec nepředpokládá. U počítačových virů a digitálních věcí se schopnost myslet naopak očekává.

Dle náboženství by teoreticky první myšlenkou mohla být myšlenka Boha. Asi dostal myšlenku, v hlavě se mu rozsvítilo a řekl: „Budiž světlo!“ Díky tomuto výroku bývá často při zobrazení nápadu či myšlenky nápad či myšlenka znázorňována pomocí rozsvícené žárovky, v současné době jsou ovšem často nahrazovány úspornějšími LED-zářivkami, a dochází proto ke stagnaci či dokonce regresi myšlení.

Nicméně aby někdo zjistil, co bylo první myšlenkou, musel by dostat opravdu dobrou myšlenku.

Poslení myšlenka

Nikdo neví, co bude poslední myšlenkou ve vesmíru. Podle dimenzionalismu to budou všechny myšlenky, co existují, jelikož existuje nekonečně mnoho dimenzí, kde někdo na něco myslí a ve stejném okamžiku dojde i nedojde ke konci.

Nejčastější myšlenka

Podle jisté studie je nejčastější myšlenkou u mužů myšlenka na pohlavní styk, myslí na něj údajně každých 7 sekund; ženy ovšem skoro taky tak často, viz tento článek. Na co myslí jiní tvorové a zda jsou taky tak vilní jako lidé, nemohou lidé zjistit jelikož myslí skoro pořád jen na jednu věc.

Velikost myšlenky

Nejlépe měřitelným a nejlépe představitelným způsobem, jak změřit velikost myšlenky je její délka trvání. Někdy trvá jen okamžik, jindy déle a někdy dostanete takovou myšlenku, kterou nedokážete vytlačit z hlavy, a pak čumíte, jak se lidově říká, do blba a vaši kamarádi vám mávají rukama před ksichtem.

Dalším způsobem, jak zjistit velikost myšlenky je určit její hmotnost. Problém určování hmotnosti myšlenky tkví v tom, že její hmotnost není měřitelná běžnými váhami, ba ani těmi neběžnými. Jedna myšlenka váží opravdu opravdu hodně málo, je lehčí než 1 kilogram vakua. Její hmotnost lze změřit tzv. myšlenkovými váhami, jejichž existence je ovšem pouze teoretická. Myšlenky jsou také důvodem, proč někteří lidé nedokážou zhubnout a někteří ano; ti, co vklidu umí zhubnout si s tím nedělají hlavu a prostě zhubnou, zatímco ti druzí mají hlavu plnou myšlenek na hubnutí, které váží tolik, že akorát ještě přibírají.

Podobným nesmyslem, jako je měření hmotnosti myšlenky, je měřit její objem. Každá myšlenka má různý objem, každý objem má různou myšlenku, záleží na úhlu pohledu. Každopádně se objem myšlenky rovná podílu její hmotnosti a její hustoty. Hustotu konkrétní myšlenky nelze určit. (Nenechte se zmást tím, že když pomyslíte na hustotu 1 kg·m^-3, tak myšlenka má tuto hustotu!)

Myšlenka na myšlenku

Paradoxní je, že můžete myslet úplně na cokoli, i na myšlenku samotnou.

Čtení myšlenek

Údajně existují tvorové, kteří dokážou číst myšlenky. Na ty byste si měli dát bacha, jelikož můžete myslet zrovna na něco, za co sami stydíte a chcete, aby se to nikdo nedozvěděl. Problém je v tom, že tvorba myšlenek je spontánní, a nemůžeme ji tedy ovlivnit.