Totální endoprotéza

Korunovaný král zvrácených ortopédů - nerudný primář Sowa.

„Provedeme totální endoprotézu. Budete mi držet háky.“

- primář Sowa*

„Já mám pocit, že chirurgie má tu nádhernou vlastnost, že lidské tělo nejen léčí, ale zgruntu mění, nelítostně a jednou provždy. A v tom je její nebezpečí a krása.“

- primář Sowa*

Původ

Totální endoprotéza je prastarý mystický indiánský obětní rituál, který sloužil k nevratnému mrzačení chudáků. Náhodně vybrané oběti se zaživa odebrala z těla nějaká kost (celá; čím delší, tím lepší - šaman se o to víc zavděčil Božstvu), a místo ní se do těla nacpalo něco náhradního, co bylo zrovna po ruce: sláma, klacek, kost z prasopsa a podobně.

Májové - mistři endoprotézy

Specialisty hrůzné techniky totální endoprotézy byli Májové. Ti dovedli krvavý rituál k naprosté brilantnosti. Nepleťte si je však s kultivovanou a mírnou mayskou civilizací z oblasti dnešního Peru: Májové prostě mrzačili oběti zásadně v květnu. Byla to jakási definitivní oslava konce zimy. Všímaví Májové navíc zpozorovali, že se jim oběti například v lednu strašně klepou a ani oni sami nemají z rituálu to skutečné potěšení.

Rituál upadl ve středověku úplně do zapomnění, protože byl nahrazen jinými požitky – například pálením čarodějnic.

Objev čekající v jeskyni

Znovuzrození a pravé glorifikace se totální endoprotéze dostalo teprve až ve druhé polovině minulého století. Ambiciózní medici a mladí chirurgové do té doby bezúspěšně vymýšleli, jak by si mezi sebou mohli změřit své dovednosti. Kočkovat se vzájemně tím, že pacientovi něco uříznou, vůbec nebyla dostatečná výzva. To zvládl kterýkoli řezník i podprůměrný chirurg okresního formátu Cvacha.

Angličan John Charnley, jinak celkem bezvýznamný doktůrek, však na svých pravidelných toulkách Jižní Amerikou narazil v jedné jeskyni v amazonském pralese na nástěnné kresby původních divochů zobrazující indiánské šamany vyjímající z těl obětí kosti a nahrazující je větvemi stromů z pralesa. Bystrému Charnleymu okamžitě svitlo, že by si tak mohli chirurgové celého světa (spojte se!) mezi sebou poměrně objektivně srovnávat své schopnosti. Brzy také přesně identifikoval slabinu metody: větve se musí bezpodmínečně nahradit něčím pevnějším, aby se mohli pacienti použít opakovaně.

Ambiciózní lékaři se připravují provést krvavý rituál.

Endoprotéza, ale s jasnými pravidly a mantinely

Po návratu do své rodné Anglie se Charnely horlivě pustil do sestavování pravidel zkoušky. Cíl byl postupně definován zcela jasně: pacientovi, který samozřejmě nesměl o ničem vědět, se odebere část stehenní kosti. Pak se musí co nejrychleji vše uvést do stavu blízkého původnímu – tzv. předrituálnímu, aby pacoš na stole neexnul. Čí pacient kulhal s endoprotézou méně, ten lékař v klání zvítězil.

Objasnění adjektiva 'totální'

Věci neznalý laik může hloupě namítnout, že je přece nesmysl označovat něco jako “totální”, když se kosti odstranila jen její část. Mělo by logicky jít pouze o částečnou, nebo-li parciální endoprotézu. To je sice pravda, adjektivum ‘totální’ však v tomto případě neznamená úplné odstranění kosti, nýbrž odkazuje na totální ožíračku, která po korunování vítěze klání pokaždé následovala. Ta trvala klidně i několik dní a nocí a neřízeně se na ní konzumovala obrovská množství čehokoli: rumu, absintu, ostravaru, zelené, dokonce i moči a podobně.

Neškodná kratochvíle se vymyká kontrole

Původně klubová a relativně nevinná zábava mladých chirurgů se však postupně začínala vymykat kontrole. Stala se stigmatem ústavů, kde byla praktikována. Jednak se jistá skupina operatérů stala na odebírání části stehenní kosti zcela závislou: dovedla ji až do nelítostné formy a musela ji provádět i několikrát týdně. Aby se odlišili od ostatních chirurgů, vymysleli si pro sebe označení ortopéd a začali se tvářit, že endoprotéza je jen běžnou léčebnou metodou. Co však bylo ještě horší byl fakt, že se ze skupiny ortopédů závislých na totální endoprotéze začali rekrutovat alkoholici.

Odjet do Týniště

Endoprotéze zcela propadlí ortopédi z důvodu totálních ožíraček přestali kontrolovat svou závislost na alkoholu a paradoxně o možnost účasti na kláních v provádění totálních endoprotéz přicházeli. Vedení nemocnic totiž lékařům endoprotézy mlčky tolerovalo jen do té doby, než ortopédi začali popíjet už i na sálech. Vše bylo nutné řešit rázně, jednou provždy, ale v tichosti a diskrétně: ortopédi, teď už alkoholici, museli být uklizeni. Pro tento krok se vžil eufemismus "Odjet do Týniště", tzn. být někam uklizen.

Endoprotéza dnes

I v dnešní době je totální endoprotéza jednou z královských technik ověřování dovedností lékaře-chirurga, ačkoli se samozřejmě objevily i další postupy a jiné lékařské kratochvíle. Okolo vyznavačů rituálu totální endoprotézy se - jak je tomu u všeho výjimečného - vždy točila spousta peněz a krásných žen. Obdiv a úcta k tak náročnému výkonu se promítly i do umělecké tvorby. Je na nich postaven nejlepší televizní serial všech dob – Nemocnice na kraji města. Stárnoucí Charnley velmi usiloval o to, aby seriál vznikl u nich doma, jeho záměr mu však nevyšel. Točilo se nakonec v Československu.

* sova → die Eule

* poplašená sova → aufgescheuchte Eule