Zkr.

From Necyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Zkr. je ust. zp. zkrác. sl. nebo sousl. Nejč. se zkr. použ. pro záp. často už. sl. či ust. spoj. n. pro zkr. záp. vícesl. náz. inst. (jako jsou st., úř., spol. a podn.), dok. (deklar., sml., zák.), odb. term., apod.

Zkr. př. pol.

Hist.[edit]

Zkr. použ. už st. Římané, např. pro ozn. senátu a lidu římsk. Ve středověk. rukopis. textech se zejm. kv. úsp. použ. více druhů zkr., vč. kontrakce sl. (např. DNS = dominus, pán) n. nahr. čast. předp. a příp. zvl. zn. Rukopis. zkr. se zab. paleogr., pom. věda hist. stud. hist. písma.

Použ.[edit]

Hl. dův. vzn. zkr. bývá úsp. vyjadř. V prax. však vzn. i zkr., kt. zc. odp. slovotv., fonolog. i gramat. zvykl. jaz., takže jde o útv. neadapt. Někt. zkr. jsou spec. pro urč. jaz., jin. js. použ. mezinár. V minul. někt. evr. jaz. přeb. lat. zkr. (např. etc. = et cetera), což se zč. zach. např. v angl. Mezinár. povahu mají např. kódy st. (CZ, PL, D, UK, UA), zkr. měn (CZK, EUR), ale i např. zkr., kt. se v někt. jin. jaz. použ. zpr. nepřelož. (USA, UITP).

Myšl. zkr.

V el. neform. kom. (internet, SMS) vznik. spec. prv. jaz. ekon. na bázi angl. i dom. jaz. Někt. ang. zkr. jsou šir. mezin. rozš. a ustál. (btw, lol), byly zazn. i spec. zkr. CZ slovn. spoj. (AOTJ = a o to jde, woe = vol., ČKD = čast. klad. dot.). Zkr. jsou mnohd. tvoř. s důvt. či jaz. hum. (např. FCI, CZ frikul. – free, cool a in). Pro angl. zk. je typ. využ. podob. výsl. angl. čísl. 2, 4 a 8 s někt. zákl. sl. či část. sl. Tot. jde i v jin. jaz., např. v češ. 3nec neb. 100ka a v něm. jak. 8ung (achtung ).

Zkr. moh. být homon., mít víc. význ., např. UK a UK n. UK.

Zkr. př. žel. spoj.

Zp. ps.[edit]

Tzv. čistě graf. zkr. se nejč. použ. u obec. sl. a sousl. a píší se mal. písm., popř. jsou vel. písm. na zač. věty či vl. jm. zach. dle zkrac. sl. a sousl. S výj. kontrakč. zkr. se obv. zakonč. tečkou. Pok. se zkr. použ. jako zn. (např. pro fyz. jedn. a velič.), píše se obv. bez tečky.

Slož. či slouč. zkr. se rozumí, pok. se poč. pís. nebo skup. písm. obou či více část., z nichž je zkr. utvoř., spoj. a píší dohr., jako by šlo o zkr. sl. 1. V něk. příp. jde o slouč. více zk. téhož sl. (čs. = českosl., stč. = staroč., sevvých. = severových.) v jin. příp. jde o slouč. poč. písm. či skup. písm. z více po sobě násl. sl. Někt. zkr. jsou ustál. pouze v 1 pod. (tj., mj., tzn., tzv., atd., apod., atp., kupř., popř.) a odd. psaní se považ. za ch., u jin. zkr. jsou vž. slouč. i neslouč. ver. a obě jsou považ. za spr. (čj. i č. j., čp. i č. p.).

Někdy se vícenás. zkr. píše ve staž. podob. bez mez. za tečk. (s.r.o., a.s., č.p.). pravop. a typogr. přír. obv. tento zp. hod. jako chyb., pok. se jím zabýv. Std. jej vš. použ. např. OR ve zkr. práv. formy spol. jako souč. jej. náz., a pis. pak musí volit, zda dají před. zachov. přesn. kodifik. náz., nebo obec. pravop.-typogr. prav.

Skl.[edit]

Někt. typy zkr. (rámc. neboli kontrak., lexik.) se skl. jako běž. sl..

U akron. zkr. praxe znač. kolísá, zál. na jaz. přizp. dané zkr., zvykl. i pref. uživ. Ani něk. aut. temat. přír. či monogr. nejsou ve sv. dopor. zc. konz., Sedláček např. upoz., že Hrbáček by od zk. BROLN psal 7. p. j. č. BROLNem, zat. UNESCO dop. psát v témž. p. a č. Uneskem.

Dot. „Pojed. MHD?“ lze číst buď cel. sl. („Pojed. měst. hromad. dopr.?“) n. hlásk. („Pojed. emh.?“)

Chc.-li se pobav. a ne se jen dozv. nové už. věci, podív. se na hesl. Zkr. na CZ Wiki.
Nehopsající Wikipedie.png