Posvátná kanalizace

Jakékoliv heslo na téma Posvátná kanalizace byste na české Wikipedii hledali marně.

Posvátné místo

„Exi ab eo, immunde spiritus, et da locum Spiritui Sancto Paraclito.“

- Henryk Lahola

„Není dobr ani zel bůh kanálů Lomikel.“

- Krhútská kronika

Posvátná kanalizace tvoří spolu s posvátnou výlevkou (latinsky piscina či sacrarium, řecky thalassidion - θαλασσιδιον) nezbytnou součást každého kostela. Je to jedno z nejposvátnějších míst v každém svatostánku.

Funkce

Do posvátné výlevky se má vylévat svěcená voda, posvěcené oleje, a voda z mytí posvátných předmětů. Zmíněná voda potom putuje posvátnou kanalizací, která končí v posvátné půdě (v základech kostela nebo na hřbitově). V žádném případě však nesmí být zaústěna do běžné veřejné kanalizace.

Rituální vylévání do posvátné kanalizace poukazuje na věčné plynutí matérie ve vesmíru. V křesťanských kostelích je výskyt posvátné kanalizace doložen od 12. století, někteří religionisté usuzují na jistý vliv lepíkismu, avšak většina s tímto názorem nesouhlasí.

Nešvary

Je zakázáno vylévat samotného Boha, protože by se pak posvátná kanalizace mohla ucpat. (Bůh je veliký, aleluja, aleluja!). Faráři, a kostelníci též nelibě nesou, když někteří věřící, neznajíce „tradiční ritus“, do posvátné výlevky plivají.

	„Spatřiv nápis, že plivati na chodbách se zakazuje, poprosil strážníka, aby mu dovolil plivnouti do plivátka...“
	I/2 – Dobrý voják Švejk na policejním ředitelství

Posvátná kanalizace na google • Tohle je nejlepší článek na téma „Posvátná kanalizace“ na celým internetu.