Tři králové
„My tři králové jdeme k vám, štěstí, zdraví vinšujem vám.
Štěstí, zdraví, dlouhá léta, my jsme k vám přišli zdaleka.“
- Tři králové
Tři králové byli vládci mocných vzdálených východních říší, kteří navštívili Ježíše Krista krátce po jeho narození. Vzhledem k nedostatku zdrojů máme o nich jen kusé informace. Víme však s jistotou, že království prvního slynulo nadprodukcí zlata, království druhého nadprodukcí kadidla a království třetího nadprodukcí myrhy. Jejich dary se setkaly s úspěchem, což Ježíšovi později pomohlo vést nákladný a zhýralý život.
Podle jedné z Biblí bylo původně králů třináct (všimněte si, že jde o prvočíslo). Cestou si však někteří z nich uvědomili, že tak kromě pryskyřice nesou Ježíšovi i smůlu, a výpravu třináctičlennou se rozhodli změnit ve výpravu tuctovou. Usnesli se proto s těžkým srdcem těžkým klackem dubovým zabít krále Kašpara, který je beztak soustavně otravoval tím, že neustále ze sebe dělal kašpara.
Protože se vraždu pokusili provést v noci, došlo k omylu a tím klackem byl zabit král Klacek. Za tuto vraždu bylo létajícím stanným soudem v soudním stanu odsouzeno sedm z nich na sedm let bloudění přes sedmero hor a sedmero vádí (všimněte si, že jde o5 o prvočíslo). Zbytek mohl pokračovat v cestě. Král Já Prvý, který měl chronické potíže se svými egotickými strukturami, byl zachvácen akutní identitární panikou a rozhodl se řešit ji radikálně návratem ke kořenům, čímž se zbylá skupina ztenčila na pouhé čtyři krále.
Už už to vypadalo na krásnou tetrarchii, když tu král Šalamoun, jsa těžce zamyšlen, šlápl do hovna. Díky této šťastné náhodě došlo k nečekanému a velice významnému objevu tzv. hovna Šalamounova, pročež i tento účastník výpravy rovněž zamířil nazpět, aby svůj objev začerstva marketingově využil.
Nakonec tedy k cíli dorazili a své zboží v tam řádně předali jen ti tři notoricky známí králové. Jmenovitě tedy pánové Kašpar, Melichar a Baltazar (no, a zase je to pěkné prvočíslo).
Alternativní skutečnost je ovšem taková, že ti tři nebyli nějací králové, nýbrž mágové, alespoň tak je některé prameny definují. Záminkou jejich návštěvy Judei byly důvody astronomické, případně astrologické (zrovna v tu dobu probíhala konjunkce Saturnu a Jupiteru, Luna byla v novu a Koza šavlozubá v říji). Pravým důvodem však bylo drogové dealerství. Kadidlo, což je pryskyřice stromu kadidelníku (Boswelia sacra) je totiž příjemně psychotropní, a to díky vazbě na kanabinoidní receptor (CB2) v mozku, a dá se s ním sjíždět se stejně báječně jako kvalitním hašišem. Myrhovník (Commiphora myrrha) je strom, jehož zelenkavá pryskyřice (míza) účinek kadidla krásně umocňuje. Její účinná látka aktivuje bílkovinu TRPV3, takže nastane zvýšení odvahy, blokování úzkostí i depresí a zesílené vnímání pocitu tepla kůže.
Vzhledem k tomu, že tehdejší cena těchto drog citelně převyšovala tehdejší cenu zlata, držel jeden z účastníků oné "tříkrálové expedice" značnou zásobu tohoto méněcenného kovu, aby mohl cestou uplácet celní orgány, které už tehdá jely po drogách jako slepice po flusu.
Ježíš, pravým jménem Jošua Ha Nocri, byl jedním z hafa apokalyptiků, co se vyrojili v době okupace Judey silami Římského Imperia. Výše zmínění mágové se rozhodli na některém z nich otestovat účinnost svého matroše a Jošua byl ochoten matroš prubnout na vlastní mysl. Mágové tedy ze svého materiálu namíchali neskutečně fantastický entheogen a Jošua na něm vlítl na přímo božský trip. Důsledkem tohoto experimentu ovšem byla psychedelická halucinace takové mohutnosti, že se Jošua od té doby presentoval coby Syn Boží, utvořil kolem sebe společenstvo následovníků, a zjevně pak spolu zpracovali celý zbytek oné tříkrálové dodávky. Výsledkem byl vznik nového náboženství, kde vydatné užívání kadidla i myrhy zůstalo až do dnešních dnů jedním ze základních jeho projevů. Tím byl trvalý odbyt kadidla i myrhy dlouhodobě zaručen a obchodní úspěch tříkrálové expedice byl tak přímo fenomenální. A protože to byl od těch tří mágů přímo královský počin, už natrvalo zůstali tito veleúspěšní drogoví dealeři v paměti lidstva jako "Tři králové".