Hospodine pomiluj mě
Ježíš osobně zhodnotil tento článek a dává mu své požehnání.
Autorům článku mohou být odpuštěny tři lehké, nebo jeden smrtelný hřích.
Hospodine pomiluj mě je nejstarší známá česká erotická pornopíseň. Vznikla zřejmě na přelomu 20. a 21. století v Praze, v ulici Na Smečkách, jejím autorem je nepochybně chlípník a pornofolkař Záviš. Jedná se o ženský chorál bez rýmu a strofického členění, silně inspirovaný ženským sténáním při sexu a českou orgiasicko-bakchickou písní „Šukálie“. Původně se autorství písně připisovalo přímo JUDr. PhDr. Mgr. et Mgr. Henryku Laholovi, který je vášnivým čtenářem Kámasútry pro začátečníky a Knihy o kundě, přestože nikdy neměl s nikým pohlavní styk a pravděpodobně ani žádný neplánuje. Nejstarší dochovaný zápis pochází ze zasraného hazlpapíru, jehož fragmenty byly volně roztroušeny na veřejných záchodech, zbytek byl bohužel nenávratně zničen a ztracen v ucpané záchodové míse, odkud se je snažil svou vlastní rukou vylovit sběratel starožitností a kuriozit. Domníval se, že se jedná o významné dílo kulturního dědictví českého národa. Nakonec se musel spokojit pouze s ostatními zachovalými částmi, protože fragmenty v míse se při přímém kontaktu s vodou proměnily v nerozluštitelný chomáč čehosi. Nenávratně zničena byla též druhá píseň věnovaná spermatu.
Píseň Hospodine pomiluj mě je zpívána zejména při slavnostních příležitostech, ale je vhodná též jako píseň chorálová či mantrová, vhodná pro křesťanský kostel, kde ženské sténání pochopitelně vynikne nejlépe, avšak vhodná je též do prostor buddhistického kláštera, kam byla zřejmě původně určena.
Text[editovat | editovat zdroj]
Píseň začíná úvodní modlitbou Hospodine, pomiluj nás, která je odvozená od tradiční modlitby Otčenáš. Také na ní zřetelně rozpoznatelný výrazný vliv Vogonské poezie:
Hospodine, pomiluj nás
Hospodyně, ubytuj nás
Jezukriste, pomaluj nás
Sprasiteli všeho světa
Vykostiž i osmažiš
Hospodyně vlasy našě
Dej nám všem Hospodyně
Svatý pokoj
Až pod zemí
Kchrleš!
Poté následuje první část písně, která se věnuje biblickým motivům. Čtyři sloky se zaobírají starozákonním exodem Židů a zejména biblické postavě Mojžíše, který usiluje o těsnější vztah s Hospodinem (proto název „Hospodine pomiluj mě“) na hoře Sinaj. Když se to dozví netrpělivý Áron, začne být ukřivděný a přestane na Mojžíše čekat, vyrobí si zlaté tele a začne Hospodina uctívat po svém. Žárlivý Mojžíš pak rozbije přede všemi desky zákona věnované Hospodinem a píseň je kvůli lásce dramaticky zakončena masovou vraždou kvůli Boží lásce. V samém závěru pak Eleazarův syn Pinchas z lásky k Hospodinu probodne kopím jednoho urozeného Izraelitu a jeho midjánskou dívku, poté Hospodin rozkáže všem Izraelitům, aby ve jménu lásky nemilosrdně vyhladili všechny Midjánce a další okolní národy. Píseň tedy v sobě obsahuje varovné poselství, že může v některých případech Boží láska skutečně zabíjet.