Bach
Bach je univerzální léčivý zábal, který se používá při různých příležitostech.
„Dávej si na to bacha!“
- lidové rčení
Původ označení[editovat | editovat zdroj]
V současnosti jsou rozpracovány jazykozpytci dvě verze, které se navzájem vylučují a proto je potřeba dalšího výzkumu.
První verze je postavená na shodě názvu přípravku se jménem autora. Zde nacházíme paralelu s označením zábalu Priessnitzova zábalu podle kapely Priessnitz, jež dobyla proslulosti zejména priessněním malých dětí. Hledáním v análech a matričních knihách byl ovšem nalezen toliko jakýsi podřadný drnkálista a hráč na horizontální strunné nástroje Johan Sebastian Bach, což ovšem teorii nevyvrací, leč alespoň slušně nabourává.
Druhá verze tvrdí, že se jedná o čechismus a je to o slovo typicky české. Viz staročeské "Buřt" a jeho německý překlad "Wurst". Ve prospěch této verze hovoří německý ekvivalent "Obach" a ustálené spojení "Bacha! Bachař!", které je totiž adekvátní zvolání příslušníků americké armády "One Down! Medic!" (český překlad: "Jeden dolů! Dochtor!"). V tomto případě by ovšem slovem, ze kterého se označení vyvinulo bylo s největší pravděpodobností slovo "Buch".
Logickým vývodem zjistíme, že lékař přikládající zábal se označuje Bachař. Kdo takového lékaře potkal, zcela nepochybně potvrdí, že již jeho přítomnost snižuje tenzi a navozuje mezi pacienty v ústavu tolik žádaný klid a mír.
Složení a účinná léčba[editovat | editovat zdroj]
Díky expiraci patentové ochrany tohoto léčivého přípravku je možné používat běžně dostupná generika. Aby byl však léčivý účinek zachován, je nutno dodržet pro jednu dávku alespoň zhruba následující složení:
- 10g krutoúsměvu nebo nasraninu
- 20g pendrekidu (možno s vysokou účinností nahradit obuškonem)
- stopové množství samotkionu, který zde slouží jako katalyzátor chemické reakce
Léčbu je možno vhodně doplnit skotskými střiky a elektroléčbou, kdy dochází k úplnému zklidnění organismu na dlouhou dobu.