Bazmek
Tento článek nemá nic společného s článkem Čudlíkistán. To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit. |
Slovo Bazmek může mít více významů:
Bazmek coby předmět[editovat | editovat zdroj]
„Ty vole, jak to mám narvat do rámu, když ti z toho čumí tadyten zajebaný bazmek? To musíš kurva předělat, aby tam byla aspoň dvoumilimetrová fuka!“
- Přejímací technik
Bazmek je velice vzácný a užitečný nástroj či přístroj (nikoli stroj), bez kterého bychom se áno domini do třetího tisíciletí vůbec nedostali. Bazmekem ovšem může být jinak obtížně definovatelná, leč na prvý pohled patrná, obvykle i vyčnívající (trčící) součástka komplikovaného zařízení, nepřehlédnutelná jak holubí trus na svatebním koláči.
Definice pojmů[editovat | editovat zdroj]
Bazmek (někdy hanlivě vyslovováno „bazmekt“ – slovo pochází z maďarského baszd meg – pojeb mi, lidově bazmeg) je ve volném českém překladu „udělátko“. Na Moravě se vyskytuje zvláště na Holešovsku, a ve Slovenském a Českém ráji je velice rozšířený a známý. V Maďarsku rozšířen opravdu vzácně ačkoli na první poslech názvu připadá, že pochází z oblasti Eťmérešmároš (lokalita definovaná pomocí GPS takto: když z maďarské strany Slovenska hodíte kamennou žabičku přes Dunaj v oblasti Naďmárom, tak dopadne přesně přes Čárogyeyé Nagyeýé a ostrov GyéryErnekeFekete přímo tam). Turecky se mu říká bozmek. Jiné jazyky ho však neznají.
Mezi základní charakteristiky bazmeku patří:
- je všudypřítomný, v každé laboratoři, dílně, garáži, sklepě.
- je k ruce každému řemeslníkovi, zubaři, hodináři
- je velice levný, asi 10krát levnější nežli klasické nástroje typu šroubovák, hoblík, kleště
- je velice užitečný, asi 10krát užitečnější nežli klasické nástroje typu šroubovák, hoblík, kleště
- neexistuje k němu technicky vyspělejší ekvivalent
- potají jej používá řada renomovaných firem, byť se pyšní certifikátem kvality práce (EU – norma 120540631)
- pro neznalé řemeslníky má určité naddimenzionální a zdánlivě nepochopitelnou funkcionalitu.
- Zdálo by se,že se jedná o nástroj vhodný výhradně pro řemeslníky – tedy muže. V kosmetickém kufříku dámy se nevyskytuje kvůli vyplnění kufříku chaotickým bordelem jiných neužitečností. Nicméně dle posledních výzkumů se ukazuje, že se zhusta vyskytuje i v ruce zvlášť kreativních kuchařek, a používají ho i některé osvícené vědecké pracovnice a laborantky.
- Bazmek nemusí být vždy pouze nástrojem, může to být též specifická část sofistikovaného zařízení či přístroje - viz níže.
Bazmek coby součást zařízení[editovat | editovat zdroj]
- Příklady
- "...Ti přeju klidnou službu. Jo, kdyby ten krám zas náhodou začal šifrovat, tak ho nevypínej, klidně i za provozu povytáhni ten čtvrtý šuplík zezhora, tam vzadu na šásku jsou takový čtyři macatý bazmeky, tak do toho krajního vpravo malinko jebni hlavičkou šroubováku a zas to zašoupni zpátky, zatím to dycky pomohlo. Tak se měj, a kdyby něco, tak nic..."
- "Pane opravář, hen ten oný bazmek, co u pračky blokuje dvířka, mi už zase vydoutnal, moh byste přijet mi ho znovu vyměnit?"
Využití bazmeku coby nástroje[editovat | editovat zdroj]
Bazmek jakožto udělátko je potřeba vždy tam, kde selhává klasická metoda řemesla. Tedy například:
Pro ilustraci funkcionality je zde mezi základní charakteristiky využití uvedena hypotetická prosba řemeslníka: „podej mi tam ten volaký bazmek!!!“. Pokud chceme požadovaný nástroj více popsat, použijeme označení „hen ten oný bazmek“. Chceme-li požadovaný nástroj specifikovat ještě přesněji, použijeme označení „hen ten oný bazmek zasratý“
Bazmek je charakteristický svojí přizpůsobivostí. Jeho velikost kolísá mezi deseti až třiceti centimetry. Obykle je kovový s různým zaoblením hran. Může však být i dřevěný, viz přiložený náčrtek. Co do hmotnosti, lze konstatovat, že se pohybuje v rozmezí 150 až 256 gramy. Účelovost nástroje je nebetyčná a mnohý lid si jej plete s nástrojem tlouk, nebo ještě hůře s nástrojem pajsr.
Je nutné podotknout, že bazmek zatím nebyl certifikován komisí NVK a to z důvodu nedostatku popisné technické dokumentace přístroje.
Bazmek z hlediska národopisného[editovat | editovat zdroj]
Bazmeci patří mezi kočovné kmeny asijských stepí, známé tím, že se část z nich v raném středověku dostala až do střední Evropy. Bazmeci patří mezi turkické nomády, kteří po jistou dobu byli součástí západní větve kumánsko-bazmecké konfedereace. Pro svůj vzhled – tenké špičaté kníry, vyholenou lebku a hustý cop splývající z temene, která byla doplněna kaftanovitým pláštěm a plstěnou čapkou na mongolský způsob, byli v Sámově říši i na Velké Moravě zaměňováni za Tatary. Bazmecké kmeny se významně podílely na ethnogenezi Kazachů, Kalachů, Sapiků, Nogajců, Rukajců, Védů, Vénů, Pepanů i samotných Tatarů. V důsledku toho jsou až dodnes mnozí z nás tak trochu bazmeci.
Bazmeci na území Velké Moravy[editovat | editovat zdroj]
To zapsal velebný Baldur z Brunzbachu, kronikář těch dob: "Bazmek, provázen ukrutnou ukrutností, dral se dravou dravostí Velkou Moravou a zanechal tam příšerné stopy své příšerné zmužilosti a svých příšerných vítězství, ukrutnosti po staletí neslýchané. Neboť zahubil mečem a ohněm na čtyři tisíce lidí obojího pohlaví; také zástupy panen, paní a ostatních žen jebatelných bídně vyvedlo za zemské hranice ono strašné pohanské vojsko".
Bazmeci ovšem byli na tomto území zaznamenáni již dříve. Z dob pozdní Sámovy Říše totiž pochází pradávné úsloví:
- Napřed nám tu zavaří
- zatracení Avaři,
- pak sem vtrhne ke vzteku
- stádo divých Bazmeků
- svět fakt není veselý,
- je to všechno v ...
Další pokračování chybí, protože dochovaný text je pouze fragmentární.
Přes veškeré nájezdy Bazmeků však na postiženém území celkový počet obyvatelstva nikterak výrazně neubýval, spíše naopak. Jak zaznamenal tehdejší kronikář Jouda Trojctihodný z Gülenbergu: "Bazmeci sice muže povraždili, ženy však veškeré znásilnili!" Výsledkem řádění Bazmeků tak byla pouze změněná věková a genetická skladba obyvatelstva.
Bazmeci v novověku[editovat | editovat zdroj]
Bazmeci, přežívající v nedozírných stepních prostorách, byli postupně v drobných i větších šarvátkách inkorporováni do expandujícího carství ruského. V prvé polovině existence Sovětského Svazu pak byli administrativně začleněni do Bazmecké Autonomní Oblasti, v období Velké Vlastenecké Války však byli násilně rozptýleni po celém sovětském území. V poválečném období Bazmecká A. O. už obnovena nebyla. Bazmeci přitom mají dlouhodobou tendenci soustavně pronikat do úřadů a státní správy obecně, takže dodnes je možno pravidelně i na místech zcela nečekaných na nějakého toho bazmeka narazit.
Bazmeci v umělecké tvorbě[editovat | editovat zdroj]
Ve století devatenáctém tento svérázný lid bazmecký zaujal mimo jiné i význačné ruské romantické hudební skladatele. Zachyceni byli v několika víceméně pitomých libretech dodnes uváděných oper i baletů. Nejznámějším dílem, inspirovaným tímto divoce svérázným národem, je Tanec Bazmeků[1] slavného ruského skladatele devatenáctého století Arama Korsakoviče Borodina.