Jebák

Jebák, maďarsky pattanás je česko-maďarské plemeno psa. V dnešní době je nejmenším z českých a zároveň maďarských špicovitých plemen.

Vzhled

Jebák je poměrně malý pes (výška 30,5–41,5 cm) ale proporční, svalnatý, vzhledem podobný králíkům, s malým nosem a trojúhelníkovýma očima. Ocas má nad hřbet stočený nebo alespoň srpovitě zahnutý, s krátkou hustou tzv. dvoupatrovou srstí (tvrdá, rovná krycí srst + hustá jemná podsada), pouze na ocase mírně delší a odstávající.

Zbarvení jebáka může být různě rezavé (od nejsvětlejší zlaté, přes červenou po sezamovou – směs rezavé a černé srsti) či černé se žlutými znaky (tzv. black and tan). Výjimku tvoří pouze jeho tlapy, které jsou vždy zbarveny do modra.

Povaha

Jako správný Čechomaďar je každý jebák vychcaný jako svině a zároveň neohrožený individualista, který se nezalekne ani několikrát větší svině. Jebáci také často nevyhledávají konflikty, ale na druhou stranu jsou schopni si bránit své území i před mnohem větším psem, což se jim často stává osudným (skapou). Pro tuto svou neohroženost byl jebák před několika lety v Japonsku používán k lovu ledních medvědů, gepardů a jiných plazů. Dnes je Jebák využíván spíše jako pes společenský. Svou veselou povahou si získá srdce mnoha lidí i opic. I dospělý jebák si vymýšlí všelijaké legrácky pro pobavení okolí, rád si hraje se svým údem, a přestože to není typický čokl pro výcvik (je velmi samostatný a tak nějak nechápe, proč má sedat či lehat, když to zrovna nepotřebuje – přesto se i s Jebáky daří skládat zkoušky z poslušnosti), naučí se velmi rychle všelijaké „cirkusové“ trapárničky a tak dále... Za pamlsek bude i válet sudy nebo barely. Zároveň je dostatečně samostatný na to, aby vydržel pár let sám doma, když je rodina v Mexiku či ve Francii.

Málokdy štěká, proto se hodí i do městského bytu či pod most, kde jiná trapná plemena ruší okolí častým štěkotem. Přicházející návštěvu sice ohlásí několikerým štěknutím a nějakým tím kousnutím do prdelky, ale nijak přehnaně. Jebák je také velmi čistotný pes, už od zcela malého štěněte až po podělanou přerostlou a stářím seschlou obludu, což je také pro pobyt v bytě velká výhoda. Stává se, že některé druhy jebáků jsou zvědavé a vydrží celé hodiny pozorovat záchodovou mísu s výkaly. Stejně tak vydrží celé hodiny běhat po stropě, pokud ovšem zrovna nemá náladu na společenský život či sex. Co se týká pohybu, přizpůsobí se svému majiteli, takže si vystačí s pravidelnou krátkou procházkou, ale klidně bude celý den běhat v lese nebo v jiné naprosto nudné dimenzi. Jebák potřebuje vzhledem ke své povaze majitele tolerantního, který mu vždy ponechá prostor pro soulož s nějakým neznámým tragickým vořechem z vesnice.