Zacpávač chodníkový
Zacpávač chodníkový na google • Tohle je nejlepší článek na téma „Zacpávač chodníkový“ na celým internetu. |
„Neuhnu, vole!“
Zacpávač chodníkový je společenský tvor, který se běžně vyskytuje ve městech na chodnících. Stále se vedou spory o tom, čím se zacpávači živí. Nejpravděpodobnější se jeví teorie, podle které se zacpávači živí dosud neobjevenou látkou rozptýlenou všude ve vzduchu, což vysvětluje jejich chování. Zacpávači chodníkoví se dožívají okolo 20-30 let, vzácně se mohou dožít i věku 50 let. Věk dožití je sporný, protože někteří vědci tvrdí, že po určité době zacpávači mohou změnit svojí strategii stravování, takže se ve stáří těžko identufukují.
Chování[editovat | editovat zdroj]
Zacpávači chodníkoví dokážou spolehlivě zacpat celý chodník tak, že nejde skrze ně procházet ani v jednom směru. Bylo zjištěno, že se dokážou přizpůsobit jakékoliv šířce chodníku, a to tak, že změní počet jedinců ve skupince. Pokud je chodník úzký, formují se zpravidla do skupinek s malým počtem jedinců, a čím je chodník širší, tím více zacpávačů čítají jednotlivé skupinky. Existuje několik způsobů, jak se dostat přes barikádu ze zacpávačů chodníkových:
- Zacpávači chodníkoví si většinou zabírají pouze chodník, takže je možné je rychle předběhnout po silnici nebo po trávě. V případě využití silnice je nutno dbát na vlastní bezpečí, v případě trávníku zase na vlastní hygienu.
- Bylo zjištěno, že zacpávači chodníkoví potřebují poměrně velký čas na prodloužení či zkrácení barikády. K tomuto jevu dochází, když je na chodníku překážka, kterou je nutno obejít, nebo se mění šířka chodníku. V těchto okamžicích je právě možné barikádu rychle obejít.
- V některých případech je možné přejít na druhý chodník nebo zvolit jinou trasu. Ale pozor, je nutné vzít na vědomí, že alternativní trasa může být také zacpána.
- Nezřídka je alespoň jeden ze skupinky zacpávačů kuřák.
Příjem potravy[editovat | editovat zdroj]
Často se tvrdí, že zacpávač chodníkový se živí dosud neobjevenou látkou. Předpokládá se, že se jedná o malé krystaly rozptýlené ve vzduchu, jejichž hlavními složkami jsou debilit a arogantin (pravděpodobně se jedná o hydroxid debilito-aroganičitý, DbAn(OH)₇). Zacpávači mají tendenci vytvářet dlouhé řády hlavně proto, aby nasáli co nejvíce potravy. Jak potravu přijímají, o tom se také vedou spory.
Někteří vědci tvrdí, že vstřebávají potravu ve formě hydroxidu debilito-aroganičitého celým povrchem těla a ústní otvor jim slouží pro případ příjmu jiného druhu potravy. Jiní zase tvrdí, že se zacpávači živí pouze hydroxidem debilito-aroganičitým, který přijímají svými ústy. Podle této teorie jsou zacpávači schopni mluvit a přijímat potravu zároveň. Dokonce existuje hypotéza, že obsah jejich řeči nese informaci o tom, čím se zrovna v daném okamžiku živí a v jaké koncentraci se nachází daná potrava ve vzduchu. Podle této teorie by se mělo vyplatit zacpávačům chodit na lov ve dvou řadách, aby druhá řada zkonzumovala potravu, která prošla mezi hlavami zacpávačů v první řadě. To je ale v rozporu s pozorováním, protože zacpávači chodníkoví tvoří výhradně skupinky po jedné řadě.
Nejnovější výzkumy[editovat | editovat zdroj]
Obecně se tvrdí, že zacpávači chodí kolem dokola po určitých trasách, tedy jsou neustále na lovu. V místech, kde jsou užší chodníky, stačí skupinky s méně jedinci a tyto skupinky se spojují v místech, kde se chodníky rozšiřují, čímž naloví více potravy. Nejnovější výzkumy ukázaly, že zacpávači čas od času potřebují odpočinek, takže ač to tak nevypadá, chodí opravdu odněkud někam a když některý jedinec ukončí svojí loveckou aktivitu, tak zase jiný vyjde na lov. Co dělají mimo lovy na chodnících, to není zatím jasné. Předpokládá se, že se živí jinou potravou, kterou přijímají pouze ústním otvorem.