Bobr šavlozubý
„Zabij bobra, zachráníš strom.“
„Zabij strom, zachráníš bobra, protože ten strom spadne do řeky, vytvoří se hráz a tím ušetříme našim milovaným bobrům práci.“
Na světě je mnoho zvířat, která jsou opomíjena a nedoceněna. Jedním z nich je i Bobr šavlozubý (Castor smilodontis). Ojedinělý a naprosto unikátní živočich, jehož hnízdiště najdeme již prakticky po celém světě. I přes to však "odborníci" před nezvratnými fakty o existenci tohoto živočicha zavírají oči. To bychom chtěli změnit...
Obecná charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Na první pohled se bobr šavlozubý neliší od Bobra evropského. Od toho jej odlišují jen a pouze zuby, dlouhé až 20 cm, užívané při lovu.
Bobr šavlozubý žije v norách (hlubokých něco kolem 7,856 m) do kterých snáší svá vejce (nejčastěji 3 - 5, většinou však jen dvě). Po snesení vajec se samice stává neplodnou (vzhledem k dalšímu vývoji je to však nepodstatné). Na vejcích se střídají samec i samice. Po vylíhnutí jsou sice mláďata uzpůsobena k sání mateřského mléka, ale během několika málo okamžiků se z nich stávají masožravci (dojde totiž k tzv. prvotnímu mateřskému kanibalismu - mláďata prostě sežerou svou matku).
Lov[editovat | editovat zdroj]
Bobři útočí v hejnech kolem 7 - 12 kusů a to zásadně na živočišné entity bez ochrany skupiny. Většího útoku jsou schopni jen ve větším počtu (16 - 20 kusů). Za bílého dne útočí jen tehdy, spojí-li se několik hejn dohromady. Vlastní útok probíhá tak, že si mláďata stoupnou na zadní končetiny, starší bobři jim vylezou za krk a mocným odrazem (za pomoci ocasu) vyskočí na šíji oběti, kde zuby protnou krční tepnu. Úspěšnost je takřka 100%.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Veškeré snahy o umělý odchov bobrů selhaly. Nejblíže byli zatím vědci v USA, kde se pokoušeli o chov v oblasti 51. Po pěti měsících však skončil tento pokus fiaskem (operace byla tak finančně náročná, že přispěla k pádu americké ekonomiky).
Existencí bobra šavlozubého lze osvětlit mnoho katastrof a událostí, které samozvaní odborníci dosud nedokázali objasnit. Mám na mysli pád mayské kultury (invaze bobrů), potopení Titanicu (bobr samotář s mimořádně ostrým chrupem), či globální oteplování (bobr je exotermický živočich a jejich počet stoupá).
Historie[editovat | editovat zdroj]
| Šelmy šavlozubé |  |
|
Bobr šavlozubý |
Pokud je známo, tak první prokazatelné důkazy Bobří existence pocházejí z jeskyní Altamíra a Lascaux, kde jsou vyobrazeni šavlozubí bobři, kteří pronásledují a zabíjejí pravěké lidi. Tento nález se datuje na 12. srpna kolem roku 14 587 př. n. l. plus mínus tři tisíce let.
Další zmínky pocházejí z dob sumerské civilizace, kde je bobr zaznamenán v klínových zápisech. Stejně tak se objevuje jako znak zkázy v egyptských hieroglyfech. Ve staroindických kulturách býval označován jako "ten jehož dlouhé zuby a ocas rozsévají zkázu podél řek".
V oblasti Číny je největší připomínkou bobří expanze do této oblasti Velká čínská zeď, kterou nechali čínští vládci postavit na obranu svých severních hranic. Nebylo jim to nic platné. Šavlozubí bobři zapříčinili pád dynastí Čan-Chej a Tchuo-Fu.
V době starověkého Říma byli bobři odchytáváni pro zápasy v Koloseu (po skandálu, kdy jediný bobr povraždil 186 gladiátorů. bylo od tohoto nápadu upuštěno). Ve středověku se z bobra šavlozubého stává legendární zvíře, jako jednorožec, či saň trojhlavá (výjimkou je kniha Joachima Pistoria, který napsal latinské pojednání "Zvěř strašlivá lesů evropských").
Ve dvacátém století byl bobr "znovuobjeven" jen díky českému vědci Jaromilu Hnipírdovi (*1921, +1969), který v roce 1952 nalezl prokazatelné stopy bobří existence a sepsal o jejich životě několik publikací. Vzhledem k jeho buržoazní minulosti (jeho otec byl živnostník) mu však nebylo umožněno publikovat, stejně tak jej nepřijali za člena AVČSR. Nobelova cena, kterou mu hodlala udělit Nobelova nadace (za literaturu, neboť bobrologie není uznaným oborem), byla raději udělena nějakému Ernestu Hemingwayovi za román "Komu zvoní Bobr".
Jednou z největších tragédií 20.století, zapříčiněnou bobry, je únik bobrů z elektrárny v Černobylu. Sovětští experti se pokoušeli využít bobřích exotermických vlastností, nedokázali ovšem zajistit dostatečnou ochranu zařízení. Jedno bobří mládě uniklo z objektu a celá oblast je dodnes neobyvatelná.
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Dnes se problematika bobrů šavlozubých stává opět aktuální. Byla například projednávána i na konferenci ve Washingtonu, kde byla založena organizace WOBR (World Organization for Beaver Research), která bude působit pod patronací OSN.