Vosa sibiřská

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vosa sibiřská
9232.jpg
Vosa sibiřská ve svém hnízdě

Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Členovci (Arthropoda)
Podkmen: Šestinozí (Hexapoda)
Třída: Hmyz (Insecta)
Podtřída: Křídlatí (Pterygota)
Řád: Blanokřídlí (Hymenoptera)
Podřád: Vosovití (Vespidae)
Binomické jméno
Vespula syleverica
Nebezpečný živočich

Vosa sibiřská, starším názvem vosa severní, je jediný zástupce hmyzu milující zimu. Převládá hnědé ochlupení. Má černá chodidla a zadeček s černými vzory. Kutikula je černá.

vosa sibiřská chystající se vzlétnout

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Žije na severním pólu, někdy i na jižním. V zimě se vyskytuje i na území ČR, ale velmi vzácně. Zato velmi hojná je na horách jižního slovenska. Nikde jinde není tak bohaté naleziště těchto vos! Druhé je až v Americe. A to je pořádně daleko!

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Vosy přilétají na podzim, ale musejí omezovat čas, po který jsou na lovu. Vydrží totiž teplotu max. 18 stupní celsia. Loví včely. Protože v zimě nejsou včely k dispozici, budují si podzemní zásobárny. Ty "vystuží" včelím propolisem, který včelám kradou, proto je někdy můžeme pozorovat u úlů. Propolis zabrání jakémukoli plesnivění potravy. Uprostřed zimy vynášejí mrtvé sušené včely ven, a pokrývají je vrstvou sněhu. Ten pak rozpouštějí slinami, což potravu rozvlhčí a má tak stejné vlastnosti a chuť jako právě ulovená.

Jed[editovat | editovat zdroj]

Jed sibiřských vos je stejně silný jako jed japonských sršní. Postižený při něm obvykle pocítí něco jako "ledově pálící tekutina rozlévající se v ráně". Jed je hustý, někdy je do modra. Má odpornou hořkokyselou chuť, značně podobnou mýdlu. Při promíchání tvoří pěnu, která se tvoří i po bodnutí v ráně postiženého a má alergické, svědící a pálivé účinky. Žihadlo je dosti mohutné, což určuje bolestivost bodnutí. Kromě toho je v jedu obsažena i jakási přírodní nemrznoucí směs, která se výrazně podílí na jeho toxicitě. Několik minut po bodnutí odezní pocit podchlazení postiženého místa a pálí naopak tak, jakoby byla do něj vstříknuta kyselina.

Inteligence[editovat | editovat zdroj]

Vědci mají spekulace, zda vosy své počínání činí z inteligence, nebo jim velí pud sebezáchovy, co mají dělat, aby přežily. Ať je to tak či onak, jedná se o velmi neobvykle počínající druh, který svou potravu umí skladovat, chránit před zaplísněním a navíc ji i učinit stravitelnou a chutnou. Vosy si také při oblevě hníza původně stavěná pod sněhem přesunují do podzemí a pomocí křídel udržují optimální teplotu. Při teplotě -80 stupní celsia hybernují. Pokud příjdou o své zásoby z jakéhokoli důvodu, vykusují i vlastní mrtvolky a pak je dávají rozvlhčit. Zajímavé je, že při kanibalismu požírají jen hrudní svalstvo.