Buenožrout
Buenožrout na google • Tohle je nejlepší článek na téma „Buenožrout“ na celým internetu. |
Buenožrout | ||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Aby se buenožrout dostal k cukru, dokáže prorazit i zeď.
| ||||||||||||||||
Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
Buenožrout (Buenovorus) je rod savců čítající pouze jeden druh, kterým je Buenovorus autista. Přestože žije v Moravistánu někde v Podbeskydí, nemá český ani moravský název.
Potrava[editovat | editovat zdroj]
Jak již název napovídá, buenožrout se nejčastěji živí čokoládovými pochoutkami Bueno značky Kinder. V roce 2015 snědl podle neznámého bezdomovce neuvěřitelných 65 236 589,744 6 gramů (nebo tun - nelze rozeznat t a g), což činí přesně 100,000001 % roční produkce firmy Kinder (těch 0,000001 % tvoří 1 tyčinka vyrobená ještě v roce 2014).
V případě nedostatku buen nepohrdne žádnou potravinou nebou čímkoli, co má obsah cukrů alespoň 13 %. Jeho touha po cukru v jakékoli podobě je neuvěřitelná. Dokáže vytvořit neuvěřitelně velkou sílu, aby se k cukru dostal. Podle jistého Isaaca Newtona to činí neuvěřitelných 3,1416·106 jeho jednotek.
Vzhled[editovat | editovat zdroj]
Buenožrout se od člověka liší jen málo:
- jeho hmotnost je nekonečně velká
- chování je narozdíl od člověka úplně odlišné
- počet očí je přibližně 2, nejsou však vidět, protože jsou skryty za tukovým lalokem
- různý tvar (koule, rotační elipsoid nebo tvar hovna)
- barva je hnědá až průhlednočerná, jen záda jsou červená kvůli neznámé plísni
Pohyb[editovat | editovat zdroj]
Hmotnost buenožrouta je nekonečně velká, takže se nedokáže pohybovat běžnou chůzí, protože třecí a gravitační síla jsou příliš velké. Postupným vývojem se tedy u něj vytvořila schopnost se pohybovat pomocí přelévání tukového moku do jednotlivých tukových laloků. Podobná vlastnost se vyskytuje také u měňavek, takže podle jistých vědců nepatří do kmenu strunatců, ale bezobratlých.
V místě trajektorie buenožrouta vzniká slizký tukový povlak podobný těm slimáčím. Povlak je smradlavý a toxický, snadno se vsákne do oblečení (nejčastěji mikin), a proto se nedoporučuje k němu přibližovat. Toto zašpiněné oblečení nejde vyprat ani savem a musí se vyhodit. Nezapomeňte jej vhodit do nebezpečného odpadu. Pokud se omylem tuku dotknete, doporučuje se příslušnou část těla ponořit do kyseliny sírové, raději však amputovat. Tuk totiž obsahuje nebezpečný buenotoxin, který se v čokotyčce vyskytuje v příliš malém množství na to, aby mohl lidskému organismu ublížit (proto dodržujte doporučenou denní dávku). Buenovorus autista je vůči němu částečně imunní, jeho tělo obsahuje enzym buenin odbourávající buenotoxin, který se ale produkuje jen za světla, takže ho buenožrout musí vylučovat v potu.
Anatomie[editovat | editovat zdroj]
Kostra[editovat | editovat zdroj]
Počet kostí buenožrouta je 1 až 305. Tento výrazný rozdíl způsobuje jedna specifická vlastnost typická jen pro tento druh. Živočich dokáže rozpustit své kosti v tukovém moku, aby se mohl pohybovat z místa na místo. Když si chce vzít pochoutku, kosti se mu syntetizují a může si potravu podat do úst. Jediná kost, která stále zůstává je kost penisová (os penisum). Proto jej někteří vědci řadí k bezobratlým.
Pohlavní soustava[editovat | editovat zdroj]
Protože existuje pouze jeden jedinec tohoto druhu, má buenožrout mužské i ženské pohlavní orgány, je tedy hermafrodit. Rozmnožuje se neustále, protože má svou penisovou kost zastrčenou neustále v ženském otvoru. Jeho spermie jsou ale neplodné, takže se, pokud to zjistí, bude rozmnožovat dělením.
Svalstvo[editovat | editovat zdroj]
Buenožrout má pouze životně důležité svaly. Zřejmě tím nejdůležitějším je jazyk. První dvě třetiny tvoří svalovina příčně pruhovaná, může tedy jazyk ovládat svou myslí. Další dvě třetiny tvoří svalovina hladká, přestože svrchní vrstva jazyka je drsná. Chuťové pohárky snímají pouze chuť sladkou, ostatní zakrněly a zůstaly pouze v rudimentální formě. Dalším svalem je řitní svěrač. Ten však nefunguje, takže buenožrout musí chodit na záchod přibližně každých 50 minut. Ostatní svaly jsou ty, které zajišťují funkce vnitřních orgánů.
Dýchací soustava[editovat | editovat zdroj]
Dýchací soustava je tvořena nosem, hrtanem a jednou plící. Původně byly tři, pak se rozdělily ve čtyři, ale nakonec srostly v jednu, poněvadž buenožrout nemá osově souměrné tělo. Buenovorus autista se často zadýchává a nemůže popadnout dech, protože se mu jeho dýchací cesty zaplní tukem.
Vnitřní orgány[editovat | editovat zdroj]
Srdce je nahrazeno srdéčkem, neboť má pouze jednu komoru a žádnou síň. Srdéčko zajišťuje cirkulaci kapaliny v organismu. Nejsou zde žádné cévy, tělní tekutiny jsou zde volně roztroušeny po celém objemu těla.
Trávicí soustavu tvoří pysk, přívodná trubice, trávicí vak, odvodnou trubici a řitní otvor. Potrava v pysku je smíchána s tukem, pokračuje přívodnou trubicí do trávicího vaku, kde za složitých chemických procesů dochází ke štěpení na cukry, tuky a bílkoviny. Nepotřebné tuky, bílkoviny a nestravitelné sacharidy postupují řití ven z těla. Cukry se stěnami trávicího vaku dostávají do tělové tekutiny, kde se působením enzymů mění v tuk.
Vylučovací soustava je součástí trávicí soustavy.
Kůže[editovat | editovat zdroj]
Kůže je velice hrubá a pružná. Nejsvrchnější vrstva - pokožka (epidermis) - je napadena plísní, která způsobuje akné. Tato nemoc je u tohoto druhu velice rozšířená, mají ji všichni jedinci. Naštěstí však není smrtelná. Může jím ale nakazit lidi, se kterými se setká.
Chování[editovat | editovat zdroj]
Buenožrout se vyhýbá sociálním skupinám. Nejraději tiše sedí v rohu, nebo nejlépe na záchodě, a chroupe bueno. Je velmi stydlivý, bojí se promluvit na lidi, zejména na osoby ženského pohlaví.
Jak jeho druhový název napovídá, chová se velmi autisticky. Věci musí mít pečlivě urovnané, jakákoli neuklizená věc jej činí agresivním a může pak být nebezpečný pro své okolí. Nejčastějším způsobem útoku je fackování. Často ale dělá jen falešné výpady.
Planeta[editovat | editovat zdroj]
Někteří vědci jej chtěli na počátku 21. století pro jeho obří hmotnost zařadit jako desátou planetu Sluneční soustavy. Po změně definice planety v roce 2006, kdy byl vyřazen Pluto, byla tato myšlenka zavrhnuta, protože buenožrout nezaujímá stále kulový nebo elipsoidální tvar.