Hráškovec
Vznik hráškovců není do dnešního dne uspokojivě vysvětlen. Jisté je, že dochází k vylíhnutí z lusku, u kterého byly předem různými způsoby pozměněny určité vlastnosti, které však současná věda dosud nezná a změny tedy nelze uspokojivě vysvětlit. Již jen fakt, že je tento druh pramálo rozšířen, nedovoluje řádné vědecké bádání. Nejpravděpodobnější možností vzniku hráškovců je působeni radioaktivního záření agresivních prvků (prdík, drtík a další) na lusk. Tuto skutečnost ovšem laboratorní pokusy zatím neprokázaly.
Všeobecné informace[editovat | editovat zdroj]
Vývoj hráškovců je (až na nepatrné změny) velice podoben vývoji lidí. Hráškovci dorůstají výšky 1,5 až 1,8 metrů a dosahují váhy až 100kg. V přírodě byli zatím pozorováni pouze samci. Vědci se domnívají, že s přihlédnutím k jejich vzniku není samic potřeba.
Stanoviště[editovat | editovat zdroj]
Hráškovci mají rádi teplá, slunečná stanoviště v nížinách a podhorských oblastech mírného pásma. Vzácně je lze pozorovat v lužních lesích a mokřadech, kde se tento druh vyskytuje jen mimořádně a brzy na těchto stanovištích hyne.
Hráškologie[editovat | editovat zdroj]
Vědní obor zabývající se zkoumáním druhu hráškovci, systematické zařazení luskovití. Hráškologie se od biologie člověka oddělila v roce 1993, kdy došlo k vylíhnutí prvního druhu. Současný stav je šokující, na území ČR byl doposud nalezen jen jeden volně žijící exemplář.
Typické znaky:
- Na vnější reakce reaguje tento druh hlasitým protestem a seknutím.
- Tento druh je zvláště nechápavý a zaostalý. (tento znak byl nedávno potvrzen tvrzením zkoumaného exempláře, že sinusoida je přímka). Samotný jedinec si však myslí, že je velice inteligentní.
- Tento druh se živí vším, odpor má však k luštěninám, převážně hrachu.
- Typickým znakem je užvaněnost a neschopnost okolí jej umlčet.
- Dalším znakem je nešikovnost a pomstychtivost, která však není v 99 procentech uskutečněna z důvodu nešikovnosti druhu.
- V ideálních podmínkách se dožívá až 500 let. Ve volné přírodě však průměrná délka života nepřesahuje 80 let z důvodu veliké náchylnosti na plísňová onemocnění.
- Při dlouhém pobytu druhu na jediném místě dochází k tzv. zanoření, jedná se o částečně zakořenění.