Černá vdova
Černá vdova (lat. femma exfatale negro) je vysoce jedovatý pavouk z čeleďi snovačkovitých (lat. Latrodectus) považovaný za vůbec nejjedovatějšího pavouka, jehož (jejíž) kousnutí dokáže v mžiku usmrtit i slona lučního. Jako první jej roku 1620 pro lidstvo objevil Čechoslovák židovského původu Gustav Maryša.
Popis[edit | edit source]
Samice jsou značně větší než samečci. Typickým znakem vedle černého zbarvení je rudá skvrna na širokém zadečku samičky. Obě pohlaví se rozmnožují pohlavně (tj. sexuálně). Po oplodnění samičky je samec samicí zkonzumován. Někdy i před.
Potrava[edit | edit source]
Černé vdovy se koncentrují u ložisek smrdíku a prdíku, protože smrad dokáže zvábit mouchy, typickou oběť tohoto černého pavouka.
Výskyt[edit | edit source]
Černá vdova je druh nativní v Africe. Během kolonizace byl účelově vysazen na půdě obou Amerik, podobně jako (fialoví) králíci v Austrálii. Zatímco účelem fialových králiků bylo hubení zbytku australských domorodců, skutečný účel vysazení černé vdovy v Americe není znám. Domorodí indiáni byli out v podstatě už před první várkou černovdov z Gambie. Postupem kolonizace se některé druhy černých vdov dostaly i do Evropy.
Současné bádání[edit | edit source]
V nedávné době bylo vědeckou komunitou zaznamenáno, že kdesi v Africe existuje poddruh pavouka, jehož samci vyvíjejí snahu prchat před nešťastným osudem v ústním otvoru samice. I tento pavouk se již do Evropy dopravil.