Vyhubení Indiánů
 |
Vyhubení Indiánů na google • Tohle je nejlepší článek na téma „Vyhubení Indiánů“ na celým internetu. |
Tento článek popisuje historickou událost, která změnila chod dějin a umožnila vznik Spojených států amerických.
První písemná zmínka o této události pochází z análu světoznámého historika Krtkoprasa a je datována mezi snídani a dopolední svačinu 20. listopadu roku 1855.
Krtopras zde poprvé použil označení Lihocida - tedy genocida páchaná za pomocí fermentovaných rostliných nápojů.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Až do roku 1492 nebylo v severní části amerického kontinetu zaznamenáno žádné lidské osídlení. Původní obyvatelé (Indoameričané, vulgárně indiáni) byli do země omylem zavlečeni z Indie flotilou Kryštofa Kolumba. Pravděpodobně přežili cestu ukrytí mezi nákladem velmi ostrého kari a surového opia.
Po kolonizaci severoamerických prérií se zde se pokojně věnovali trvale udržitelnému způsobu života až do přichodu zlého bílého muže z Evropy. Až do začátku 17. století probíhalo soužití Indoameričanů s bílými osadníky téměř sluníčkově. Na Španěly a Portugalce byla na severoamerických pláních zima, takže jeli plundrovat vyspělé civilizace na jih. Francouzi byli nuceni po potupné porážce ve Strkanici u padlého stromu, ke které došlo roku 1601 prchnout na sever a založit Kanadu.
Problémy v soužití Indoameričanů a Evropanů se začaly objevovat až po roce 1620, kdy se objevili osadníci z Anglie. Šlo převážně o puritány, kteří jsou, jak je známo, příjemní jak osina v prdeli. Největší problémy způsobila loď Mayflower (známější pod kódovým označením Archa B), která přivezla poddané Anglického krále, které už nešlo použít ani jako kontrolory hygieny pečetících razítek, či obchodníky s ojetými kárkami na odvážení obětí moru.
Chybné teorie[editovat | editovat zdroj]
Až do příchodu prvních Angličanů se všechny známé teorie o přičině vyhynutí indiánů, až na drobné detaily, shodují a jako viníka označují se značnou mírou jistoty USA v čele s G. W. Bushem, který na špinavou práci najal Chucka Norrise. Ten během jednoho podzimního rána roku 1755 s indiány naložil následujícím způsobem:
- 173501 dospělých mužů vlasnoručně popravil
- 18932 žen znásilnil
- 7503 z nich dokonce dvakrát
- celkem 8965 dětí donutil sledovat popravu velikonočního zajíčka
Druhá nevýznamější teorie tvrdí, že za všechno může Václav Klaus. Ten byl však v roce 1755 viděn na autogramiádě v Portugalsku, kde způsobil jedno z nejničivějších a nejvíce smrtících zemětřesení v historii Evropy.
Popis události[editovat | editovat zdroj]
Ve skutečnosti došlo k vyhubení naprosté většiny prériiních Indiánů v severní Americe mezi lety 1792 a 1804. Dnes s jistotou víme, že je zahubilo masivní nasazení chemických zbraní. Konkrétně šlo o obrovské množsví silného nervového jedu, známeho pod názvem chlast. K jeho použití došlo poté, co vláda USA zjistila, že indiáni neumí chlastat. Příkaz k nákupu celkem 773 189 000 litrů kořalky podepsal sám George Washington a utratil za něj rozpočet USA na dva roky. Archeologické vykopávky na místě největší pitky U Little Big Hornu prokázaly masivní nasávání slivovice značky Rudolf Jelínek dovezené až z Rakousko-Uherska, Ouza z Kréty a neidentifikovalné samohonky z oblasti východní Sibiře.
Většina populace se uchlastala do roku 1804. Pouze kmen Komančů si vypěstoval rezistenci na vodku. Poté, co Komančům došly zásoby financované federální vládou, sestrojili křižník Aurora a vydali se na nákup.
Důsledky[editovat | editovat zdroj]
Na celém území dnešního USA zbylo pouhých několik tisíc Indiánů. Na zbývající populaci byly vydány lovecké povolenky a po značné redukci stavů, kterou způsobili ziskuchtiví obchodníci s kožešinami byli indiáni roku 1848 zapsáni kongresem na seznam zákonem chráněných druhů. Toto opatření způsobilo zhroucení trhu s Čerokézkými vlasovými tampóny.
Firma Procter&Gamble byla nucena uzavřít dvě spřádelny chlupů a propustit 1500 zaměstnanců. To nastartovalo urychlený vývoj hygienických potřeb na bázi bavlny. Vysoká poptávka po bavlně si však vynutila dovoz levné pracovní síly z Afriky.